Diskuse:Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice

Definice Pražský Semmering

Můžete prosím do článku doplnit, proč je Pražský Semmering definován jako trať z Jinonic na Smíchov, i když současné kilometrovníky začínají na Smíchově? Díky, JanSuchy 29. 3. 2009, 06:37 (UTC)

Ono hlavně není dostatečně opodstatněné a ozdrojované, proč by se název "Pražský Semmering" měl vztahovat na celý tento úsek a zrovna takto vymezený: běžně se tak označuje jen ono dvojité přemostění, nikoliv celá trať. Co se týče směru, tak v nadpise článku by se asi mělo dbát na dodržení směru, jak vyplývá ze staničení nebo z uvedení v knižním jízdním řádu, ale v textu na tom tolik nesejde. "Z Jinonic na Smíchov" může mít například tu logiku, že šlo o odbočku ze sítě Buštěhradské dráhy do Prahy a nikoliv o odbočku nějaké tratě z Prahy. Tak jako větev roste z kmene a ne do kmene, tak tato trať vede z Hostivice a ne z Prahy. Ale jak říkám, v textu jde o vymezení úseku a ne o vymezení směru. --ŠJů 29. 3. 2009, 23:52 (UTC)

Ad "Co se týče směru, tak v nadpise článku by se asi mělo dbát na dodržení směru, jak vyplývá ze staničení nebo z uvedení v knižním jízdním řádu": Ještě bych dodal, že existuje služební začátek a konec trati, který je ze všech způsobů nějlepší, protože je od 1. republiky, kdy došlo k jeho zavedení, prakticky na celé síti neměnný. Jinak směry v JŘ pro cestující se občas mění a určovat začátek a konec trati podle staničení je asi největší nesmysl, protože existuje třeba dost tratí, kde je použito několik různých staničení (třeba taková Trať 270: staničení z České Třebové stoupá, dále z Olomouce klesá, z Přerova opět stoupá). --Cmelak770 30. 3. 2009, 09:02 (UTC)

Děkuji za odpovědi. Ještě mám dva dotazy: zda je v pořádku nazvat článek o celé trati "Železniční trať Praha-Smíchov - Hostivice" (obdobně jako na německé Wikipedii) a zda je lepší přejmenovat a doplnit tento článek, nebo založit nový. JanSuchy 31. 3. 2009, 06:02 (UTC)

@Čmelak770: Služební začátek a konec trati je možná nejstabilnější, ale na Wikipedii bychom měli upřednostňovat veřejně dostupné zdroje. Jinak, možná častěji než směr trati se mění vůbec čísla a vymezení tratí, skoro každý rok je nějaký úsek přeložen z tratě jednoho čísla do jiné a podobně. Částečně se tomu dá bránit tak, že nemusíme přesně kopírovat aktuální čísla tratí a můžeme při vymezení článků vycházet z dlouhodobějšího pohledu, a jinak se tomu samozřejmě dá přizpůsobit přepracováváním článků po každé změně. To staničení asi není moc praktické, ale zase je to něco, co je na těch patníkách natvrdo a veřejně. Ale hlavně si myslím, že na tom prakticky vůbec nezáleží, jestli v názvu některého článku bude ten směr opačný.

@JanSuchý: Já bych s návrhem přesunu na název "Železniční trať Praha-Smíchov - Hostivice" souhlasil, odpovídá to zhruba běžným standardům, podle jakých články o železničních tratích nazýváme. Jenom místo "Praha-Smíchov" by mělo být jen Praha, v názvech tratí se neuvádějí názvy koncových stanic, ale koncových míst (měst). A za druhé, tahle trať je už zhruba od roku 1996 pod číslem 122 jako trať Praha - Hostivice - Rudná u Prahy, a toho názvu a vymezení bych se držel. --ŠJů 31. 3. 2009, 15:13 (UTC)

OK. Popsat historii celého úseku z Prahy hl.n. do Rudné je obtížnější než v případě úseku Smíchov - Hostivice, zatím do toho nebudu vrtat. JanSuchy 15. 4. 2009, 20:17 (UTC)

Úsek z Prahy hl. n. na Smíchov bych v tomto článku nijak podrobněji nepopisoval, to by patřilo spíše do článku o trati 171 či ještě lépe do článku o Pražské spojovací dráze. Ale v infoboxu by asi pro formu zahrnut být měl. --ŠJů 16. 4. 2009, 00:16 (UTC)

Úprava struktury článku

• Nečetl jsem předchozí diskusi.
• Přeskupil jsem článek tak, aby bylo u sebe to, co k sobě patří.
• Omezil jsem označování tratí podle KJŘ.
• Není pravda, že na Semmeringu je velké stoupání, to je základní nepochopení. Naopak, principem Semmeringu (tím, co bylo nové) je rozvinutí trati smyčkou v bočním údolí, což činí potřebné stoupání akceptovatelným. Podobně i v Praze je zajímavá ta smyčka, která umožňuje max. stoupání pouhých 15,43 promile. EDIT: Možná jde o nedorozumění a bylo míněno velké převýšení, které trať překonává.
• Údaje o trati Prokopákem sem rozhodně nepatřily. Kdo to bude udržovat na dvou místech, zejména teď, když se trať postupně modernizuje?
• Hostivice-Litovice jsou zastávka s nákladištěm.

--Uacs451 (diskuse) 30. 5. 2014, 08:01 (UTC) --Uacs451 (diskuse) 30. 5. 2014, 10:34 (UTC)

Na zpracování článku se chystám. Doporučil bys k němu, Uacs451, prosím nějakou literaturu? --Jan Polák (diskuse) 30. 5. 2014, 08:50 (UTC)

Bohužel, moc knížky nesbírám, nevím, ještě se podívám. Proto jsem se omezil na formální úpravy. Nějaké odkazy jsou v článcích o těch dvou společnostech, které to stavěly. --Uacs451 (diskuse) 30. 5. 2014, 10:34 (UTC)

Jasně, ale přeci jen se železniční tématice asi věnuješ podrobněji, než já, tak jsem se zeptal. Například k tratím 038 či 039, o nichž jsem také psal, existovaly přímo publikace sepsané ke stému výročí jejich uvedení do provozu. --Jan Polák (diskuse) 30. 5. 2014, 14:12 (UTC)

Mohu doporučit literaturu "Praha a železnice, Nádraží, nádražíčka a zastávky", ISBN 80-903481-3-0, kniha je dostupná v SVKHK. --Tonda Šplíchal (diskuse) 20. 8. 2014, 15:49 (UTC)

Díky za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 20. 8. 2014, 16:36 (UTC)