Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů
Chybí zde svobodný obrázek
Výstavba1882
Poloha
AdresaBenešov nad Ploučnicí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů se nacházely v Benešově nad Ploučnicí, okres Děčín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úspěšní podnikatelé bratři Martin (1840–1914) a Theodor (1844–1919) Grohmannové rozšířili své působiště mimo Bystřany na Teplicku (přádelna a barevna) a v roce 1876 postavili v Benešově nad Ploučnicí v blízkosti nádraží barevnu příze tureckou červení. V roce 1883 byla k podniku připojena barevna firmy Pietschmann. V roce 1882 byla postavena přádelna bavlny a v roce 1889 byla postavena druhá přádelna. Přádelny řídil ředitel Franz Schubert-Spiegel (1844–1913) až do roku 1910. V období krize v roce 1930 byl provoz zastaven. V roce 1940 byl provoz obnoven říšskými úřady, kdy byla továrna spojena s firmou Mattausch.[1][2] V období druhé světové války byli v závodech nuceně nasazeni Italové, kteří zde i bydleli.[3] Po ukončení války komplex přešel pod národní podnik Benar, závod 02. Provoz byl ukončen v roce 2006.[1][2]

V roce 1888 bratři Grohmannové koupili velkostatek a Dolní zámek od jeho poslední majitelky hraběnky Aloisie Černínové. Zámek sloužil jako obytný dům pro úředníky a kanceláře.[4] [5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přádelnu tvořila čtyřpodlažní budova, která měla kapacitu 12 000 vřeten. Byla postavena v anglickém stylu (double mill), to je s vlastní strojovnou, která byla napojena na novou kotelnu.[1] Ve své době to byla největší textilní budova v Evropě.[6] Po rozšíření v roce 1910 byla kapacita 56 000 vřeten. Textilní stroje poháněly čtyři parní stroje s celkovým výkonem 1 400 koňských sil. Od roku 1891 byla uvedena do provozu dynama, která zabezpečovala osvětlení provozu. V roce 1894 bylo uvedeno do provozu protipožární sprinklerové zařízení.[1][2] V areálu stojí cihlový komín, vysoký 46 metrů, postavený v druhé polovině 19. století. Oktagonální dřík s hlavicí stojí na čtvercovém hranolovém podstavci, který je dělen římsami ve třech úrovních.[7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; BERAN, Lukáš; ZIKMUND, Jan. industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 Seiten s. ISBN 9788001048337, ISBN 8001048330. OCLC 772631576 S. 233. 
  2. a b c FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  3. HISTORIE MĚSTA - BENEŠOV NAD PLOUČNICÍ. www.benesovnpl.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  4. Na zámku v Benešově nad Ploučnicí rozšířila prohlídky pracovna průmyslníka Grohmanna - Národní památkový ústav. ftp.npu.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-01. 
  5. Benešov nad Ploučnicí. www.zamek-benesov.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  6. KODA - karta komína: Areál: Býv. Barevna a přádelna bavlny, Nádražní, Benešov nad Ploučnicí (#A52). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  7. Fabriky-komíny. www.fabriky.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  8. KODA - karta komína: LT46/Ub Býv. Barevna a přádelna bavlny, Nádražní, Benešov nad Ploučnicí (#2953). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; BERAN, Lukáš; ZIKMUND, Jan. industriální topografie, Ústecký kraj. Praha: ČVUT Praha, 2011. 364 s. ISBN 9788001048337. S. 95, 96. 

Související články[editovat | editovat zdroj]