Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražský Semmering
Hlubočepský viadukt shora.jpg
Číslo 122
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 19 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná
Ozubnice ne
Počet kolejí 1
Mapa trati
Mapa
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Trať 171 od Prahy hlavního nádraží
Hořejší nábř.
Svornosti
Praha-Smíchov Na Knížecí
0,641 Praha-Smíchov severní nást.
0,465 Praha-Smíchov
Dobříšská
Nádražní
Křížová / Zlíchovský tunel
cesta k SOU / trať 173 / hr. Barrandov Trať 171
Nad Zlíchovem/trať 173
JV dolní viaduktHlubočepská, Dalejský potok a souč. trať 173, Na Srpečku
Kosořská
4,120 Praha-Hlubočepy zastávkado 1989
Slivenecká
SZ horní viadukt - trať 173, Hlubočepská, Dalejský potok
Nad Zlíchovem
5,612 Praha-Žvahov
Na Konvářce
6,572 Praha-Konvářkado 1989
ulice U Dívčích hradů
Výmolova
cesta pro pěší
8,278 Praha-Waltrovka
8,720 Praha-Jinonice
Radlická
Klikatá
cesta pro pěší
Beníškové
cesta pro pěší
10,348 Praha-Cibulka
Naskové
cesta pro pěší
11,650 Praha-Stodůlky
Nad Hliníkem
cesta pro pěší
Bucharova
V Borovičkách
Praha-Stodůlkyzast do r. 1989
Ke Koh-i-nooru
Ke Konstruktivě
Jeremiášova
Plzeňská
lávka pro pěšívlečka Depo Zličín
15,324 Praha-Zličín/ vlečky
17,183
Strojírenská
Pražský okruh
18,155 Hostivice-Sadová
Hostivice-Čsl. Armády
Trať 120 z Prahy
19,618 Hostivice
Trať 120 směr Rakovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice (v knižním jízdním řádu pro cestující (KJŘ) uváděná společně s tratí Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice pod číslem 122) je trať, část celostátní dráhy[1] o délce 19 km spojující Prahu-Smíchov, Prahu-Jinonice, Prahu-Zličín s Hostivicí. Trať vybudovala Buštěhradská dráha jako svoji druhou trať do Pražského uzlu.

Úsek z Prahy-Smíchova severního nástupiště nad Hlubočepy přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic je označován jako Pražský Semmering podle horské dráhy Semmering v Rakousku mezi Vídní a Štýrským Hradcem pro svůj horský charakter a rozvinutí trati smyčkou vracející se o více než 180° přes dvojici Hlubočepských viaduktů.[p 1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Severozápadní viadukt

Trať byla vybudována v letech 18681872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila tehdejší Smíchovské společné nádraží a Hostivici. Provoz na Pražském Semmeringu byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí a dřevo) zahájen 3. července 1872.[3] Osobní vlaky se zde rozjely od 16. září 1872. Buštěhradská dráhy byla zestátněna k 1. lednu 1924.

V sedmdesátých letech 20. století se započalo s modernizací a zdvoukolejňováním této trati (Patrné např. v zast. Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky a předmostích mostu přes Bucharovu ul. a měla být výhledově i elektrifikována. Nicméně koncem devadesátých let téhož století se objevily úvahy o jejím zrušení a došlo k redukci spojů.[4]

Při povodních v roce 2002 sloužila trať jedné z forem náhradní dopravy za nefunkční trasu B pražského metra,[5] zároveň byla využívána i pro odkloněné nákladní vlaky.

V roce 2010 byla vybudována zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí, v hlavové části nákladového nádraží Praha-Smíchov.[6] Její provoz skončil 10. prosince 2016 a vlaky od té doby opět zastavují na Smíchově severním nástupišti.[7]

Původ názvu Pražský Semmering[editovat | editovat zdroj]

Název Pražský Semmering je odvozen od trati v Rakousku, která vede horským sedlem Semmering mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousy a Štýrsko, v nadmořské výšce 980 m (asi 100 km jižně od Vídně).[8] Sedlem Semmering původně vedla stezka (silnice). Nad ní byla vystavěna roku 1854 tato trať a v 50. letech 20. století i dálnice. V jednom místě vede dálnice nad železnicí a ta nad původní silnicí. Podobné je to i na Pražském Semmerigu, kde nad ulicí Na Srpečku vede trať 173 z nádraží Praha-Smíchov do Rudné a nad ní trať 122 do Jinonic.

Trasa[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodní viadukt

Pražský Semmering je dlouhý celkem 8 km a překonává výškový rozdíl 93 m. Vlastní malé nádraží této trati je v zadní části smíchovského nádraží a pro cestující má název Praha-Smíchov severní nástupiště (služebně název Praha-Smíchov společné nádraží). Zatímco tratě 171 a 173 jsou zaústěny z jihu jak do nádraží Praha-Smíchov tak do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště, trať 122 pouze do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště.

Trať od Smíchova stoupá k dvěma Hlubočepským viaduktům kolem vrchů Děvín (310 m) a Žvahov, kde je umístěna zastávka Praha-Žvahov. Dále se stáčí k severu opět nad Smíchov přes Dívčí Hrady, kde byla do roku 1989 zastávka Praha-Konvářka). Dále stoupá kolem Radlic do stanice Praha-Jinonice. Z Jinonic pokračuje trať nad Košířemi do zastávky Praha-Cibulka, dále kolem přírodního parku Košíře-Motol do zastávky Praha-Stodůlky. Zářezem lesem dále stoupá, překonává po mostě Bucharovu ulici, projíždí místní část Stodůlky-Háje, překonává po mostě Jeremiášovu ulici u křižovatky zvané Bílý Beránek a vstupuje do stanice Praha-Zličín. Do stanice ústí vlečky ze strojního závodu ve Zličíně a bývalých ČKD Dopravních systémů (Siemens Kolejová vozidla). (Dříve existovalo i spojení s depem metra ve Zličíně, kde však byly koleje přerušeny - viz situaci na mapy.cz.) Ve stanici je i přípojka s pražskou tramvajovou sítí na úrovni plošinových vozů. Ze stanice Praha-Zličín trať pokračuje kolem rybníka, překonává Pražský okruh po mostě, přes pole po mostě přes ul. Čsl. Armády v Hostivici do stanice Hostivice. Zde se spojuje s hlavní větví Buštěhradské dráhy trati 120 z Prahy. Pokračuje společně po jednokolejném úseku až do odbočky Jeneček st. 3. Směr doprava spojuje od r. 1939 Hostivice s Pražsko-duchcovskou dráhou, nyní trať 121. Rovně pokračuje trať 120 ve směru Jeneč, Kladno a Rakovník. Trať 122 pokračuje vlevo do odbočky Jeneček St 1. a po úseku Pražsko-duchcovské dráhy přejíždí Karlovarskou silnici, prochází do stanice Hostivice-Litovice přes silnici na Hájek, dále kolem nové zástavby v Chýni, později překonává po mostě dálnici D5. Následoval železniční triangl, ale směr vpravo je neprůjezdný. Směr vlevo vede do stanice Rudná u Prahy, kde je trať 122 formálně ukončena. Stanice leží na trati 173 Praha-SmíchovBeroun, zvané „Hrbatá“.

V některých úsecích tedy kolem zastávky Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky je položena i druhá traťová kolej, její využití však dlouho nebylo možné kvůli zkorodovaným výměnám a nefunkčnímu traťovému zabezpečovacímu zařízení. Jeho rekonstrukce v úseku Praha-Smíchov - Hostivice začala roku 2017 spolu s obnovou stávajících neprovozovaných železničních stanic.[9]

Před zastávkou Praha-Žvahov směrem ze Smíchova překonává trať v dolní části dvakrát Hlubočepské údolí s Dalejským potokem a tratí 173 Praha-Smíchov – Beroun přes Rudnou (nedaleko Prokopského údolí) po dvou viaduktech. Jihovýchodní, dolní viadukt je vysoký 20 m, severozápadní, horní nebo též Hlubočepský viadukt, je vysoký 22 m. Mezi Hlubočepskými viadukty byla v roce 1928 zřízena zastávka Praha-Hlubočepy,[10] v roce 1989 byla v souvislosti s otevřením zastávky Praha-Žvahov zrušena.[11]

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Na období let 2017 až 2018 byla naplánována rekonstrukce zabezpečovacího a sdělovacího zařízení na trati. Přitom se ve stanicích Praha-Jinonice a Praha-Zličín vybudovaly nové nástupiště. Současně s tím opětovně zahájily svůj provoz do té doby nevyužívané výhybny v železničních stanicích Praha-Žvahov, Praha-Jinonice a Praha-Stodůlky. Celou stavbu označovanou číslem 016, jejíž finanční náklady se v prosinci 2016 odhadovaly na 487 milionů korun, financovala Evropská unie prostřednictvím svého operačního programu Doprava (OPD II) v rámci projektu nazvaného „Rameno Praha – letiště Praha (– Kladno)“.[12]

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Trať byla v 90. letech 20. stol a prvních letech 21. stol. nejvíce používaná pro osobní dopravu v úseku Praha-ZličínHostivice, od r. 2010 byla zavedena taktová doprava linky Eska S65 v úseku Praha-Smíchov Na KnížecíHostivice. O víkendu byly provozovány vlaky z Prahy hlavního nádraží do Hostivice, přičemž dva páry zajížděly až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-ZličínHostivice. Od roku 2014 byly vlaky prodlouženy do Rudné u Prahy i v pracovních dnech. Zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí byla v prosinci 2016 zrušena, od té doby jsou vlaky vedeny z hlavního nádraží přes Smíchov severní nástupiště.[13] Během letního období provozuje společnost KŽC doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádražíPraha-Zličín.

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Označení „Pražský semmering“ je předně pro romantický úsek trati v Hlubočepích v úseku mezi smíchovským nádražím a zastávkou Konvářka. V těchto místech překonává trať na krátké vzdálenosti výrazný výškový rozdíl, a to přes dva kamenné viadukty klenoucími se nad údolím Dalejského potoka, a dále nad Smíchovem prochází hlubokými zářezy ve vápencových skalách Děvína. Trať vystavěli mezi roky 1870 a 1872 coby součást bývalé Buštěhradské dráhy a inspirací k pojmenování byla horská trať v rakouském Semmeringu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. M02 Kategorie drah a provozovatelé drah. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2020-11-19 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  2. RYBÁR, Ctibor, a kol. Co je co v Praze. Praha: Pressfoto, 1989. 470 s. ISBN 80-7046-013-X. Kapitola Pražský Semmering, s. 466. 
  3. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 90. 
  4. DUŠEK, Zdeněk. Pražský Semmering – Romantika na kolejích. Za starou Prahu. 2005, roč. 35 (6), čís. 1, s. 33–34. Dostupné online. ISSN 1213-4228. 
  5. EISENHAMMEROVÁ, Jitka. Pražský Semmering nabízí romantiku. Deník [online]. 2011-08-02 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online. 
  6. FERO, Petr. Léto 2010: Čas vzkříšení Pražského Semmeringu. Lidé a Země [online]. 2010-09-01 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online. 
  7. ŠAFHAUSER, Roman. Oblíbená provizorní zastávka vlaků Na Knížecí zanikne kvůli nové čtvrti. iDNES.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. 
  8. DOUBRAVNICKÝ, Jan. Ten pravý Semmering je jen v Rakousku, vlaky ho berou ostře útokem. iDNES.cz [online]. 2012-03-26 [cit. 2012-03-28]. Dostupné online. 
  9. Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení Praha Smíchov - Hostivice. Drážní úřad, územní odbor Praha. 2. srpna 2017. pdf. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online Archivováno 15. 7. 2018 na Wayback Machine.
  10. Jízdní řád ČSD 1983/84, mapová příloha
  11. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Žvahov. prahamhd.vhd.cz [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. Plánované projekty železniční infrastruktury ČR z prostředků Evropské unie v období 2014–2020. Praha: Státní fond dopravní infrastruktury, 2016. 58 s. Kapitola Rameno Praha – letiště Praha (– Kladno), s. 6. 
  13. ROPID. Železniční zastávka Na Knížecí bude minulostí | Pražská integrovaná doprava. Pražská integrovaná doprava. 2016-12-09. Dostupné online [cit. 2016-12-10]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]