Železniční trať Česká Třebová – Přerov – Bohumín
Železniční trať (Praha –) Česká Třebová – Přerov – Bohumín je důležitá železniční trať tvořící spojení Prahy se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Je součástí celostátní dráhy a v jízdním řádu pro cestující je uvedena pod označením 270.
Spolu s navazující tratí 010 spojuje čtyři krajská města, a to Prahu, Pardubice, Olomouc a Ostravu. Cesta Praha hlavní nádraží – Bohumín měří 364 km při úvraťové jízdě přes stanici Přerov nebo 350 km po tzv. Dluhonické spojce mimo Přerov.
Trať je v celé své délce elektrizovaná a dvoukolejná. Trať je součástí třetího železničního koridoru, úsek Přerov–Bohumín také druhého koridoru.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Úsek mezi Přerovem a Bohumínem byl součástí, a páteřní trati Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF). Trasa mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla zprovozněna v roce 1842. Trať byla zpočátku jednokolejná. Poté byla stavba pozastavena a zahájení provozu z Lipníka do Bohumína se posunulo až do roku 1847. Od roku 1851 se začalo se zdvoukolejňováním v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou. Zdvoukolejnění celé (až do Polska) trati bylo dokončeno do roku 1906. Poblíž Hranic na Moravě byl na trati jediný tunel a to Slavíčský tunel, který byl v provozu od roku 1847. Druhá kolej, postavena v roce 1873, vedla mimo tunel. V roce 1895 byl tunel opuštěn a trať se přeložila k již položené druhé koleji z roku 1873.
Mezi lety 1960-1963 probíhala elektrifikace trati. Od Přerova k Bohumínu. V roce 1997 zasáhla trať devastující povodeň. Po povodni probíhala rekonstrukce a modernizace trati do podoby koridoru. Celá koridorizace byla ukončena roku 2002.
Dne 9. prosince 2012 byl úsek Přerov - Bohumín (spolu s úsekem státní hranice s Rakouskem - Břeclav - Přerov) převeden jako poslední trať v České republice na pravostranný provoz.[1]
Od jízdního řádu 2014- 2015 jsou v tabulce této trati uváděny pro přehlednost i celé trasy vlaků Ostrava - Studénka - Mošnov, Ostrava Airport, které byly zavedeny od 13. 4. 2015.
Tunel ve Slavíči v provozu
V době stagnace SDCF a v důsledku hospodářské krize a z rozhodnutí císaře Ferdinanda I. z 19. prosince 1841 převzal iniciativu ve výstavbě nejdůležitějších železnic stát. Do státní služby byli povoláni inženýři, jako Carl Ghega, Alois Negrelli, Anton Jüngling a další odborníci, kteří působili u SDCF. V roce 1842 bylo zřízeno c. k. generální ředitelství státních drah, jejímž ředitelem se stal Hermenegild von Francesconi. Severní státní dráha zahájila výstavbu úseku Olomouc – Praha 20. srpna 1842. Vedení jednotlivých úseků bylo rozděleno následovně:
- Olomouc – Pardubice vedl inženýr Karel Keissler
- Pardubice – Praha vedl Jan Perner
Stavbu prováděla firma bratří Kleinů.[2][3]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Železniční trať 270 procházející kolem Jistebníku (vlevo), vpravo Jistebnická soustava rybníků, část CHKO Poodří
Odbočka na nově postaveném úseku k letišti Mošnov. Doleva je směr na Příbor, doprava na Studénku.
Souprava 471 City Elefant v Jistebníku
Na viaduktu u obce Drahotuše
Železniční trať 270 z mostu pro pěší a cyklisty u Černovíru
.jpg)
Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]
Polanka nad Odrou
Nová zastávka v Sedlnici (větev tratě do Mošnova)
Mošnov, Ostrava Airport
Bělotín
Výhybna Dluhonice
Rokytnice u Přerova
Štěpánov
Moravičany
Hoštejn
Tatenice
Luková u Rudoltic v Čechách
Třebovice v Čechách
.jpg)
.JPG)
.jpg)
,_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_(1).jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.szdc.cz [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271, [1] s. s. Dostupné online. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 stran s. Dostupné online. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828
