Hrouzek obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxHrouzek obecný
alternativní popis obrázku chybí
Hrouzek obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ryby (Osteichthyes)
Podtřída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod hrouzek (Gobio)
Binomické jméno
Gobio gobio
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrouzek obecný

Hrouzek obecný (Gobio gobio) je malá kaprovitá ryba s protáhle vřetenovitým tělem, dosti velkými šupinami a krátkou hřbetní a řitní ploutví. Má hnědavý hřbet s tmavými skvrnami, na bocích má fialové až modré skvrny, ústa má spodní. U úst vyrůstají dva malé vousky, které nataženy dozadu nedosahují k oku. Hrdlo je holé, bez šupin. Žije při dně ve všech typech vod. Tře se v květnu a v červnu, jikry klade do mělčin na kamenech a rostlinách. Mláďata se zdržují v hejnech. Žije v celé Evropě s výjimkou Pyrenejského poloostrova, jižnějších oblastí Itálie (v povodí Pádu), Řecka, Norska, severního Švédska, Finska a Skotska. Je oblíbenou rybou pří nástraze na dravce. Dorůstá nejvýše 15 cm.

Rozlišovací znaky[editovat | editovat zdroj]

Hřbetní ploutev má dva až tři tvrdé paprsky a 6 – 8 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev dvě nebo tři tvrdé a 5 – 7 měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 38 až 45 šupin.

Má protáhlé válcovité tělo s hranatou hlavou, spodní ústa s jedním párem vousků – nedosáhnou na zadní okraj oka, nahnědlé boky s modrofialovými skvrnkami, výrazné skvrnky na ploutvích, na ocasní ploutvi jsou skvrnky rozptýleny nebo tvoří více než dvě řady. Hrdlo je pokryté šupinami.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravu si hrouzci hledají na dně a při jejím sběru prohledávají svými spodními ústy škvíry mezi kameny nebo víří a převracejí písek. Aktivní jsou hlavně přes den.

Živí se především drobnými živočichy jako jsou larvy chrostíků, jepic a pakomárů, nítěnky, drobní vodní korýši (např. blešivec) apod. Místy se zvedají i do sloupce a loví plankton (perloočky). Kromě vodních organismů byl v jejich žaludcích nalezen i detrit a omezený podíl rostlinné složky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-20]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]