Dittrichova hrobka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dittrichova hrobka
Pohled na hrobku z jihovýchodu
Pohled na hrobku z jihovýchodu
Účel stavby
Základní informace
Sloh novorenesance
Architekti Julius Carl Raschdorff
(1823–1914)
Výstavba 1888–1889
Materiály pálené cihly, pískovec
Stavebník Carl August Dittrich (1853–1918)
Současný majitel Česká repubika
Poloha
Adresa ulice Smetanova, Krásná Lípa, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dittrichova hrobka
Dittrichova hrobka
Další informace
Rejstříkové číslo památky 102404 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dittrichova hrobka je mauzoleum[P 1] továrnické rodiny Dittrichových v Krásné Lípě. Bylo postaveno v letech 1888–1889 v novorenesančním slohu podle návrhu předního německého architekta Julia Carla Raschdorffa (1823–1914). Svým zpracováním je hrobka na území Česka a celé střední Evropy ojedinělá.[2][3] Od roku 2007 patří mezi nemovité kulturní památky.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 70. let 19. století začalo jednat vedení rozrůstajícího se města Krásná Lípa o rozšíření kapacitně nevyhovujícího hřbitova u kostela svaté Máří Magdaleny. Jednání biskupské konzistoře s městem však ztroskotala, a tak bylo rozhodnuto o vybudování nového městského hřbitova. Pozemek o výměře 14,4 hektaru u okresní silnice směřující do Doubice daroval místní továrník Carl August Dittrich (1853–1918), majitel textilní továrny Hielle & Dittrich.[2] Nový hřbitov začal sloužit v říjnu 1882. Jižně od jeho areálu dal v letech 1888–1889 postavit továrník Dittrich honosné mauzoleum. Zpracováním plánů pověřil německého architekta Julia Carla Raschdorffa (1823–1914), profesora berlínské technické vysoké školy.[P 2] Návrhy umělecké výzdoby zpracoval krásnolipský malíř August Frind (1852–1924).[2] Rodinná hrobka nebyla určená jen k pohřbívání příslušníků rodiny Dittrichových. Sloužily se zde zádušní mše, během kterých prostor vytápěla kotelna umístěná asi 25 metrů západně od hrobky. Vytápění mělo patrně také za úkol udržovat teplotu vhodnou k uložení ostatků.[5] Roku 1894 byla hrobka elektrifikována.[2]

Po odsunu německého obyvatelstva nebyla hrobka využívána, chátrala a také ji poničili vandalové. Na počátku 21. století se objevily snahy o vyhlášení památkové ochrany a také o rekonstrukci.[6] Hrobka je tak od roku 2007 kulturní památkou České republiky,[4] přesto však nadále chátrá. Důvody jsou zejména vysoká finanční náročnost rekonstrukce a složité majetkoprávní vztahy.[6] Vlastníkem pozemku pod hrobkou je město Krásná Lípa, samotná stavba však patří České republice.[5] Roku 2017 projevilo město Krásná Lípa zájem získat stavbu do svého vlastnictví, podmínkou je však zastřešení a vyřízení povolení pro rekonstrukci ze strany státu. V dalších letech by mělo dojít k postupné rekonstrukci.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční hrobka stojí na půdorysu řeckého kříže, přičemž jižní stěnu doplňuje půlválcová apsida.[3] Svažitý terén vyrovnává kamenná terasa. Jako stavební materiál byly použity pálené cihly, vnější stěny jsou však obloženy pískovcem. Předsazený kamenný sokl chybí v severním vstupním průčelí. Značně poškozenou střechu tvoří průnik dvou sedlových střech. Výtvarné pojetí interiéru svěřil Carl Dittrich malíři Augustu Frindovi. Na jeho návrh zpracoval drážďanský ateliér Christiana Anemüllera (1844–1890). Podle Frindových návrhů byl též zpracován oltář, lavice, klekátka, mřížka, osvětlení a vstupní brána do parku, většina mobiliáře se však nedochovala. Zatékáním poničený cyklus deseti fresek na stěnách hrobky nazvaný Der Gang durchs Leben (Cesta životem) představoval jednotlivé etapy lidského života: Dětství, Dění a činnost v rodném domě, Cesta do školy, Odchod z rodného domu, Založení vlastního obchodu, Zásnuby, Sňatek, Dobročinná činnost, Úmrtí v rodině a Vzpomínka na mrtvého.[2]

Suterén tvoří prostorná krypta, do které vede zpoza oltářní mensy levotočivé kamenné schodiště, jehož stěny jsou obloženy glazovanými cihlami. Stěny zdobí modrozlatá mozaika tvořená malými kousky skla, přičemž středové části dominuje zlatá barva a výklenkům modrá. V klenbě jsou umístěna modrobílá vyobrazení andělů. Osvětlení zajišťovalo šest elektrických světel a kruhový otvor v klenbě. Nejvýraznějším prvkem krypty je patnáctitunový sarkofág vyrobený ze čtyř kusů černo-zeleného mikulášovického doleritu (lom Johanna Neumanna v dolních Mikulášovicích), jenž zhotovil šluknovský kameník Viktor Schleicher.[2] Zinkové rakve uložené v kryptě jsou poničené.[5]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Severně od Dittrichovy hrobky se rozkládá městský hřbitov vybudovaný v letech 1881–1882. Jeho součástí je novoklasicistní hřbitovní kaple dokončená roku 1882.[2] Jižně a západně se nachází městský park vybudovaný současně s hrobkou. Jeho součástí jsou například altánky, odpočinková místa či rybníčky. Celkovou revitalizací prošel v letech 2004–2006. Severovýchodním směrem stál starokatolický kostel Spasitele vysvěcený roku 1901 a zbořený roku 1971.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Původní německý název byl Mausoleum der Familie Dittrich.[1]
  2. Hrobka je jedinou Raschdorffovou stavbou na území Česka a zároveň jednou ze dvou staveb, které byly postaveny mimo hranice Německa.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dittrichova hrobka [online]. Děčín: Děčín/Tetschen [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g VÁGNER, Daniel. Zapomenutá hrobka rodiny Dittrichů – Krásná Lípa [online]. Krásná Lípa: České Švýcarsko o. p. s. [cit. 2017-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-30. 
  3. a b Dittrichova hrobka s kotelnou v Krásné Lípě [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. 
  4. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-29]. Identifikátor záznamu 102404 : Hrobka Dittrichova s kotelnou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. a b c d KLAUBENSCHALKOVÁ, Alice. Unikátní hrobka Carla Dittricha chátrá. Město ji alespoň překryje [online]. iDNES.cz, 2016-11-13 [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. 
  6. a b KRSEK, Martin. Devastaci cenného mauzolea úředníci jen přihlížejí [online]. Ústí nad Labem: Ústí/Aussig, 2009-12-03 [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. 
  7. VANŽURA, Alexandr. Hrobku vyhřívalo topení, nyní se blýská na její záchranu [online]. Děčín: Děčínský deník.cz, 2017-09-14 [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. 
  8. starokatolický kostel Spasitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RADOVÁ, Lucie; BROŽ, Tomáš; SKOPEC, Jaroslav. Dittrichova hrobka v Krásné Lípě. Děčínské vlastivědné zprávy. 2008, roč. 18, čís. 1, s. 52–57. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]