Hlubočepské viadukty
| hlubočepské viadukty | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Stát |  Česko |
| Komunikace | železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice |
| Přes | Dalejský potok, Hlubočepská, železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun a Na srpečku |
| Souřadnice | 50°2′29,37″ s. š., 14°23′26,34″ v. d. |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
| Kód památky | 40287/1-1353 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlubočepské viadukty je souhrnné označení pro dva železniční mosty na železniční trati ze Smíchovského nádraží do Hostivic, které se nacházejí v Hlubočepích v Praze.
Oba viadukty byly postaveny během budování jedné větve Buštěhradské dráhy v letech 1870–1872 (autor Wilhelm Ast, firma bratří Kleinů). Nákladní doprava na trati, tedy i viaduktech, byla zahájena 3. července 1872 a osobní 16. září 1872. Trať z důvodu velkého stoupání opisuje okolo Hlubočep oblouk 180 stupňů. Úsek z Prahy-Smíchova severního nástupiště nad Hlubočepy přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic je označován jako Pražský Semmering podle horské dráhy Semmering v Rakousku mezi Vídní a Štýrským Hradcem právě pro svůj horský charakter a rozvinutí trati smyčkou vracející se o více než 180° přes dvojici Hlubočepských viaduktů. V blízkosti jihovýchodního viaduktu se nachází přírodní památka Železniční zářez.
Jihovýchodní viadukt[editovat | editovat zdroj]
Delší a vyšší z viaduktů, jihovýchodní (označován též jako dolní) je 115 metrů dlouhý a 23–25 metrů vysoký. Překlenuje na úrovni Na Srpečku Hlubočepskou ulici a železniční trať 173 vedoucí údolím. Most má sedm oblouků a částečně leží v oblouku. Pole mezi třetím a čtvrtým pilířem je vyplněno ocelovou konstrukcí.
Viadukt je chráněn jako kulturní památka Viadukt Buštěhradské dráhy.[1]
Severozápadní viadukt[editovat | editovat zdroj]
Severozápadní viadukt (označován též jako horní) leží 500 metrů od jihovýchodního a překlenuje Hlubočepskou ulici v místě před začátkem Prokopského údolí. Most má pět oblouků a je 92 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký.
Od roku 2006 je viadukt součástí kulturní památky Soubor věcí Buštěhradské dráhy.[2]
Opravy[editovat | editovat zdroj]
Od září 2018 do září 2019 probíhala rekonstrukce obou viaduktů a železničního svršku. U jihovýchodního viaduktu byla vyměněna ocelová konstrukce.[3][4][5][6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ viadukt Buštěhradské dráhy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
- ↑ soubor věcí Buštěhradské dráhy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2018-07-30 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ HALLA, J. A. Železniční koridory [online]. 2019-09-27 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Výluka na Pražském semmeringu končí, oprava zdiva na mostech pokračuje. iDNES.cz [online]. 2018-12-19 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Pražský Semmering je bez kolejí, dvojice viaduktů prochází opravou. iDNES.cz [online]. 2018-10-12 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- DUŠAN, Josef. Encyklopedie mostů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: LIBRI, 1992. 471 s. Kapitola Hlubočepy – železniční viadukty.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- OUTRATA, Jan Jakub; DRAGOUN, Zvonimír. PRAŽSKÝ SEMMERING, K dějinám pražské železniční sítě. Staletá Praha. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2015, roč. XXXI, čís. 2, s. 123–142. Dostupné online [PDF, cit. 2020-01-10]. ISSN 0231-6056. Archivováno 11. 1. 2021 na Wayback Machine.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hlubočepské viadukty na Wikimedia Commons - Viadukty v encyklopedii mostů Archivováno 4. 2. 2015 na Wayback Machine.
- historické fotografie Český svět, 26.07.1912
