Křinice (řeka)

Křinice
Údolí Křinice při nádrži Obere Schleuse
Základní informace
Délka toku	45,3 km
Plocha povodí	157 km²
Světadíl	Evropa
Pramen
Šluknovský výběžek, Česko 50°54′42,12″ s. š., 14°33′3,96″ v. d. 490 m n. m.
Ústí
do Labe v Bad Schandau (P) 50°54′55,63″ s. š., 14°9′30,63″ v. d. 105 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Ústecký kraj - Krásná Lípa, Kyjov), Německo Německo (Sasko - Bad Schandau)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křinice (německy Kirnitzsch) je řeka v Ústeckém kraji v Česku a v Sasku v Německu. Protéká Českým a Saským Švýcarskem. Je 45 km dlouhá.

Průběh toku

Křinice poblíž Brtnického mostu

Pramení ve Šluknovském výběžku ve Šluknovské pahorkatině poblíž obce Studánka. Pramen je na upraven jako výletní místo a vede k němu odbočka z modré turistické trasy. Dále protéká Krásnou Lípou (částečně podzemním tunelem pod Křinickým náměstím) a za obcí Kyjov vstupuje do pískovcového území Českého Švýcarska, kde protéká hluboce zaříznutým Kyjovským údolím. Poblíž bývalé osady Zadní Doubice, opuštěné na českém území po roce 1945, se stává hraničním tokem mezi Čechami a Saskem. Na české straně žilo před opuštěním celkem 57 obyvatel. Správně spadala obec pod Doubici, do školy chodily děti na německou stranu. V osadě byl velký hotel, restaurace a řada hospodářských stavení. V tomto úseku byla v roce 1667 vybudována vodní horní nádrž (Obere Schleuse) za účelem plavení dřeva, později upravena pro vyhlídkové plavby na pramicích. V Dolní části toku je ještě druhá nádrž (Niedere Schleuse). Na toku byla řada jezů, které jsou v současné době rozpadlé. Na Německé straně zůstala tři obydlená stavení. Jedním z nich je historická vodní pila, na které v současné době probíhá rekonstrukce. Jedná se o technickou památku. Současně s opravou pily bude upraven i jez a náhon na toku Křinice. V místech, kde Křinice opouští státní hranici a vtéká na území Německa, stála dříve osada Zadní Jetřichovice správně spadající pod Jetřichovice. Tu postihl stejný osud jako Zadní Doubici. V obou osadách jsou dodnes patrné základy hospodářských stavení. Dále protéká Saským Švýcarskem. V posledním úseku mezi Lichtenhainským vodopádem a Bad Schandau vede podél řeky výletní úzkorozchodná tramvaj. V Sasku ústí řeka zprava do Labe.

Přítoky

Uvedeny jsou pojmenované přítoky s údajem, zda se jedná o levý či pravý přítok, a s popisem ústí.

• Krásnolipský potok – levý, západně od Křinického náměstí v Krásné Lípě
• Helský potok – levý, Kyjov
• Dlouhodolský potok – pravý, u křižovatky cesty do Dlouhého Dolu v Kyjově
• Kyjovský potok – levý, v Kyjovském údolí
• Vlčí potok – pravý, Turistický most v Kyjovském údolí
• Brtnický potok – pravý, bývalá Zadní Doubice
• Bílý potok (přítok Křinice) – pravý, bývalá Zadní Doubice
• Heidelbach (Strouha) – pravý, státní hranice u bývalého hotelu Český mlýn
• Červený potok – levý, u Černé brány v NP České Švýcarsko
• Jetřichovický potok – levý, bývalé Zadní Jetřichovice
• Hinterhermsdorfský potok – pravý, údolí Dorfbachgrund
• Saupsdorfer Bach – pravý, u křižovatky ve směru na Saupsdorf v Křinickém údolí
• Ottendorfský potok – pravý, u mlýna Buschmühle v Křinickém údolí
• Großer Zschandbach – levý, u mlýna Neumannmühle v Křinickém údolí
• Vogelbergbach – pravý, poblíž mlýna Felsenmühle v Křinickém údolí
• Kleiner Zschandbach – levý, u mlýna Felsenmühle v Křinickém údolí
• Tiefer Hahn – pravý, odbočka Tiefer Hahn v Křinickém údolí
• Knechtsbach – pravý, u mlýna Lichtenhainer Mühle v Křinickém údolí
• Tiefer Hahn – pravý, odbočka Tiefer Hahn v Křinickém údolí
• Münzborn – levý, východně od Lichtenhainského vodopádu
• Lichtenhainský potok – pravý, u hostince Lichtenhainer Wasserfall v Křinickém údolí
• Beuthenbach – pravý, Beuthenský vodopád v Křinickém údolí
• Altendorfský potok – pravý, soutěska Dorfbachklamm v Křinickém údolí
• Tiefer Hahn – pravý, odbočka Tiefer Hahn v Křinickém údolí

Využití

Na toku jsou dva turistické přechody do Německa, Zadní Doubice a Zadní Jetřichovice. Oba lze využít při cyklovýletech nádhernou krajinou Českosaského Švýcarska. V padesátých letech 20. století byla oblast okolo Křinice vedena jako pohraniční pásmo a nebyla přístupná.

Fauna

Do řeky vysazují pravidelně již řadu let němečtí rybáři plůdek lososa obecného (Salmo salar). V toku žije především pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), vranka obecná (Cottus gobio), pstruh americký duhový (Oncorhynchus mykiss), siven americký (Salvelinus fontinalis), hrouzek obecný (Gobio gobio). Sporadicky je možný v dolním toku výskyt pstruha obecného f. mořská (Salmo trutta trutta) a některých ryb migrujících z Labe. Od roku 2009 je potvrzen též výskyt vydry říční. Nezodpovědnou činností na vodním díle došlo v posledních 30 letech k zanesení koryta řeky Křinice jemným pískem v úseku od přehradní hráze až po vtok do Dolní nádrže.

Hospodářství

Podél řeky po dlouhou dobu fungovalo více než 16 mlýnů.

Od středověku do 20. století byla řeka využívána pro plavení dřeva.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Křinice ve Wikimedia Commons

Autoritní data: AUT: ge844279 | GND: 4582908-1 | VIAF: 243187657

Portály: Šluknovský výběžek