Železniční trať Česká Třebová – Přerov – Bohumín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ikona
Je navrženo rozdělení tohoto článku a přesunutí části obsahu na nový název Železniční trať Česká Třebová – Přerov a Železniční trať Přerov – Bohumín.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Česká Třebová – Přerov – Bohumín

Studénka - Mošnov, Ostrava Aiport

Trať na nádraží Mohelnice
Trať na nádraží Mohelnice
Číslo 270
Technické informace
Délka 364 (do Přerova 350) km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální rychlost 160 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať od Prahy
245,878
0,206
Česká Třebová osobní n.
1938–1945 hranice Protektorát/Říše
trať do Brna
trať směr Česká Třebová vjezdová skupina
trať směr Česká Třebová odjezdová skupina
6,232 Třebovice v Čechách
trať do Chornice
Třebovický tunel
7.813 rozvodí Severní moře/Černé moře 438 m n. m.
14,146 Rudoltice v Čechách
trať do Lanškrouna
16,875 Luková u Rudoltic v Čechách
21,225 Žichlínek (pův. stanice)
21.886 Trať protíná původní zemskou hranici
23,800 Krasíkov
Tatenický tunel
Krasíkovský tunel
Tatenice
Tatenický tunel
tunel Malá Huba
31,525 Hoštejn
Hněvkovský tunel I
Hněvkovský tunel II
37,764 Lupěné
trať do Šumperka
41,388 Zábřeh na Moravě
vlečka do vápenky Vitošov
47,340 Lukavice na Moravě
53,066 Mohelnice
55,984 Moravičany
56,589 most přes Moravu
trať do Senice na Hané
65,783 Červenka
71,319 Střeň
76,872 Štěpánov
Olomouc přednádraží
trať do Šumperka
trať do Krnova
86,840
205,844
Olomouc hlavní nádraží
trať do Senice na Hané
trať do Nezamyslic
202,379 Hr. Holice
Dálnice D35
199,038 Grygov
195,561 Hr. Majetín
192,713 Brodek u Přerova
189,583 Hr. Luková
189,177 Rokytnice u Přerova
186,775
0,000
Dluhonice
183,453 Přerov
4,116 Výh. Předmostí(do 29. 11. 1974)
187,960
5,580
Hr. Lýsky
191,376
8,798
Prosenice
194,194 Hr. Osek
194,673 Osek nad Bečvou
196,000 Hr. Trnávka
198,645 Lipník nad Bečvou
Jezernický viadukt
201,689 Hr. Jezernice
Slavíčský tunel
203,564 Hr. Slavíč
207,123 Drahotuše
207,674
0,000
odbočení 4. traťové koleje
209,486 Hr. Velká
Hranické viadukty
3,371
210,991
211,845 Hranice na Moravě
trať do Valašského Meziříčí
Bělotínská spojka
Odb. Olšovec
Odb. Skalka
Dálnice D48
217,573 Bělotín
221,775 Polom
228,640 Jeseník nad Odrou
most přes Odru
trať do Budišova nad Budišovkou
232,670 Suchdol nad Odrou
trať do Nového Jičína
trať do Fulneka
237,864 Hladké Životice
Zkušební trať Vagónky Studénka do Bartošovic
trať do Veřovic
Mošnov, Ostrava Airport
243,618 Silnice II/464
243,620 železniční nehoda z 8. srpna 2008
244,725 Studénka
trať do Bílovce
železniční nehoda z 22. července 2015
252,563 Jistebník
256,978 Polanka nad Odrou
257,895 Výhybna Polanka nad Odrou
do Českého Těšína
do Českého Těšína
Dálnice D1
261,756 Ostrava-Svinov
trať do Opavy
Dálnice D1
most přes Odru
264,400 Ostrava OMH / Ostrava ONV
264,726 Ostrava-Mariánské Hory
265,290 Ostrava levé nádraží / Ostrava pravé nádraží
Ostrava uhelné nádražítrať do Valašského Meziříčí
267,249 Ostrava hlavní nádraží
most přes Ostravici
269,378 Ostrava-Hrušov
trať do Rychvaldu
272,135 Bohumín-Vrbice
trať do Chałupek (PL)
trať do Luk nad Olší
274,300 Bohumín přednádraží
trať do Kędzierzyna Koźle
275,908 Bohumín
trať do Č. Těšína / Petrovic u K.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať (Praha –) Česká Třebová – Přerov – Bohumín je důležitá železniční trať tvořící spojení Prahy se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Je součástí celostátní dráhy a v jízdním řádu pro cestující jsou dálkové vlaky zahrnuty do tratě 001, vlaky regionální dopravy v úseku Česká Třebová – Zábřeh na Moravě jsou uvedeny v tabulce 019 (společně s tratí Rudoltice v Čechách – Lanškroun), úsek Zábřeh na Mravě – Přerov je uveden v tabulce 270 (společně s tratěmi Zábřeh na Moravě – Šumperk a Nezamyslice–Olomouc) úsek Přerov – Bohumín je pak označen jako trať 271.

Trať je v celé své délce elektrizovaná a dvoukolejná. Trať je součástí třetího železničního koridoru, úsek Přerov–Bohumín také druhého koridoru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Tato sekce neobsahuje žádné informace o úseku Česká Třebová – Přerov, věnuje se pouze úseku Přerov – Bohumín.

Úsek mezi Přerovem a Bohumínem byl součástí, a páteřní trati Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF). Trasa mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla zprovozněna v roce 1842. Trať byla zpočátku jednokolejná. Poté byla stavba pozastavena a zahájení provozu z Lipníka do Bohumína se posunulo až do roku 1847. Od roku 1851 se začalo se zdvoukolejňováním v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou. Zdvoukolejnění celé (až do Polska) trati bylo dokončeno do roku 1906. Poblíž Hranic na Moravě byl na trati jediný tunel a to Slavíčský tunel, který byl v provozu od roku 1847. Druhá kolej, postavena v roce 1873, vedla mimo tunel. V roce 1895 byl tunel opuštěn a trať se přeložila k již položené druhé koleji z roku 1873.

Mezi lety 1960-1963 probíhala elektrifikace trati. Od Přerova k Bohumínu. V roce 1997 zasáhla trať devastující povodeň. Po povodni probíhala rekonstrukce a modernizace trati do podoby koridoru. Celá koridorizace byla ukončena roku 2002.

Dne 9. prosince 2012 byl úsek Přerov - Bohumín (spolu s úsekem státní hranice s Rakouskem - Břeclav - Přerov) převeden jako poslední trať v České republice na pravostranný provoz.[1]

Od jízdního řádu 2014- 2015 jsou v tabulce této trati uváděny pro přehlednost i celé trasy vlaků Ostrava - Studénka - Mošnov, Ostrava Airport, které byly zavedeny od 13. 4. 2015.

  • Tunel ve Slavíči v provozu

V době stagnace SDCF a v důsledku hospodářské krize a z rozhodnutí císaře Ferdinanda I. z 19. prosince 1841 převzal iniciativu ve výstavbě nejdůležitějších železnic stát. Do státní služby byli povoláni inženýři, jako Carl Ghega, Alois Negrelli, Anton Jüngling a další odborníci, kteří působili u SDCF. V roce 1842 bylo zřízeno c. k. generální ředitelství státních drah, jejímž ředitelem se stal Hermenegild von Francesconi. Severní státní dráha zahájila výstavbu úseku Olomouc – Praha 20. srpna 1842. Vedení jednotlivých úseků bylo rozděleno následovně:

  • Olomouc – Pardubice vedl inženýr Karel Keissler
  • Pardubice – Praha vedl Jan Perner

Stavbu prováděla firma bratří Kleinů.[2][3]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Železniční trať 270 procházející kolem Jistebníku (vlevo), vpravo Jistebnická soustava rybníků, část CHKO Poodří

  • Odbočka na nově postaveném úseku k letišti Mošnov. Doleva je směr na Příbor, doprava na Studénku.

  • Souprava 471 City Elefant v Jistebníku

  • Na viaduktu u obce Drahotuše

  • Železniční trať 270 z mostu pro pěší a cyklisty u Černovíru

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.szdc.cz [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. 
  2. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 
  3. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 stran s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 
Správa železnic Trať 270 (Česká Třebová – Bohumín)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Česká_Třebová_–_Přerov_–_Bohumín&oldid=18070052“