Jan Šverma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Šverma
Pomník Jana Švermy od Antonína Nykla,
dnes na Olšanských hřbitovech
Narození 23. března 1901
Mnichovo Hradiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. listopadu 1944 (ve věku 43 let)
Chabenec
Slovenská republika (1939-1945)Slovensko Slovenská republika
Místo odpočinku Mnichovo Hradiště
Povolání politik, spisovatel a novinář
Alma mater Mezinárodní Leninova škola
Ocenění Hrdina Československé socialistické republiky (1969)
Leninův řád
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Manžel(ka) Marie Švermová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Šverma (23. března 1901 Mnichovo Hradiště10. listopadu 1944 Chabenec[1]) byl český novinář a komunistický politik, manžel komunistické političky a funkcionářky Marie Švermové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1920 odmaturoval na smíchovském reálném gymnáziu a nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou ale nedokončil. Od roku 1921 byl členem KSČ a blízkým spolupracovníkem Klementa Gottwalda,[2] později působil i jako redaktor. Byl zvolen poslancem, ale po porážce Francie Němci odešel do exilu v Moskvě.[2] V září 1944 byl jako zástupce KSČ při Slovenském národním povstání spolu s Rudolfem Slánským letecky vysazen na území Slovenska (letiště Tri Duby). Nedlouho poté zahynul v Nízkých Tatrách na vysílení během 15hodinového pochodu ve sněhové bouři na hoře Chabenec. O jeho úmrtí vypráví i jeden z dílů dokumentárního seriálu České televize Osudové okamžiky nazvaný Chabenec 1944.[3]

Jeho manželka Marie Švermová byla vysoce postavenou političkou v KSČ, v padesátých letech byla jako blízká spolupracovnice Slánského odsouzena na doživotí, ale ve vězení strávila 5 let.

Odkaz a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Když byly v roce 1949 sloučeny obce Motyčín a Hnidousy na Kladensku a ani jedna z nich nechtěla jménem ustoupit té druhé, obdržela takto vzniklá obec na Švermovu počest zcela nové jméno Švermov (od roku 1980 je Švermov součástí města Kladna). Přestože se s pádem komunistického režimu v roce 1989 vyskytly námitky proti tomuto pojmenování, motivované Švermovou příslušností ke komunistické straně, vžitý název městské části zůstal beze změny. Slovenská obec Telgárt byla v roce 1948 na jeho počest přejmenována na Švermovo. Od roku 1990 je to opět Telgárt. Před zhroucením komunistického režimu v Československu se dnešní pražská stanice metra Jinonice jmenovala Švermova.

Jan Šverma obdržel 23. srpna 1969 in memoriam státní vyznamenání Hrdina ČSSR.

Po Janu Švermovi je pojmenována novinářská cena, kterou v současnosti uděluje Spolek českých novinářů. V roce 2017 novinářskou cenu Jana Švermy obdržel Milan Krajča.[4]

Literární díla[editovat | editovat zdroj]

  • Rok 1848 v Čechách (1933)
  • Na okraj lipanského výročí (1934)
  • Proti panské jednotě (1936)
  • Hus, Tábor a naše doba (1937)
  • Role českého národa v historii (1939)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ustrcr.cz/cs/jan-sverma
  2. a b http://www.sds.cz/docs/prectete/ouno/sverma.htm
  3. záznam pořadu České televize ze série Osudové okamžiky
  4. Mír, spravedlnost, bezpečí. Haló noviny. 25. září 2017, roč. 27, čís. 223, s. 1. ISSN 1210-1494. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]