Drážní inspekce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dům Družstevní asociace ČR na pražském Těšnově, v němž je sídlo Drážní inspekce (únor 2012)

Drážní inspekce (České republiky) je organizační složka státu, která plní roli nezávislého národního orgánu pro odborné šetření příčin a okolností mimořádných událostí v drážní dopravě. Podle zákona a statutu je správním úřadem podřízeným ministerstvu dopravy a nemá vlastní právní subjektivitu. Byla zřízena k 1. lednu 2003 na základě ustanovení § 53a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění novelizujícího zákona č. 77/2002 Sb., jako jedna z prvních institucí tohoto typu v Evropské unii. V současné době existenci takového národního orgánu předpokládá evropská směrnice 2004/49/ES, o bezpečnosti železnic; Česká republika se k vytvoření stálého orgánu nezávislého na provozovatelích i regulačních úřadech zavázala v přístupových dohodách k EU.[1]

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Základním organizačním dokumentem je Statut Drážní inspekce, schválený ministrem dopravy a spojů 4. července 2002 pod č. j. 73/2002-130-ORG/7. V letech 2003, 2006 a 2007 byl upraven jednou změnou a dvěma dodatky ministra dopravy. Navazujícím organizačním dokumentem je organizační řád, vydávaný generálním inspektorem. Organizační řád určuje organizační strukturu Drážní inspekce.[2]

Drážní inspekce se člení na Ústřední inspektorát a jednotlivé územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů jsou stanovena na základě rozhodnutí generálního inspektora Drážní inspekce. Dle organizačního řádu s účinností od 1. 7. 2017 má Drážní inspekce 39 zaměstnanců. Celkem 14 zaměstnanců pracuje na Ústředním inspektorátu a 25 v územních inspektorátech. Všechna pracovní místa na Drážní inspekci spadají pod Zákon o státní službě.

Ústřední inspektorát zajišťuje zejména ekonomický, právní, personální a komunikační servis Drážní inspekce a zabezpečuje podporu generálního inspektora. Ústřední inspektorát metodicky sjednocuje a statisticky vyhodnocuje činnost Drážní inspekce v oblasti mimořádných událostí, zajišťuje mezinárodní spolupráci, odborné vzdělávání a provozuje Centrální ohlašovací pracoviště (COP). Sídlo Ústředního inspektorátu Drážní inspekce se nachází v Praze na Těšnově, v budově, která kdysi stávala naproti Nádraží Těšnov. Ve stejné budově sídlí i pracoviště Praha územního inspektorátu Čechy.

Územní inspektoráty zajišťují výjezdy na místo mimořádné události v drážní dopravě, šetří příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě a podávají podněty drážním správním úřadům. K 1. 7. 2017 má Drážní inspekce tři územní inspektoráty působící v pěti městech: Územní inspektorát Brno, Ostrava a Čechy (pracoviště v Českých Budějovicích, Plzni a Praze).

Generální inspektor[editovat | editovat zdroj]

V čele Drážní inspekce působí jako statutární orgán generální inspektor, který řídí činnost inspekce. V současné době vykonává post generálního inspektora Drážní inspekce Mgr. Jan Kučera. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora se řídí zákonem o státní službě. Generálního inspektora jmenuje a odvolává vláda.

Od 1. ledna 2003 byl generálním inspektorem Drážní inspekce jmenován dosavadní generální inspektor Českých drah, Bc. Zdeněk Žák.[3] Ke dni 26. ledna 2006 byl odvolán Zdeněk Žák a od 27. ledna 2006 do 19. dubna 2006 byl řízením inspekce pověřen Roman Šigut; současně vláda ministru dopravy uložila zajistit výběrové řízení a do 15. března 2006 navrhnout vládě vhodného kandidáta na generálního inspektora.[4] Od 20. dubna 2006 byl generálním inspektorem Ing. Jaroslav Dvořák.[5] Ke dni 18. října 2006 byl z funkce generálního inspektora odvolán Ing. Jaroslav Dvořák a od 19. října 2006 byl do funkce dočasně jmenován Mgr. Roman Šigut; současně bylo ministru dopravy uloženo vyhlásit výběrové řízení na tuto funkci.[6] Výběrové řízení bylo vyhlášeno v listopadu 2006, avšak aniž by někdy bylo oznámeno jeho ukončení a výsledky, bylo v říjnu 2008 v době konfliktu mezi DI a ministerstvem vyhlášeno nové výběrové řízení.[1] 20. prosince 2008 se objevila v médiích informace, že v novém výběrovém řízení byl komisí vybrán Pavel Kodym, dosavadní ředitel Drážního úřadu, vůči jehož postupům měla již v minulosti odborová organizace strojvůdců vážné námitky. Nyní záleží na ministrovi dopravy, koho vládě do funkce navrhne, a na rozhodnutí vlády.[7]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Činnost Drážní inspekce stanoví zejména § 53b zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění.

Drážní inspekce nezávisle na ministerstvu dopravy, provozovatelích dráh a provozovatelích drážní dopravy, šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na dráze železniční, vyjma speciální dráhy (např. metro). Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných událostí na dráhách může Drážní inspekce také šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost nebo jejich dopady na provozovatele dráhy a dopravce. Při šetření se Drážní inspekce nezabývá odpovědností za trestný čin nebo správní delikt. Dále Drážní inspekce spolupracuje s obdobnými orgány zemí ES ohledně pohraničních úseků drah nebo dopravců z jiných států; spolupráce s Evropskou železniční agenturou (ERA) a českým Drážním úřadem,

Věcná působnost drážní inspekce se vztahuje nejen na železniční dráhy (s vyjímkou speciální dráhy), ale i na tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy a pozemní i visuté lanové dráhy.

Výsledky šetření mimořádné události vydává Drážní inspekce v dokumentu nazvaném Závěrečná zpráva o výsledcích šetření. Tyto závěrečné zprávy jsou zveřejněny online na webové stránce Drážní inspekce.

Smyslem činnosti Drážní inspekce není hledat viníka (na rozdíl od orgánů činných v trestním řízení) ani porovnávat, zda něco je či není v souladu s normou, ale odhalovat rizika a bezpečnostní mezery a vydávat bezpečnostní doporučení k jejich eliminaci.[1]

Drážní inspekce ČR je zapsána do seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru doprava k posuzování příčin vzniku mimořádných událostí.

Drážní inspekce se angažuje v reklamních kampaních, které upozorňují veřejnost na nebezpečí neodpovědného chování ve vztahu k dráhám. Dlouhodobě spolupracuje s krajskými komisemi na systematickém zvyšování bezpečnosti železničních přejezdů.

Povinnosti vůči drážní inspekci[editovat | editovat zdroj]

Podle § 49 odst. 3 zákona o dráhách (266/1994 Sb.) jsou provozovatel dráhy a dopravce povinni neprodleně ohlásit Drážní inspekci každou mimořádnou událost (tedy i takovou, kdy nedojde k nehodě).

Spory o nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Střet zájmů u zřizovatele[editovat | editovat zdroj]

Drážní inspekce ČR je formálně nezávislá na jakémkoliv provozovateli dráhy nebo provozovateli drážní dopravy. Její zřizovatel (stát) je však vlastníkem Českých drah a. s., které jsou spolu se svou dceřinou společností dominantními provozovateli drážní dopravy, a zřizovatelem Správy železniční dopravní cesty, která je dominantním provozovatelem železničních drah.

V přístupových dohodách k EU se Česká republika zavázala, že inspekční orgán bude nezávislý jak na provozovatelích drah a drážní dopravy, tak na regulačních úřadech.[1]

Spory ministerstva se Zdeňkem Žákem[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo dopravy navrhlo v lednu 2006 vládě odvolání generálního inspektora Zdeňka Žáka z důvodu opakovaných chyb v evidenci majetku a účtování služebních cest. Drážní inspekce vzápětí podala trestní oznámení na ministra dopravy Milana Šimonovského, protože podle Zdeňka Žáka chtěl ovlivňovat práci inspekce tím, že se ministerstvo ohradilo proti kontrole provozovatelů drah v terénu bez předchozího ohlášení a že ministerstvo opakovaně vyzývalo generálního inspektora, aby své mediální výstupy konzultoval s tiskovým oddělením ministerstva. Drážní inspekce rovněž podala správní žalobu na ministerstvo dopravy ve věci 17 rozhodnutí ministerstva o zrušení pokut udělených Drážní inspekcí Českým dráhám za to, že nepřijaly dostatečná opatření k předcházení nehod.[8]

Období Jaroslava Dvořáka[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Dvořák, jmenovaný vládou do funkce generálního inspektora 20. dubna 2006 po kontroverzním odvolání Zdeňka Žáka, byl v médiích zmiňován jako jeden z lidí z okruhu ČSSD, jimž předseda vlády Jiří Paroubek na základě svého předchozího slibu zajistil místa ve státní správě.[9] Ve výběrovém řízení skončil první Ivan Foltýn (KDU-ČSL), jehož proto ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) navrhl do funkce generálního inspektora. Koaliční vláda s většinou ČSSD však do funkce jmenovala Dvořáka (ČSSD), který skončil ve výběrovém řízení druhý.[10] Dvořák byl v minulosti přednostou Depa kolejových vozidel Tábor a pak technickým ředitelem Českých drah.[10] Dvořákův nástupce Šigut označil Dvořáka za člověka spjatého s Českými dráhami a s ministerským náměstkem Vojtěchem Kocourkem.[1] Podle Šiguta inspekce za Dvořákovy éry neplnila povinnosti vůči Evropské železniční agentuře a docházelo k velmi nestandardním vztahům inspekce například k Českým drahám.[1] Odvolání Jaroslava Dvořáka a dočasné jmenování Romana Šiguta v říjnu 2006 souviselo podle Šiguta se změnou vlády, přičemž náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek nebyl Dvořákovu odvolání a jmenování Šiguta nakloněn.[1]

Spory ministerstva s Romanem Šigutem[editovat | editovat zdroj]

Podle generálního inspektora Šiguta byly nejrůznější pokusy o tlaky a zastrašování, ale zpočátku se jednalo spíše o všeobecné záležitosti, o mírnění preventivních aktivit inspekce.[1]

V říjnu 2008 došlo k dalšímu medializovanému sporu. 19. května 2008 se stala v Moravanech nehoda následkem toho, že lokomotivě řady 163 osobního vlaku Českých drah č. 5011 (se 3 vozy Bdtmee) selhal ventil písečníků; vlak tak ztratil součinnost s kolejovými obvody a staniční zabezpečovací zařízení ESA 11 od firmy AŽD Praha vyhodnotilo popískovanou obsazenou 1. staniční kolej jako prázdnou a vpustilo na ni lokomotivní vlak Lv 72461.[1]

Inspektor Michal Miklenda, pověřený stykem s ERA, 29. května 2008 odeslal Evropské železniční agentuře urgentní bezpečnostní sdělení; sdělení však neobsahovalo žádné tvrzení o tom, že by bezpečnostní zařízení ESA 11 bylo v rozporu s normami, ale upozorňovalo na bezpečnostní mezeru tohoto konkrétního typu.[1][11]

Provozní náměstek Českých drah a. s. Jiří Kolář 30. května 2008 zaslal dopis náměstkovi ministra dopravy Vojtěchu Kocourkovi, v němž si stěžoval na poškozování dobrého jména Českých drah a. s. ze strany Drážní inspekce, ke kterému mělo dojít tím, že Drážní inspekce sdělila médiím, že příčina je v selhání zabezpečovacího zařízení a že stejný typ zabezpečovacího zařízení je i v dalších stanicích, a že dopis Drážní inspekce Drážnímu úřadu unikl do zpravodajství TV Nova. Kolář uvedl, že zabezpečovací zařízení mělo řádně schválenou způsobilost a bylo čerstvě po úspěšné odborné revizi. Závěry Drážní inspekce označil Kolář za nekompetentní a bulvární a jejich zveřejnění za šíření poplašné zprávy. Kolář doplnil, že postupem inspekce jsou poškozeny nejen České dráhy a. s., ale i AŽD Praha s. r. o., SŽDC s. o., Ministerstvo dopravy a celá železnice a Drážní inspekce spolu s TV Nova tím navodila prostředí nedůvěry. Odesláním upozornění na nedostatky a mezery staničního zabezpečovacího zařízení ESA 11 agentuře ERA údajně inspekce poškodila „naší železnici“ také u všech členských států ERA. Kolář požadoval „přijetí nekompromisních a razantních opatření, které by zamezily opakování těchto skutečností“.[12]

Vojtěch Kocourek dopisem z 10. června 2008 vyjádřil v souvislosti s mediálním vystupováním DI a s podáním bezpečnostního oznámení ERA zásadní nespokojenost s činností Drážní inspekce, Územního inspektorátu Brno a jeho ředitele Ing. Michala Miklendy. Sdělení pro ERA označil za „neodůvodněné a nepodložené“ a Miklenda podle něj překročil působnost Drážní inspekce a zasahoval do působnosti, kterou má Drážní úřad. Kocourek dále dával generálnímu inspektorovi doporučení, jak má s Miklendou jeho postup projednat, jak mají být propříště hodnoceny příčiny nehodových událostí a jak má organizační řád omezit kompetence územních inspektorátů.[13] Podle Šiguta se politici, úředníci a soukromá firma spojili a vyvinuli extrémní tlak k ovlivnění vyšetřování.[1] Kromě Kocourka Šigut výslovně jmenoval ještě generálního ředitele AŽD Praha Zdeňka Chrdleho.[1] AŽD Praha se pokoušela rovněž intervenovat přímo u ERA.[1] Šigut vyjádřil přesvědčení, že existují osobní vazby mezi ministerstvem dopravy a firmou AŽD Praha.[1] Generální inspektor Roman Šigut podal 7. října 2008 trestní oznámení pro blíže nespecifikovaný trestný čin (zneužití pravomoci veřejného činitele nebo útok na státní orgán) na neznámého pachatele, který se snažil ovlivnit vyšetřování nehody.[1][14] Ministerstvo dopravy prohlásilo, že nikdo z tohoto úřadu neovlivňoval a neovlivnil průběh šetření a nikdo v tomto směru žádný nátlak na Drážní inspekci nevyvíjel, ale pouze upozornil na závažná pochybení, kterých se dopustili pověření zaměstnanci DI.[14] Vojtěch Kocourek se vyjádřil i pro týdeník Železničář, kde dopisy generálnímu inspektorovi označil za „normální korespondenci“ a tvrdil, že jimi nechtěl personálně ovlivňovat vyšetřování. Jako doklad uvedl i to, že závěry a doporučení DI jsou v podstatně shodná jako závěry a doporučení ministerské komise.[15]

4. srpna 2008 oznámil provozní náměstek ČD Jiří Kolář náměstkovi MD Vojtěchu Kocourkovi, že provádění ověřovacího pokusu ve stanici Moravany 23. července 2007 porušovalo základní bezpečnostní předpisy, protože inspektor Michal Miklenda v době, kdy po pokusném pískování lokomotiva ztratila uzemnění, svými pokyny nezajistil, aby se nikdo nepřiblížil k povrchu vozidla, a ohrozil tak zejména strojvedoucího pokusné lokomotivy ČD Cargo.[16] Náměstek Kocourek (MD) zaslal generálnímu inspektorovi vytýkací dopis.[17] Podle ministerstva dopravy měl být pro daný ověřovací pokus vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, ve kterém bude řešena problematika bezpečnosti práce při odizolování lokomotivy pod napětím od kolejnic při použití nadměrného pískování.[14]

Generální inspektor Roman Šigut uvedl 13. října 2008 pro pořad Reportéři ČT , že mu náměstek ministra Jiří Hodač při schůzce 17 dní po nehodě vyhrožoval a usiloval o zkreslení výsledků vyšetřování tragické železniční nehody v Moravanech.[18] Pro internetový deník Aktuálně.cz Šigut schůzku popsal: „Řekl mi, že si mám vybrat mezi dvěma variantami. Buďto dobrovolně odstoupím z funkce generálního inspektora Drážní inspekce, anebo mě nechají odvolat,“[19]

Ministerstvo dopravy sestavilo vlastní expertní komisi, podle jejíhož závěru je hlavní a jedinou příčinou nehody sypač písku na lokomotivě; ustanovení komise zdůvodňoval tím, že úkolem Drážní inspekce není navrhovat technická řešení, ačkoliv vydávání závazných bezpečnostních doporučení patří k úkolům DI.[1] Ministerstvo dopravy nestandardně informovalo o příčinách nehody na vlastní tiskové konferenci 1. října 2008, den před avizovaným oficiálním vyhlášením zprávy DI, a zpráva ministerstva na rozdíl od zprávy DI nezahrnovala mezi příčiny nehody funkci zabezpečovacího zařízení.[1]

8. října 2008 ministerstvo ve svém prohlášení Drážní inspekci vytklo, že bez zjevných příčin zveřejnila závěrečnou zprávu o nehodě až dne 2. října 2008, i když potřebné poznatky byly dostupné do 14 dnů po nehodě.[14]

V době vyvrcholení sporů, začátkem října 2008, ministerstvo vyhlásilo nové výběrové řízení na nového generálního inspektora; předchozí výběrové řízení, zahájené v listopadu 2006, nebylo dosud řádně ukončeno a jeho výsledky nebyly oznámeny.[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Jiří Hloušek: Šéf inspekce: Chtěli ovlivnit šetření, podávám žalobu, Aktuálně.cz, 7. 10. 2008
  2. O., QCM, s. r.. organizační struktura - Drážní inspekce. www.dicr.cz [online].  [cit. 2017-07-02]. Dostupné online.  (česky) 
  3. Usnesení vlády České republiky č. 1126 ze dne 13. listopadu 2002, k návrhu na jmenování generálního inspektora Drážní inspekce
  4. Usnesení vlády ČR č. 84 z 25. ledna 2006, k návrhu na odvolání generálního inspektora Drážní inspekce a na pověření řízením Drážní inspekce
  5. Usnesení vlády České republiky č. 436, ze dne 19. dubna 2006, o zrušení pověření řízení Drážní inspekce a jmenování generálního inspektora Drážní inspekce
  6. Usnesení vlády České republiky č. 1186 ze dne 18. října 2006, o odvolání a jmenování generálního inspektora Drážní inspekce
  7. Šéfem Drážní inspekce se prý má stát úředník nenáviděný strojvůdci, idnes., 20. 12. 2008, ČTK, dp (Dan Prokop)
  8. Česká vláda šéfa Drážní inspekce neodvolala, BBC Czech, 4. 1. 2006
  9. Výroky – 26. 4. 2006 Jiří Paroubek: „"I s těmi lidmi, kteří projevovali nekonformní – já bych ještě dodal menšinové – názory, svým způsobem počítám. Pokud budu sestavovat vládu, můžou být použiti někde ve státní správě."“ Deníky Bohemia 25. 4. 2006 a Hospodářské noviny 26. 4. 2006 jmenovaly mezi 9 takovými lidmi i Jaroslava Dvořáka (Strany odměňují své „věrné“ funkcemi, ihned.cz, 26. 4. 2006)
  10. a b Michal Štička: Depolitizace ústřední státní správy v České republice – nedokončený úkol, In: kolektiv autorů: Transparentní procesy v politickém rozhodování, sborník textů k problému korupce politických představitelů, Transparency International, září 2006, ISBN 80-903032-7-7, str. 152, poznámka 11
  11. Urgentní bezpečnostní oznámení, 28. 5. 2008 22:08, Michal Miklenda (DI) agentuře ERA
  12. Dopis Jiřího Koláře (ČD) Vojtěchu Kocourkovi (MD), 30. 5. 2008, č. j. 231/2008 – O18
  13. Dopis Vojtěcha Kocourka (MD) generálními inspektorovi, 10. 6. 2008, č. j. 41/2008-130-SPR/2
  14. a b c d Stanovisko Ministerstva dopravy k výsledkům tiskové konference Drážní inspekce ze dne 2. 10. 2008 k příčinám a okolnostem vzniku závažné nehody dne 19. 5. 2008 v železniční stanici Moravany, 8. 10. 2008, Ministerstvo dopravy, sekce drážní a veřejné dopravy
  15. Stanovisko náměstka ministra dopravy k obvinění Drážní inspekce, text na webu MD ČR podle týdeníku Železničář, 39/2008
  16. Dopis Jiřího Koláře (ČD) Vojtěchu Kocourkovi (MD), 4. 8. 2008, č. j. 316/2008 – O18
  17. Dopis V. Kocourka (ČD) generálnímu inspektorovi, 25. 8. 2008, č. j. 41/2008-130-SPR/7
  18. Vyšetřování tragické nehody v Moravanech provázel silný nátlak, Reportéři ČT Česká televize, 13. 10. 2008
  19. Jiří Hloušek: Vyhrožoval mi Řebíčkův muž číslo 1, říká šéf inspekce, Aktuálně.cz, 14. 10. 2008