Hohnstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Honštejn
Hohnstein
Historické centrum města
Historické centrum města
Honštejn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 330 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko Sasko
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Administrativní dělení 11 místních částí
Honštejn na mapě
Poloha města Hohnstein v rámci zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Hohnstein
Hohnstein
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 64,6 km²
Počet obyvatel 3 301 (2018)[2]
Hustota zalidnění 51 obyv./km²
Etnické složení Němci 99,8 %[1]
Náboženské složení Protestantství 31,0 %
Římskokatolická církev 2,2 %[1]
Správa
Status město
Starosta Daniel Brade
Vznik 15. století
Oficiální web www.hohnstein.de
Adresa obecního úřadu Rathausstrasse 10
01848 Hohnstein
Telefonní předvolba 035975
PSČ 01848
Označení vozidel PIR, DW, FTL, SEB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hohnstein (česky Honštejn) je městečko i stejnojmenný hrad v Německu, ve spolkové zemi Sasko, v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge), do roku 2008 v okrese Sächsische Schweiz, 140 metrů nad údolím říčky Polenz. Má přibližně 3 300[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Radnice

Dějiny města jsou spjaty se stejnojmenným hradem, jemuž ve středověku sloužilo jako podhradí. V roce 1445 se o Honštejnu poprvé mluví jako o městě. Do konce 17. století bylo v okolí města rozšířené hornictví, po švédském vpádu roku 1706 však postupně zaniklo. Od 16. století vznikaly v okolí vápencové lomy. Masivní požár, při němž shořela polovina domů ve městě včetně kostela, postihl Honštejn v roce 1724. Během následujících dvou let byl podle plánů Georga Bähra postaven kostel dnešní. Nejstarší budovou ve městě je ale současná radnice, postavená roku 1688. Původně to byl pivovar, roku 1835 zde byla zřízena první výrobna korku v Německu. Radnice je stejně jako několik dalších domů ve městě postavena z hrázděného zdiva.

Dlouhou tradici má ve městě loutkářství. Ve 20. letech 20. století zde Max Jacob založil divadlo Hohnštejnský Kašpárek. Divadlo existuje doposud, stejně jako rukodělná výroba loutek ve městě. V Hohnštejnu se narodil hudební skladatel, varhaník a stavitel klavírů Christoph Gottlieb Schröter (16991782).

Od roku 1994 je Honštejn administrativním centrem pro následující vesnice a osady: Cunnersdorf, Ehrenberg, Goßdorf, Kohlmühle Waitzdorf, Lohsdorf, Rathewalde, Hohburkersdorf, Zeschnig a Ulbersdorf.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Celková rozloha Hohnsteinu je 64,61 km² a od 1. ledna 1994, kdy se sloučil se sousední obcí Ehrenberg, má 11 místních částí. Plochou největší je Ehrenberg (11,35 km²), nejmenší naopak Kohlmühle (0,9 km²). Počtem obyvatel je nejlidnatější místní částí Hohnstein (810 obyvatel), nejméně lidnatou pak Waitzdorf (40 obyvatel).

Místní části Hohnsteinu
Název Počet obyvatel
(k 9. 5. 2011)[3]
Rozloha Rok připojení
1. Cunnersdorf 252 9,03 km² 1994
2. Ehrenberg 634 11,35 km² 1994
3. Goßdorf 237 3,1 km² 1994
4. Hohburkersdorf 92 2,55 km² 1994
5. Hohnstein 810 5,00 km²
6. Kohlmühle 96 0,9 km² 1994
7. Lohsdorf 236 4,84 km² 1994
8. Rathewalde 482 5,59 km² 1994
9. Ulbersdorf 484 8,41 km² 1994
10. Waitzdorf 40 1,84 km² 1973
11. Zeschnig 122 1,63 km² 1994

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • městský kostel – barokní centrální stavba od Georga Bära, vystavěn znovu po požáru v letech 1725–1728
  • hřbitovní kaple – starší funerální stavba, roku 1717 barokně přestavěná

Hrad[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Hohnstein (hrad) a Panství Hohnstein-Wildenstein.
Prostřední zámek s věží

Hrad Hohnstein byl založen pravděpodobně na počátku 13. století jako česká hraniční pevnost proti markrabství míšeňskému. První písemná zmínka o okrsku (districtus seu territorium) Hohnštejn pochází z roku 1333. Hrad (castrum Hohenstayn) je prvně zmiňován roku 1353, kdy ho udělil král Karel IV. jako léno Hynku Berkovi z Dubé. Berkové vlastnili hrad až do roku 1443, kdy ho Hynek III. z Dubé vyměnil se saským kurfiřtem Fridrichem Dobromyslným za panství Mühlberg na Labi.[4] V roce 1459 byl potvrzen status Honštejna jako českého léna, kterým hrad zůstal až do roku 1806. V 16. a 17. století zde sídlily různé německé šlechtické rody, roku 1543 ho směnou získali Wettinové. Hrad pak až do roku 1861 sloužil jako regionální správní centrum kurfiřtského úřadu.[5]. V 17. a 18. století bylo v jedné jeho části umístěno státní vězení. Roku 1639, za třicetileté války, se ho neúspěšně pokusili dobýt Švédové. V letech 19191924 se hrad, postupně přestavěný na zámek, stal vězením pro mladistvé. Od roku 1926 zde byla zřízena turistická ubytovna pro mládež, o dva roky později zde bylo umístěno loutkové divadlo Maxe Jacoba. Po nástupu nacistů v roce 1933 zde byl zřízen koncentrační tábor pro 5600 politických vězňů. Roku 1935 byl zámek předán organizaci Hitlerjugend. Během 2. světové války sloužil zámek jako zajatecký tábor, po jejím skončení zde byli provizorně ubytovaní lidé odsunutí z Čech. Od roku 1948 se Honštejn opět stal mládežnickou turistickou ubytovnou. Na konci komunistického režimu se plánovalo přeměnit zámek v objekt na internování politicky nespolehlivých osob, kapacita měla činit 890 míst. V současnosti je zde hradní muzeum, turistická ubytovna a sídlí zde spolek ochránců přírody.

Interiér kostela

Zámek se skládá ze tří stavebně oddělených částí. Původní hrad se nacházel na nejvyšším místě ostrohu, kde je dnes novodobá romantická stavba s věží nazývaná Zadní zámek. Stával zde bergfrit v podobě šestiboké věže a pozdně gotická kaple svaté Anny, zbořená roku 1951. Tato nejstarší část hradu byla z velké části zničena požárem v roce 1632. Budovy Prostředního zámku – sýpka, pivovar (dnes muzeum) a sídelní objekty s věží vymezují horní hradní nádvoří. Věž Prostředního zámku je nejstarší dochovanou stavbou hradu. Zakřivenou chodbou pod tělesem Prostředního zámku se prochází na dolní hradní nádvoří, na němž stojí Přední zámek, renesanční stavba ze 16. století. Z náměstí se na hrad původně přicházelo po padacím mostě, později ho nahradil dnešní kamenný. Objekt je po zaplacení vstupného přístupný od Velikonoc do 31. října.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hohnstein (Sächsische Schweiz) na německé Wikipedii a Burg Hohnstein (Sächsische Schweiz) na německé Wikipedii.

  1. a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2018-11-04]
  3. Kleinräumiges Gemeindeblatt. Bevölkerung, Haushalte, Familien und deren Wohnsituation am 9. Mai 2011: Stadt Hohnstein [online]. Kamenz: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. (německy) 
  4. Pažourek, Vlastimil (ed.), Hrady na hranici Čechy – Sasko, Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2012, s. 187-189, ISBN 978-80-905025-0-5
  5. Schlesinger, Walter (ed.), Handbuch der historischen Stätten Deutschlands, Bd. 8, Sachsen, Alfred Kröner Verlag, Stuttgart 1990, s. 151-152, ISBN 3-520-31201-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]