Přeskočit na obsah

Staré Křečany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Staré Křečany
Staré Křečany
Staré Křečany
Znak obce Staré KřečanyVlajka obce Staré Křečany
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRumburk
Obec s rozšířenou působnostíRumburk
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 228 (2025)[1]
Rozloha36,77 km²[2]
Nadmořská výška399 m n. m.
PSČ407 61
Počet domů568 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Staré Křečany
Staré Křečany č. p. 39
407 61 Staré Křečany
krecany@volny.cz
StarostaFrantišek Moravec
Oficiální webwww.krecany.cz
Staré Křečany na mapě
Staré Křečany
Staré Křečany
Další údaje
Kód obce562823
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staré Křečany (dříve Starý Ehrenberk,[4] německy Alt Ehrenberg) je obec na západním úpatí Lužických hor v okrese Děčín, ve střední části Šluknovského výběžku, poblíž města Rumburk. Patří k ní části obce Nové Křečany, Panský, Brtníky, Kopec a Valdek, ležící na západním konci hranici Národního parku České Švýcarsko. Ve všech částech žije celkem přibližně 1 200[1] obyvatel. Obec má vlastní základní a mateřskou školu, poštu, obecní knihovnu, několik obchodů i sbor dobrovolných hasičů.

Staré Křečany se nacházejí v jižní střední části Šluknovska, v české části Šluknovské pahorkatiny, nejsevernější části Česka. V místní části Panský se nachází prameny řeky Mandavy, která dále teče do asi 3 km vzdáleného Rumburka. Na jihozápadním okraji Staré Křečany hraničí s okrajovými částmi téměř 20 km vzdáleného města Sebnitz ve spolkové zemi Sasko, a je tak nominálně pohraničním městem s Německem.

Sousedními obcemi sídla jsou Doubice, Krásná Lípa, Mikulášovice, Rumburk, Šluknov, Velký Šenov a Sebnitz.

Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech

První písemná zmínka pochází z roku 1485.[5] Starými a Novými Křečany v raném středověku vedla tzv. solná stezka – obchodní trasa od Baltu na jih při obchodu se solí. V tomto období patřilo území pánům z Berku. S jedním z nich uzavřel Karel IV. smlouvu, že toto území nebude nikdy prodáno Míšeňskému království. Staré Křečany byly v roce 1633 zpustošeny Švédy a Sasy. Nová obec vzniká v roce 1686. Původně se zde obyvatelstvo živilo podomáckou výrobou užitkových a okrasných předmětů ze dřeva a lýka. V obci je několik chalup ze 17.–18. století stavěných jako domy hrázděné s bedněním, dnes chráněné památkovým úřadem.

Do konce druhé světové války zde žilo převážně německé obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 vysídleno. Do roku 1946 nesla obec název Starý Ehrenberk.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Do správního území obce zasahuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Severozápadně od vesnice se nachází vrch Vlčice a na jeho severním úbočí stejnojmenná přírodní památka.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Staré Křečany[5][7]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 3 2693 4263 3503 2013 4153 0393 1561 2041 2481 039858705721737
Domy 373441445476507522545555393268231290287306
Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Nové Křečany, Panský a Valdek.

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Znak obce byl vytvořen začátkem 21. století. Výběr z přibližně 15 návrhů byl na samotných občanech. Největší počet hlasujících byli žáci mateřské a základní školy Starých Křečan. V dolní části štítu se nachází zlatá slánka, protože Starými a Novými Křečany vedla v raném středověku tzv. solná stezka. V horní části štítu jsou umístěny dvě růže, které znázorňují úrodnou půdu Starých Křečan.

Vesnicí vede železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice, na které se nachází zastávka Staré Křečany.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti obce

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 148437 : kostel sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]