Sebnitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městu. O řece pojednává článek Sebnitz (řeka).
Soběnice, Žebnice
Sebnitz
Pohled na město s katolickým kostelem Povýšení sv. Kříže
Soběnice, Žebnice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 379 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát Německo Německo
Spolková země Sasko Sasko
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Administrativní dělení 10 místních částí
Soběnice, Žebnice na mapě
Poloha velkého okresního města Sebnitz v rámci zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Sebnitz
Sebnitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 88,23 km²
Počet obyvatel 9 571 (2018)[2]
Hustota zalidnění 108,5 obyv./km²
Etnické složení Němci 99,1 %[1]
Náboženské složení Protestantství 19,8 %
Římskokatolická církev 4,6 %[1]
Správa
Status velké okresní město
Primátor Mike Ruckh (CDU)
Vznik 13. století
Oficiální web www.sebnitz.de
Adresa obecního úřadu Kirchstraße 5
01855 Sebnitz
Telefonní předvolba 035971
PSČ 01851-01855
Označení vozidel PIR, DW, FTL, SEB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sebnitz (česky Soběnice[3], řídce Žebnice) je velké okresní město v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge). Má přibližně 9 600[2]. Jde o státem uznanou rekreační oblast ve východním Sasku na okraji Národního parku Saské Švýcarsko. Sebnitzu se také říká "Město umělých květin" nebo "Město hedvábných květin".

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město Sebnitz leží v údolí řeky Sebnitz, 250 až 460 m n. m., mezi Saským Švýcarskem a Šluknovskou pahorkatinou. Území města se nalézá v prostoru Západolužické vrchoviny a hornatiny a hraničí tak s přírodním prostorem Hornolužická hornatina. Protože se poblíž rozprostírá Saské Švýcarsko, je krajina okolo města velice rozmanitá. Dominantou Sebnitz je Tanečnice (německy Tanzplan, 598 m n. m.), která již leží v ČR. Místní část Hinterhermsdorf leží nad údolím Křinice (německy Kirnitzsch) 5 kilometrů jihovýchodně od hlavní městské části.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sudetoněmecký policista překračuje během své služby hranice na německé celnici v Soběnicích 23. září 1938.

V lokalitě se v raném středověku pravděpodobně nalézalo slovanské obyvatelstvo. Sebnitz samotný byl založen německými kolonizátory z oblasti Frank v dnešním Bavorsku. Nejstarší písemnou zmínku lze dohledat v Hornolužické hraniční listině z roku 1223/1241, která stanovovala hranici mezi Českým královstvím a Biskupstvím Míšeň. Jde o první zmínku jména "Sebnitz", které se ale vztahuje pouze na potok.

Jako středisko hospodářského života městyse vzniklo již na přelomu 12. a 13. století pravoúhlé tržiště. Jako městečko byl Sebnitz poprvé písemně zmíněn v roce 1451. Radnice byla vystavěna ve středu tržiště v roce 1714/15. V roce 1854 byla však zničena požárem. Vedle se nacházel domek podobný kůlně. Šlo masné krámy řezníků, v roce 1804 zničené povodní. Sebnitz byl od středověku až do počátku 19. století zemědělským městem, jehož existenční základnu tvořilo řemeslo, obchod a agrární produkce. Z řemesel mělo dominantní postavení plátenictví. S úpadkem ručního plátenictví v období průmyslové revoluce nabyla velkého významu výroba umělých květin.

V polovině 19. století mělo město 4000 obyvatel a 375 domů, roku 1881 6354 obyvatel a v roce 1900 již 8648 obyvatel. 15. září 1854 zničil velký požár celé jádro města a tím i jeho středověký ráz. Za oběť plamenům padlo 72 obytných domů, 42 stodol a jiných budov, radnice a škola.

Okolo roku 1900 se stal Sebnitz centrem výroby německých umělých květin. Ve městě existovalo přes 200 různých květinových továren s regulérně zaměstnanými dělníky. Kromě toho zde působilo na několik tisíc takzvaných domácích dělníků.

17.4.1894 bylo v lokálních novinách „Grenzblatt“ místním badatelem Alfredem Meichem navrženo Vlastivědné muzeum. Na jaře roku 1908 se živnostenský spolek ujal věci. První exponáty byly umístěny nejdříve v městské škole u kostela. V roce 1909 byla pak zřízena výstava a 23. května téhož roku došlo k otevření městského muzea Sebnitz. V roce 1930 zde byly zřízeny nové prostory.

30. září 1945 měl Sebnitz na přechodnou dobu 14 500 obyvatel, jelikož zde byli umístěni němečtí uprchlíci z Polska a Československa. 1. června 1946 měl Sebnitz 13 203 obyvatel a 1304 obytných domů. Ve městě existovalo na 183 závodů. 16. února 1948 chodilo do základní školy s 47 třídami s 35 učiteli 1847 dětí. 12. července 1948 se na nově založené odborné škole pro hospodářství a správu poprvé maturovalo.

V dobách NDR byl VEB "Kunstblume Sebnitz" (Umělá květina Sebnitz) jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Po znovusjednocení Německa a zavedení tržní ekonomiky však mnoho závodů kvůli nedostatku odbytišť zaniklo. Dnes se vyrábí umělé květiny jen v malé míře, především v ukázkových dílnách.

V roce 1952 se Sebnitz stal okresním městem. Tento status ztratil Sebnitz reformou území v roce 1994. V roce 1995 se stal Sebnitz tzv. Velkým okresním městem.

Za socialismu bylo město Sebnitz družebním městem Bruntálu. V Bruntále je dodnes Snack bar a Fitness s názvem Sebnitz.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Celková rozloha města Sebnitz je 88,23 km² a od 1. října 2012, kdy se sloučilo se sousední obcí Kirnitzschtal, má 10 místních částí. Plošně největší je Saupsdorf (8,30 km²), nejmenší pak Altendorf (3,89 km²). Nejlidnatější místní částí je Sebnitz (6 231 obyvatel), naopak nejméně obyvatel má Mittelndorf (247 obyvatel).

Místní části Sebnitze
Název Počet obyvatel
(k 9. 5. 2011)[4]
Rozloha Rok připojení
1. Altendorf 342 3,89 km² 2012
2. Hainersdorf 313 5,13 km² 1920, 1950
3. Hertigswalde 905 7,09 km² 1950
4. Hinterhermsdorf 626 5,17 km² 1998
5. Lichtenhain 518 7,97 km² 2012
6. Mittelndorf 247 5,36 km² 2012
7. Ottendorf 406 5,47 km² 2012
8. Saupsdorf 509 8,30 km² 2012
9. Schönbach 273 4,83 km² 1935
10. Sebnitz 6 231 5,60 km²

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • 1772: 1648 (285 domů)
  • 1832: 2843
  • 1871: 5216 (377 obytných budov)
  • 1892: 8476 (549 obytných budov)
  • 1900: 8649 (626 obytných budov)
  • 1905: 9743
  • 1914: 12 000
  • 1918: 8906
  • 1990: 11705
  • 1998: 10 203
  • 1999: 10 063
  • 2000: 9882
  • 2001: 9670
  • 2002: 9496
  • 2003: 9304
  • 2004: 9159
  • 2007: 8837
  • 2008: 8701
  • 2009: 8568
  • 2010: 8439
  • 2011: 8292

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Městský kostel svatého Petra a Pavla

Přestože je kostel svatého Petra a Pavla v písemných pramenech zachycen až v 15. století, jeho nejstarší stavební části pocházejí ze 13. století. Od roku 1539, kdy se ve městě prosadila reformace, převažovalo protestantstké vyznání. Od druhé poloviny 19. století a znovu po druhé světové válce vzrostl počet katolíků. Katolický kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v letech 1890–1892. Podle sčítání lidu z roku 2011 se 2151 obyvatel (t. j. 20,7 %) hlásilo k protestantskému a 434 obyvatel (t. j. 4,2 %) k římskokatolickému vyznání.[1]

Na území města působí tři evangelicko-luterské církevní obce, které jsou ovšem společně spravovány jedním farářem sídlícím v Sebnitz. K církevní obci Sebnitz-Hohnstein, jež spravuje městský kostel svatého Petra a Pavla a hřbitovní kapli, náleží samotné Sebnitz s místními částmi Hertigswalde, HainersdorfSchönbach, pod církevní obec Hinterhermsdorf-Saupsdorf spadají vesnický kostelSaupsdorfuEngelkircheHinterhermsdorfu a pod církevní obec Lichtenhain-Ulbersdorf spadají místní části Lichtenhain, MittelndorfAltendorfvesnickým kostelem v Lichtenhainu.[5] Filiální kostel Povýšení svatého Kříže spravuje římskokatolická farnost Neustadt in Sachsen, která však není obsazena a je obstarávána excurrendoPirny.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Místní podniky[editovat | editovat zdroj]

Příroda a turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Pravěký park Sebnitz s 400 plastikami prehistorických savců a malých živočichů
  • Muzeum modelové železnice firmy Tillig
  • Western village
  • Soutěska řeky Křinice u Hinterhermsdorfu s možností projížďky na člunu na Obere Schleuse (Vrchní splav). Blízko je hraniční přechod pro pěší a cyklisty. Na české straně je cyklistická stezka, která vede do Brtníků resp. Chřibšké
  • Rozhledna na vrchu Weifberg (dřevěná věž vysoká 36,9 m), blízko vrchu Weifberg je také hraniční přechod pro pěší do českých Mikulášovic.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nejstarším památkově chráněným objektem je evangelický kostel svatého Petra a Pavla z 15. století, jehož výzdoba pochází ze 17. století
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (Kreuzerhöhung) pochází z 19. století a je postaven v novogotickém stylu
  • Pro město jsou typické měšťanské domy a výrobními budovami z doby německého císařství (1871-1918) a areál Tržního náměstí (Marktplatz), znovuzřízeném v pozdně klasicistním stylu. Původní domy s podstávkou a hrázděné domy jsou zachovány jen v okrajovém obvodu vnitřního města.
  • Sebnický viadukt (1874/75) postavený pro Sebnitztalbahn byl první viadukt, který byl postaven v oblouku (poloměr 224 m) a v spádu (sklon 1:50). Je 150 m dlouhý a 21 m vysoký. Jeho původně deset kamenných oblouků bylo nahrazeno devíti betonovými pilíři při generální opravě na konci 80. let.
  • Empírová hřbitovní kaple z roku 1890

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Kunstblumen- und Heimatmuseum "Prof. Alfred Meiche" (Muzeum umělých květin a vlastivědné muzeum "Prof. Alfred Meiche") v měšťanském domě postaveném v roce 1731
  • Afrikahaus (Dům Afriky)
  • Dům "Deutsche Kunstblume Sebnitz" (Dům "Německá umělá květina" Sebnitz)

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

  • Koncerty v Městském evangelicko-luterském kostele
  • Květinová a hudební slavnost
  • Od 70. let je na předměstí Sebnitz (ze směru Neustadt) středisko leteckého modelářství, kde se každý rok v červnu koná mezinárodní letecký pohár

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • BSV 68 - Měšťanský sportovní spolek 68: je rozdělen na sekce: kopaná, tenis, stolní tenis a kolová
  • SRV 1897 - Sebnický spolek cyklistů 1897: silniční cyklistika a sport na horských kolech
  • Flugmodell - Club e.V. Sebnitz: středisko modelů letadel

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Sebnitz je největší státem uznaná rekreační oblast (titul od roku 1997) v Sasku
  • V Sebnitz byla vyrobena největší hedvábná růže světa (3,7 m vysoká), její květ má průměr 1,5 m a váží 10 kg
  • V Sebnitz vzniklo na počátku 19. století jedinečné lidové umění, sebnická stínohra
  • Místní část Hinterhermsdorf získala v roce 2002 titul „Nejkrásnější místo Německa“ a zajistila si druhé místo v evropském srovnání

Čestní obyvatelé města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sebnitz na německé Wikipedii.

  1. a b c Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2018-11-04]
  3. Podrobná nástěnná školní mapa Československé Republiky
  4. Kleinräumiges Gemeindeblatt. Bevölkerung, Haushalte, Familien und deren Wohnsituation am 9. Mai 2011: Stadt Sebnitz [online]. Kamenz: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, 2014 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  5. Die Kirchenbezirke [online]. Evangelisch-Lutherische Landeskirche Sachsens [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (německy) 
  6. Tisková zpráva ze dne 4. července 2014: Vlaky mezi Dolní Poustevnou a saským Sebnitz vyjíždí!, Ústecký kraj, 4. 7. 2014

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Meiche, Alfred (1927): Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna, Dresden (německy)
  • Schober, Manfred (1988): Faktensammlung zur Geschichte von Sebnitz in den Jahren 1891-1918. in: Heimatmuseum Sebnitz [Hrsg.] (1988): Die Stadt und der Kreis Sebnitz in Vergangenheit und Gegenwart. Beiträge zur Heimatgeschichte Heft 5, Sebnitz, S. 10-27 (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]