Přeskočit na obsah

Těchlovice (okres Děčín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Těchlovice
Hrázděný dům v centru Těchlovic
Hrázděný dům v centru Těchlovic
Znak obce TěchloviceVlajka obce Těchlovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDěčín
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel497 (2025)[1]
Rozloha10,49 km²[2]
Nadmořská výška145 m n. m.
PSČ405 02
Počet domů173 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduTěchlovice 37
405 02 Těchlovice
ou.techlovice@volny.cz
StarostaJiří Hýl
Oficiální webwww.techlovice-dc.cz
Těchlovice na mapě
Těchlovice
Těchlovice
Další údaje
Kód obce555193
Kód části obce165417
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Těchlovice (německy Tichlowitz) jsou obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se na pravém břehu řeky Labe necelých devět kilometrů jižně od Děčína. Žije v ní 497[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější lokalitou je přírodní rezervace Vrabinec s pozůstatky stejnojmenného hradu. Ve východní části katastru obce zhruba jeden kilometr od centra Těchlovic se nachází malá osada Kout (německy Gaute). Nad touto osadou se v lese tyčí skalní věž, které se přezdívá Jahodářka podle pověsti o dívce, kterou proklela její babička, protože její vnučka místo do kostela šla do lesa sbírat jahody. (Podobná pověst se váže k více místům v Českém středohoří, například se vypráví také o jedné skále na svazích hory Panna u Třebušína). Skalní věž Jahodářka je tvořena specifickou horninou, která obsahuje velké vyrostlice nefelínu, pyroxenů a zeolitů. Geolog Josef Emanuel Hibsch, který pocházel z tohoto kraje, místní horninu nazval podle lokality gauteit.[5]

V jihovýchodní části území Těchlovic se nachází čedičový vrchol Stříbrný roh, který je chráněn jako přírodní památka, a severně od vrcholu Bukové hory lze nalézt čedičové Ptačí stěny, které jsou mj. vyhledávanou horolezeckou lokalitou.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 623 obyvatel (z toho 317 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 600 Němců a dvanáct cizinců. Kromě šesti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 735 obyvatel: 61 Čechoslováků, 669 Němců a pět cizinců. Většina (669 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale šest lidí bylo evangelíky, tři patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím a 56 lidí bylo bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Těchlovice[4][9][10]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé 8609229781 1611 2061 1311 230709688652564442439521514
Domy 145155165173183184208189155153147146135163173
Data z roku 1961 zahrnují i domy osad Babětín, Milířsko, Přední Lhota, Přerov 2. díl a Zadní Lhota.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1980 byly Těchlovice obcí v okrese Děčín. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1980 patřily jako část obce k Boleticím nad Labem. Od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1996 patřily jako část statutárního města k Děčínu a od 1. ledna 1997 jsou opět samostatnou obcí.[11]

Obec Těchlovice není formálně rozčleněna na části; tvoří ji těchto pět základních sídelních jednotek na čtyřech katastrálních územích:

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
  5. SVOBODA, Jiří. Zázračné České středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem: Imagine Media, 2017. 445 s. ISBN 978-80-905511-2-1. S. 225.
  6. Seznam. Ptačí stěny [online]. mapy.cz [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 46.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 288.
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 571.
  12. Udělené symboly – Těchlovice [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]