Grohmannové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Grohmanové byla podnikatelská rodina, která podnikala v textilním, důlním a železářském průmyslu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemný záznam rodu Grohmannů pochází z roku 1583 z okolí Krásné Lípy. Z roku 1640 je doložen hajný z rodu Grohmanů, který zastřelil dva vlky u Zadní Doubice a na jejich památku tam umístil pamětní desku. Jako prodejce nití a sítí Valentin Grohmann (1702–1779) začínal podnikat v textilním průmyslu a jeho podnik se začal v rodině dědit. Na počátku 19. století se rodina i podnikání rozdělilo mezi dva bratry Antona a Karla (1809–1874). Antonín převzal po svém otci Josefu Franzovi (1779–1851) podnik ve Slezsku a Karel v severních Čechách.[1]

Karel se oženil s Augustou, dcerou Ignace Martinse z Martinstalu u Cvikova. Sňatkem získal bohaté věno a později i tchánův podnik. V Lindavě vznikla firma Karel Grohmann a syn a v Bystřanech založili Martin (1840–1914) a Theodor (1844–1919) firmu Bratři Grohmanové.[2][3][4] V roce 1876 rozšířili své podnikání do Benešova nad Ploučnicí, kde později vlastnili dně barvírny a dvě přádelny bavlny. V roce 1888 bratři Grohmannové koupili velkostatek a Dolní zámek od jeho poslední majitelky hraběnky Aloisie Černínové. Zámek sloužil jako rodinný dům a obytný dům pro úředníky a kanceláře.

Martin Grohman zemřel v dubnu 1914 a jeho bratr Theodor 24. února 1919.[5] Jejich nástupci byli Martin, Theodor a Arwed Grohmannové.

Důl Grohman[editovat | editovat zdroj]

V letech 1891–1892 získali důlní míry v Kundraticích, Podhůří, Vysoké Peci, Drmalech a Dřínově. V roce 1892 založili hnědouhelný hlubinný důl Grohmann (po roce 1958 důl Maršál Koněv).[6]

Vrbno pod Pradědem[editovat | editovat zdroj]

Další z Grohmanů Jan (Johan) Josef (1792–1873) se stal podílníkem firmy Weis a Rössler. Jeho praděd byl Valentin, jeho otec pocházel z druhého manželství Valentina Grosmanna s. Josef v roce 1812 vstoupil do společnosti Josef Grohmann (1792–1873) a s jeho podílem v roce 1817 vznikla firma Weiss, Röessler & Co. Spojení nebylo jen kapitálové. Josef Grohmann se oženil s neteří a chovankou Ferdinanda Rösslera Amálií Rösslerovou (1798–1845), se kterou měl 13 dětí. V roce 1821 firmu opustil Ferdinand Röessler a přenechal podnik a dům v Josefu Grohmannovi. V roce 1845 Nastupuje do podniku nejstarší syn Quido (1820–1874). V roce 1846 byl změněn název firmy na Weiss und Grohmann. Pod tlakem konkurence v roce 1847 vznikla mechanická továrna na nitě. V roce 1883 byla firma rozdělena na Weiss und Co. se sídlem ve Vídni vedená následníky rodu Weissových. Továrnu na nitě ve Vrbně přebrali v roce 1883 vdova Emma a Emil nejmladší syn Quida Grohmanna a založili firmu Grohmann & Co. k. k. privilegierte Leinen, Baumwollzwirn - und Flechtwaaren - Fabrik Würbenthal (Grohmann & Co.).[7] Rodina Grohmannů vedla továrnu až do roku 1945.

Grohmannové byli významní podnikatelé ve Vrbně pod Pradědem, kteří vlastnili továrny ve Vrbně, Pochni, Markvarticích, v rumunském Temešváru a v maďarské Rákospalotě.[8]

Karel Grohman (1838–1901), předposlední syn Josefa a Amálie, vlastnil od roku 1867 železárnu Jemné válcovny Karl Grohman v Markvarticích, od roku 1884 společník jeho druhorozený syn Robert. S železářským podnikem Adolf Grohmann a syn se spojili s obchodníky Tlach a Kiela z Ratiboře a založili akciovou společnost Moravskoslezská pro drátěnou výrobu a vystavěli v roce 1896 drátovnu v Bohumíně. Výroba drátu pak byla z Vrbna přeložena do Bohumína, kde od roku 1906 vyráběla pozinkovaný drát, v roce 1913 přibyla produkce ocelových a měděných lan. Po znárodnění v roce 1945 pokračoval další rozvoj výroby a v roce 1958 byla spojena s železárnami do jednoho podniku, který nesl název Železárny a drátovny Bohumín.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. O nás – Odetka a. s.. odetka.cz [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  2. Osobnosti z historie Krušných hor (2. část). www.skalnioblasti.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  3. Benešov nad Ploučnicí. www.zamek-benesov.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  4. TEPLICE///TEPLITZ - architektura na severu Čech. teplice-teplitz.net [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  5. Továrny Münzberg, Grohmann, Schrötter a Wurm [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  6. Historie - Oficiální stránky Obce Vysoká Pec. www.vysokapec.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  7. ŠAFAŘÍKOVÁ, Tereza. vliv rodiny Grohmannů na hospodářský vývoj Vrbna pod pradědem v "dlouhém" 19. století. Olomouc 2014. Dostupné online
  8. Textilní továrna Grohmann v Markvarticích, bývalý politický okres Bruntál. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  9. Lana, Dráty, Pružiny, Ocelové kordy, pružinové dráty, kovové tkaniny - Historie - ŽDB DRÁTOVNA a.s.. www.zdb.cz [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]