Krásná Lípa
| Krásná Lípa | |
|---|---|
 Křinické náměstí | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Rumburk |
| Obec s rozšířenou působností | Rumburk (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°54′47″ s. š., 14°30′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 341 (2025)[1] |
| Rozloha | 31,42 km²[2] |
| Nadmořská výška | 426 m n. m. |
| PSČ | 407 46 |
| Počet domů | 1 061 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykova 6 407 46 Krásná Lípa podatelna@krasnalipa.cz |
| Starosta | Jan Kolář |
| Oficiální web | www |
 | |
  Krásná Lípa | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562611 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krásná Lípa (německy Schönlinde) je město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Včetně částí Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora a Zahrady ve městě žije přibližně 3 300[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Krásná Lípa se nachází v severních Čechách na horním toku řeky Křinice mezi Labskými pískovci v Děčínské vrchovině a Lužickými horami v nadmořské výšce 450 m. Leží západně od Varnsdorfu a 6 km jihozápadně od Rumburka na staré obchodní stezce z Horní Lužice do Děčína na řece Labi. Na severní straně od města se začíná Šluknovský výběžek.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název města se v historických pramenech objevuje ve tvarech: „in pulcram tyliam“ (1361), „Pulcra Tilia alias Schonlind“ (1404), Ssonlinde (1485), Sselinde (1518), Schonlinda (1566), Ssenlindau (1571), Ssylyndow (1614), Ssilindorf (1635), Ssenlynda (1654), Schönlinde (1787, 1833) a úředně Krásná lípa nebo Schönlinde (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Krásná Lípa vznikla zřejmě ve druhé polovině 13. století v důsledku kolonizační činnosti Ronovců, tehdejších majitelů oblasti, v blízkosti hradu Krásný Buk, zničeného v roce 1339. Prvními osadníky bylo zřejmě na třicet rodin kolonistů z Horních Frank. Pod oltářem starého kostela se nacházel kámen s vytesaným letopočtem 1144, což naznačuje, že zde již ve 12. století stával kostel.[5] První písemná zmínka nicméně pochází z roku 1361, kdy jako majitel vsi je doložen Vaněk z Vartenberka. S nástupem reformace je Krásná Lípa v roce 1551 zmiňována jako celá evangelická. O zhruba 100 let později následoval úplný návrat ke katolicismu. V této době byla obce jednou z mála farních vesnic Tolštejnského panství, ke kterému Krásná Lípa patřila až do roku 1573, kdy prodejem přešla do správy Kamenického panství.
Od 17. století se ve městě rozvíjelo plátenictví. Podle berní ruly z roku 1654 se v Krásné Lípě v uvedeném roce nacházelo 32 selských statků, čtyři chalupníci a 59 domkářů. V roce 1731 byla ves císařem Karlem VI. povýšena na městys s trhovým právem. V téže době se rozvíjela výroba a zpracování textilu.
V roce 1754 byl postaven farní kostel sv. Máří Magdaleny. Vyzdoben byl plastikami drážďanského dvorního sochaře Františka Pettricha.[6]
K povýšení na město došlo v roce 1870, kdy textilní výroba již měla průmyslový charakter (například nitařský závod Antona Friedricha[7]). O rok dříve (1869) byla obec napojena na železniční síť. Vedle rozvoje průmyslu je 2. polovina 19. století spjata také s rozvojem turismu, 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě pod vedením Johanna Hilleho založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, který se zasazoval o vytváření turistické infrastruktury.
Po první světové válce byl kraj připojen k nově vzniklému Československu, přičemž do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo většinou německé.
Po Mnichovské dohodě patřila Krásná Lípa v letech 1938 až 1945 do okresu Rumburk, Správní obvod Ústí nad Labem Říšské župy Sudety v rámci Německé říše.
Po druhé světové válce byli původní starousedlíci na základě tzv. Benešových dekretů vysídleni a jejich majetek bez náhrady zkonfiskován a katolické kostely odňaty církvi. Následoval příliv nového českého obyvatelstva z vnitrozemí, ze Slovenska, tzv. repatriantů a Romů. V Krásné Lípě dnes žije početná romská populace, jejíž podíl oproti zbytku populace roste.[8]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Krásná Lípa je město na severu Česka, v severovýchodní části okresu Děčín. Leží na horním toku říčky Křinice na pomezí Národního parku České Švýcarsko a Lužických hor. Sousedními obcemi sídla jsou Doubice, Chřibská, Rumburk, Varnsdorf, Rybniště a Staré Křečany.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 6 252 | 6 597 | 6 843 | 6 879 | 6 930 | 5 936 | 6 600 | 3 423 | 3 555 | 3 315 | 3 323 | 3 059 | 3 288 | 3 133 | 2 993 |
| Domy | 662 | 777 | 835 | 908 | 906 | 924 | 1 026 | 1 011 | 773 | 637 | 593 | 620 | 633 | 671 | 717 |
| Tabulka zahrnuje údaje bývalých osad Falkenhain, Fiebigthal, Krásná Lipenská Klause, Nová Krásná Lípa a Nové Forstwalde. Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Hely, Kamenná Horka, Krásný Buk a Kyjov. | |||||||||||||||
V roce 1910 mělo město okolo 7 000 obyvatel (pouze město), ale v důsledku poválečných odsunů Němců tento počet klesl po roce 1945 na zhruba 3 100 (po započtení všech místních částí).
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Dlouhý Důl
- Hely
- Kamenná Horka
- Krásná Lípa
- Krásný Buk
- Kyjov
- Sněžná
- Vlčí Hora
- Zahrady
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[12]
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]
V Krásné Lípě byl rozvinutý tradiční textilní průmysl, v první polovině 19. století zde vzniklo několik továren na výrobu punčochového zboží. Roku 1869 byla do města zavedena železniční trať (Česká severní dráha) z Prahy do Jiříkova / Ebersbach, která dnes slouží především regionální dopravě mezi Rumburkem a Děčínem.
V současné době ve městě působí několik společností:
- Schindlerova pletárna
- Johnson Turning Technology
- Northco Systems
- Pivovar Falkenštejn
Městem prochází od jihu železniční trať Děčín–Rumburk, na které jsou dvě zdejší zastávky, stanice Krásná Lípa a zastávka Krásná Lípa město. Ve stanici Krásná Lípa na tuto trať navazuje odbočná větev do Panského, na níž je osobní doprava provozována jen v letní sezóně o víkendech.
Společnost
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Od roku 2000 je město sídlem Správy národního parku České Švýcarsko.
- Klub českých turistů
- Kostka Krásná Lípa
- České Švýcarsko
- Český svaz ochránců přírody, 4. ZO Tilia Krásná Lípa
- ATOM Zelenáči
- Lípa pro zdraví
- Čačipen
- Cedr
- Krásnolipský spolek
- T-Klub
- Tour de Feminin
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní kostel svaté Máří Magdaleny z let 1754/1758 a věží z roku 1777
- Nejstarší dům čp. 254 s kavárnou U Frinda
- Novorenesanční Dittrichova hrobka na městském hřbitově
- Zbořený starokatolický kostel Spasitele
- Městský park
- Ve městě kdysi rostla tzv. Tisíciletá lípa, dnes již zaniklý památný strom.
- Křížová cesta na Kostelním vrchu
- Köglerova naučná stezka Krásnolipskem
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Thaddeus Palme (1765–1836), učitel a hudebník
- Franz Bendel (1833–1874), skladatel a pianista
- Karlheinz Blaschke (1927–2020), saský archivář a historik
- Carl August Dittrich (1819–1886), textilní průmyslník a politik
- Carl August Dittrich mladší (1853–1918), textilní průmyslník a mecenáš
- Anton Friedrich (1820–1891), průmyslník a politik
- August Frind (1852–1924), akademický malíř
- Dieter Hanitzsch (* 1933), karikaturista
- Wendelin Heene (1855-1913), švýcarský architekt a stavitel
- Antonín Filip Heinrich (1781–1861), skladatel a dirigent
- Karl Hielle (1848-1891), podnikatel, majitel textilní firmy Hielle & Dittrich v Krásné Lípě a politik
- Johann Hille (1852–1925), předseda Horského spolku pro nejsevernější Čechy
- Rudolf Kögler (1899–1949), textilní návrhář a amatérský geolog
- Albin Hugo Liebisch (1888–1965), konstruktér motocyklů Čechie-Böhmerland
- Gerhard Mitter (1935–1969), automobilový závodník, trojnásobný mistr Evropy v závodech do vrchu
- Johann Münzberg (1799–1878), výrobce textilu
- Markéta Popperová (1897–1976), německá fotografka; zemřela zde
- Manfred Preußger (* 1932), skokan o tyči
- Josef Schlegel (1869-1955), rakouský politik, zemský hejtman Horního Rakouska, předseda dvorního účetnictva
- August Strádal (1860–1930), hudební pedagog a skladatel
- Fred Vatter (1915-2004), textilní podnikatel
- Anna Waldhauserová (1860–1946), básnířka a prozaička
- Antonín Alois Weber (1877–1948), biskup litoměřické diecéze
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jižní část Křinického náměstí s nejstarším domem U Frinda -
Pohled z Křinického náměstí do Dittrichovy ulice s hotelovým resortem Lípa -
Dittrichova ulice s dětským domovem (bývalý sirotčinec) -
Socha lva z roku 1908 -
Stará zástavba ve Stradalově ulici -
Hrobky německých továrníků na hřbitově -
Zdravotní středisko (bývalá vila bankéře a továrníka Eduarda Michela) -
Kino a kulturní dům
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Krásná Lípa, Schönlinde, s. 618–619.
- ↑ Franz Aloys Mussik: Der Markt Schönlinde und dessen eingepfarrte Ortschaften. Nebst einem kurzen Abrisse der Herrschaften Böhmisch-Kamnitz, Hainspach, Schluckenau und Rumburg. Ein historisch-topographischer Versuch. Prag 1828, S. 65.
- ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 260–261, Ziffer 33).
- ↑ Sterbfälle. Bohemia. Leden 1891, roč. 64, čís. 11, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Karl-Peter Schwarz: Roma in Tschechien: Zwist im Zipfel Archivováno 1. 9. 2011 na Wayback Machine., Frankfurter Allgemeine Zeitung, 1. September 2011.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Krásná Lípa [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásná Lípa na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lípa (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Krásná Lípa na Facebooku
- Krásná Lípa na Instagramu
- Krásná Lípa na Youtube
- Krásná Lípa v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie města a fotografie na www.luzicke-hory.cz
- Krásná Lípa
- Města v Čechách
- Obce v okrese Děčín
- Sídla ve Šluknovské pahorkatině
- Sídla na Křinici
- Sídla v CHKO Lužické hory
- Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska
- Svazek obcí Euroregion Labe
- Města v okrese Děčín
- Města v Euroregionu Nisa
- Města v Euroregionu Labe
- Köglerova naučná stezka
- Sídla ve Šluknovském výběžku