Závody automobilů do vrchu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Závody automobilů do vrchu ve Velké Británii
Závody automobilů do vrchu Dobšinský kopec 2011 (Bohumil Pfeifer, Škoda Fabia Sedan EVO)

Závody automobilů do vrchu (ZAV) je druh automobilového sportu, při kterém je cílem závodního jezdce zdolat trať v co nejkratším čase. Trať musí svým charakterem odpovídat specifikům závodu do vrchu.

Závod je charakterizován následujícími předpisy: každý automobil startuje individuálně a jede určenou trasu až na cílovou čáru. Ta je umístěna ve vyšší nadmořské výšce než je čára startovní. Čas na projetí mezi startovní a cílovou čárou je rozhodujícím faktorem pro sestavení klasifikace závodu. Hodnocení závodu je zpravidla určováno v rámci absolutního pořadí, dle jednotlivých skupin zařazení vozidel a dle tříd určených zdvihovým objemem motorů závodního stroje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Je to jedna z nejstarších forem automobilového sportu. První známý závod automobilů do vrchu se konal 31. ledna 1897 ve francouzské La Turbie, blízko Nice. Závody automobilů do vrchu Shelsley Walsh Speed Hill Climb ve Worcestershire v Anglii jsou nejstaršími nepřerušovaných závodem automobilů do vrchu na světě. Konají se od roku 1905 na nezměněné trati.[1]

Trasy mají obvykle délku od 1 do 20 kilometrů. Jak název napovídá, závody automobilů do vrchu se zpravidla konají v kopcovitých až hornatých oblastech, které zahrnují klikaté cesty a prudké zatáčky.

Zásady[editovat | editovat zdroj]

Účastníci závodu startují z místa (start závodu), které musí mít nižší nadmořskou výšku než je cíl závodu. Podstatou závodu je dostat se v co nejkratším čase do cíle. Závody automobilů do vrchu se v Evropě konají jeden až dva dny, obvykle o víkendu. Program závodního víkendu je tvořen tréninkovými a závodními jízdami. Tréninkové jízdy předcházejí jízdám závodním a jejich smyslem je dát prostor účastníkům pro seznámení se se závodní tratí, nastavení závodního stroje a ověření jeho funkčnosti. Závodní jízdy určují pořadí a klasifikaci závodu.

Závod může být hodnocen několika způsoby:

  1. hodnocení je závislé na nejrychlejší jízdě, kterou dosáhl jezdec v souboru několika závodních jízd (francouzské mistrovství ZAV),
  2. hodnocení stanovuje součet všech závodních jízd, které jezdec absolvoval v rámci závodu (hodnocení MMČR ZAV, Mistrovství Evropy ZAV, aj.),
  3. hodnocení stanovuje součet všech závodních jízd, které jezdec absolvoval v rámci závodu, ovšem nejhorší jízda není započítána (španělské a portugalské mistrovství ZAV).
  4. hodnocení stanovuje diference časů závodních jízd, které jezdec absolvoval v rámci závodu. Nejlepšího výsledku dosáhne ten jezdec, jež má nejmenší rozdíl dosažených časů. Tato metoda hodnocení se používá při závodech veteránů (jízdy pravidelnosti), ale i při závěrečném mezinárodním závodě FIA Hill Climb Masters 2014 (11.10.2014 Eschdorf LUX).

Vozidla[editovat | editovat zdroj]

V Evropě se ZAV odvíjí od předpisů FIA a tyto směrnice se promítají i do rozdělení sportovních vozidel. V Evropě je nejvyšší úrovní závodů automobilů do vrchu šampionát FIA Mistrovství Evropy a předpisy pro tento šampionát určují podobu závodních vozidel na evropském kontinentu.

Vozidla jsou rozdělena dle tohoto předpisu do dvou základních kategorií:

  • kategorie 1 - produkční vozy (skupiny A; N; S20; GT)
  • kategorie 2 - speciální závodní vozy (skupiny E2-SH; CN/E2-SC; D/E2-SS)

Pro laika to znamená, že při ZAV může při závodě vidět běžná závodní auta, které mají proti produkčním sériovým vozům jen minimální úpravy (skupina N), v dalších skupinách A, S20, GT může shlédnout tyto vozy v maximální možné úpravě. Kategorie 2 pak nabízí speciální stavby, které jsou naopak s běžnou produkcí neslučitelné a při konstrukci těchto strojů je využito maximálního úsilí s ohledem na hraniční vlastnosti stroje pro dosažení co nejlepšího výkonu na závodní trati. Důkazem tomu je skupina E2-SH, která skrývá název siluety (Silhouette). Tyto vozy jen vzdáleně připomínají svým tvarem běžně produkovaná vozidla (od toho pojmenování silueta), jejich konstrukce je ovšem naprosto odlišná, jak z pohledu karoserie, či rámu, tak umístění pohonného ústrojí i jeho parametrů.

Nejrychlejší stroje ZAV pak spadají pod skupiny CN/E2-SC (Sportscar); D/E2-SS (Single-seater). Dvoumístné sportovní prototypy (CN/E2-SC) a jednomístné formulové vozy (D/E2-SS) využívají nejlépe potenciálu závodního stroje pro ZAV. V jejich prospěch hraje velkou roli poměr výkonu motoru k váze vozu a možnost nejlépe využít aerodynamiku stroje.

České závody[editovat | editovat zdroj]

V českých zemích má řada závodů tradici sahající do období počátku rozvoje motorismu.

Závod Zbraslav - Jíloviště se konal od roku 1908 v návaznosti na Pražský autosalon. V průběhu třicátých let byl zařazen do evropského šampionátu. V roce 1930 se na souboj mezi Hansem Stückem a Rudolfem Carocciolou přišlo podívat asi sto tisíc diváků a Rudolf Caraccio s vozem Mercedes SSKL projel trať průměrnou rychlostí 123,8 km/h.[2] Od roku 1967 jej na části původní trati pořádá Veteran Car Club Praha jako vzpomínkovou přehlídku historických vozidel.

I. mezinárodní závod motocyklů a automobilů do vrchu Brno-Soběšice pořádal ČSAK pro Moravu a Slezsko dne 4. května 1924. Akce se pak každoročně opakovala nejméně do roku 1928.[3]

Na Vyskři se konalo celkem 22 ročníků v letech 1966–1995. První tři ročníky (1966, 1967, 1969) pořádal AMK Doubrava-Žďár spolu s AMK Mladá Boleslav, přičemž v roce 1969 se závodilo o putovní pohár podnikového ředitele AZNP Mladá Boleslav. V letech 1970 a 1971 byl závod pořádán jako mistrovství ČSR. Od roku 1972 do roku 1990 pořádal 16 ročníků (v letech 1982–1984 se závod nekonal) AMK Vyskeř, z toho jeden ročník byl oblastní soutěží, dva ročníky byly mistrovstvím ČSR a 13 ročníků mistrovstvím ČSSR. V roce 1995 závod jednou uspořádala agentura RS Michala Velebného z Mladé Boleslavi.[4]

Mistrovství[editovat | editovat zdroj]

FIA každoročně vypisuje mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu (FIA European Hill Climb Championship) pro soudobé a historické automobily. Tento šampionát je zároveň nejprestižnějším mistrovstvím na kontinentu a vítězové kategorií se stávají mistry Evropy.

FIA dále vypisuje FIA evropský pohár (FIA International Hill Climb Cup). Tento pohár je tvořen závody, mimo ty které jsou započítávány do ME, a jezdci získávají za vítězství v tomto šampionátu trofej FIA.

V Evropě jsou ZAV velmi populární, nejen díky dlouhé tradici, ale i pro menší finanční náročnost. Tento druh automobilového sportu má proto široké zastoupení po celé Evropě a v mnoha zemích je vypisován národní šampionát, kde mají možnost jezdci získat tituly mistrů republiky.

  • Česká republika - Mezinárodní mistrovství České republiky v závodech automobilů do vrchu (MMČR); Mistrovství České republiky v závodech automobilů do vrchu (MČR)
  • Slovensko - Majstrovstvá Slovenska v pretekoch automobilov do vrchu (MSR PAV)
  • Rakousko - Österreichische Bergmeisterschaft (ÖBM)
  • Německo - Deutsche Bergmeisterschaft (DM)
  • Polsko - Górskie Samochodowe Mistrzostwa Polski (GSMP)
  • Francie - Le Championnat de France de la Montagne (CFM)
  • Itálie - Campionato Italiano Velocità Montagna (CIVM)
  • Španělsko - Campeonato de España de Montaña (CEM)
  • Portugalsko- Campeonato de Portugal de Montaña (CNM)
  • Velká Británie - British Hill Climb Championship (BHCC)
  • Švýcarsko - Championat Suisse de la Montagne (CSM)
  • Slovinsko - Slovensko gorsko-hitrostno prvenstvo
  • Chorvatsko - Prvenstvo Republike Hrvatske u auto utrkama na brdskim stazama

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Preteky automobilov do vrchu na slovenské Wikipedii a Course de côte na francouzské Wikipedii.

  1. the oldest operational motorsport venue in the world [online]. Shelsley Walsh, 3. březen 2010, [cit. 2011-08-08]. Dostupné online.  
  2. závod Zbraslav - Jíloviště, www.zbraslavhistorie.info, soukromý server věnovaný historii městské části Praha-Zbraslav, webmaster R. Svoboda
  3. I. mezinárodní závod motocyklů a automobilů do vrchu Brno-Soběšice, Encyklopedie dějin města Brna
  4. Historie „Závodu automobilů do vrchu Vyskeř“, AMK Vyskeř, 12. 12. 20012

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]