Julius Carl Raschdorff
| Julius Carl Raschdorff | |
|---|---|
.jpg) Portrét z roku 1905 | |
| Narození | 2. července 1823 Pszczyna, Prusko |
| Úmrtí | 13. srpna 1914 (ve věku 91 let) Waldsieversdorf, Německé císařství |
| Místo pohřbení | Dorotheenstädtischen Friedhof II. |
| Národnost | německá |
| Alma mater | Bauakademie Berlin |
| Povolání | architekt |
| Významná díla | Berlínská katedrála |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julius Carl Raschdorff (2. července 1823 Pszczyna – 13. srpna 1914 Waldsieversdorf) byl německý architekt a vysokoškolský učitel. Patřil k nejvýraznějším architektům historismu a novorenesance druhé poloviny 19. století. Jeho nejznámější prací je berlínská katedrála.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Raschdorff navštěvoval obecnou školu v rodném městě a poté gymnázium v Gliwicích, kde roku 1842 odmaturoval. Po studiu zeměměřictví a získání potřebných zkušeností studoval v letech 1845–1853 na berlínské Bauakademii.[1] Od 1. listopadu 1854 pracoval na pozici druhého městského stavitele v Kolíně nad Rýnem a roku 1864 se stal prvním městským stavitelem. Výrazně se podílel na rozvoji města a mimo jiné renovoval kulturní dům Gürzenich (1854–1859) a radnici. V roce 1856 přednášel na světové výstavě v Paříži o nových stavebních technikách. V roce 1859 se oženil s Jenny Petitpierre (asi 1830–1902), se kterou ještě před svatbou přivedl na svět syny Ottu (1854–1915) a Franze (1858–1888).[1] Úřad opustil roku 1872 a působil ve městě nadále jako architekt na volné noze. Město Kolín nad Rýnem opustil v roce 1878, kdy byl jmenován profesorem stavitelství na Technische Hochschule Charlottenburg. Zde působil až do roku 1914, kdy odešel na odpočinek a krátce poté zemřel. Pohřben je v čestném hrobě na berlínském hřbitově Dorotheenstädtischen Friedhof II. Jeho syn Otto Raschdorff se stal také architektem a otcovým blízkým spolupracovníkem. V Düsseldorfu po něm byla v 60. letech 20. století pojmenována nová ulice v městské části Garath.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Julius Raschdorf za svůj život navrhl v Německu a blízkém okolí na 220 staveb, z nichž se realizace dočkalo přibližně 100 na 40 různých místech. Známo je 6 kostelů, 1 synagoga, 17 školních budov, 4 univerzitní budovy, 2 muzea, 2 knihovny, 4 nemocnice, 1 divadlo, 2 radnice, 7 nádraží, 7 zámků a hradů, 23 vil a 10 obytných a kancelářských budov. Navrhované budovy se řadí nejčastěji do historismu a novorenesance.[1]
- Stavby a návrhy (výběr)
- 1858–1860: Haus Sölling v Rolandsecku
- 1865–1866: Haus der Casino-Gesellschaft v Saarbrückenu (současné sídlo sárského parlamentu)[2]
- 1859–1860: Apoštolské gymnázium v Kolíně nad Rýnem
- 1869–1872: městské divadlo v ulici Glockengasse v Kolíně nad Rýnem (zničené během druhé světové války)
- 1870–1872: panský dům Etzweiler v Elsdorfu (zničen po roce 2006 kvůli těžbě uhlí)
- 1871: nádražní budovy v Kyllburgu a Bitburg-Erdorfu
- 1871–1874: vila Gottfrieda Conze v Langenbergu, Hauptstraße 103
- 1872–1873: vila Emila vom Rath v Mehlemu (zbořena roku 1955)[3]
- 1876–1880: Ständehaus v Düsseldorfu
- 1877: nový evangelický kostel v Langenbergu, Donnerstraße 15 (současný „Event-Kirche“)
- 1877: fara v Langenbergu, Wiemerstraße 12
- 1877–1878: vila Hermanna Colsmana v Langenbergu, Wiemerstraße 8
- 1877: vila Petershall textilního továrníka Davida Peterse v Neviges
- 1878–1880: poštovní úřad v Münsteru, Domplatz 6/7
- 1878: budova soudu v Langenbergu, Hauptstraße 122
- 1878: návrh vily Andrease Colsmana v Langenbergu (postavena roku 1884 podle pozměněného návrhu od Hermanna Otto Pflaumeho)
- 1878–1884: novostavba Technischen Hochschule v Berlíně-Charlottenburgu společně s Richardem Lucae und Friedrichem Hitzigem)
- 1879: věž Německého kostela ve Stockholmu
- 1880: budova Staatliche Zeichenakademie v Hanau
- 1884–1885: anglikánský kostel v Berlíně
- 1888–1889: Dittrichova hrobka v Krásné Lípě
- 1890: nádražní budova v Münsteru
- 1894–1905: berlínská katedrála
- 1895–1897: pohřební kaple hraběte Henckela von Donnersmarck u zámku Neudeck v Świerklanieci
- Spisy
- Das Kaufhaus Gürzenich in Köln. Berlin 1863.
- Die Hochbau-Ausfuehrungen des preußischen Staates. Toeche, Berlin 1880.
- Abbildung deutscher Schmiedewerke. Verlag von Ernst & Korn, Berlin 1882.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Carl Raschdorff na německé Wikipedii.
- ↑ a b c BOLLÉ, Michael. Neue Deutsche Biographie. Berlin: Band 21, Duncker & Humblot, 2003. ISBN 3-428-11202-4. (německy)
- ↑ Albert Ruppersberg: Geschichte der ehemaligen Grafschaft Saarbrücken. Geschichte der Städte Saarbrücken und St. Johann 1815–1909, der Stadt Malstatt-Burbach und der vereinigten Stadt Saarbrücken bis zum Jahre 1914. Band III, Teilband 2, 2. Auflage, Saarbrücken 1914, S. 99.
- ↑ Olga Sonntag: Villen am Bonner Rheinufer 1819–1914. Bouvier, Bonn 1998, ISBN 3-416-02618-7, Band 3, Katalog (2), s. 126–131.
- ↑ Annonce (PDF; 1,1 MB), Anzeiger zum Zentralblatt der Bauverwaltung, 28. Dezember 1882, S. 3.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Michael Bollé: Raschdorff, Julius Carl. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 21, Duncker & Humblot, Berlin 2003, ISBN 3-428-11202-4, S. 155.
- Klaus Peters: Leben und Werk des Architekten Julius Carl Raschdorff. (1823–1914). Universität Hannover – Institut für Geschichte und Theorie im FB Architektur, Hannover 2004, ISBN 3-931585-13-1.
- Uwe Kieling: Berlin. Bauten und Baumeister. Von der Gotik bis 1945. Berlin-Edition, Berlin 2003, ISBN 3-8148-0095-8.
- Julius Carl Raschdorff: Aufzeichnungen aus dem Leben und Schaffen des Architekten Professor J. C. Raschdorff. Vaterländische Verlagsanstalt, Berlin 1903.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Carl Raschdorff na Wikimedia Commons
