Praha-Smíchov severní nástupiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praha-Smíchov společné nádraží
Souřadnice
Praha-Smíchov severní nástupiště
Praha-Smíchov severní nástupiště
Praha-Smíchov severní nástupiště, Praha
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 581173
Tratě 122, zaústěny i tratě 171 a 173
Nadmořská výška 200 m n. m.
V provozu od 1872
Zabezpečovací zařízení elektromechanické zabezpečovací zařízení
Dopravních kolejí 5

Zastávka Praha-Smíchov severní nástupiště se nachází v prostoru nádraží Praha-SmíchovPraze na adrese Nádražní 3113/3a a je v jízdním řádu pro cestující uváděno jako samostatná zastávka. Po dopravní stránce se jedná o samostatný obvod železniční stanice nádraží Praha-Smíchov, který se služebně nazývá Praha-Smíchov společné nádraží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Motorový vůz 810 na „Severním Smíchově“
Původní nádražní budova Buštěhradské dráhy

Zatímco hlavní část osobního nádraží Praha-Smíchov se nachází od roku 1862 na bývalé České západní dráze, dnešní trati Praha–Beroun, severní nástupiště se nachází v prostoru tzv. Společného nádraží, které bylo v roce 1872 vybudováno společností České západní dráhy jako hlavní pražské nákladové nádraží a do nějž byla roku 1872 zaústěna odbočka Buštěhradské dráhyHostivice a roku 1873 Pražsko-duchcovská dráha od Slaného. Roku 1872 byla rovněž obě smíchovská nádraží napojena Pražskou spojovací dráhou přes Vltavu na dnešní hlavní nádraží.

Nádraží Buštěhradské dráhy v Praze na Smíchově bylo od nepaměti zastíněno slávou necelých 50 metrů vzdáleného nádraží České západní dráhy. Buštěhradská dráha měla zpočátku plány na stavbu nádraží, které by svými rozměry předčilo stávající budovu České západní dráhy ale i mnohá jiná pražská nádraží. Důvodem k výstavbě obrovského nádraží nebylo však jen soupeření s Českou západní dráhou ale i plán traťového provozu, ve kterém bylo počítáno s úsekem HostivicePraha-Smíchov jako tratí hlavní a úsekem HostivicePraha-Bubny jako tratí vedlejší. Tato koncepce se však neosvědčila a i v současné době je stav přesně opačný.

V roce 1870 byly zhotoveny plány na výstavbu nové nádražní budovy, která měla vyrůst v blízkosti dnešní Nádražní ulice. „Mělo se jednat o dvě symetrické jednopatrové stavby, mezi nimiž měly být položeny čtyři dopravní koleje zastřešeny železnou konstrukcí.“[1] Komplex budov měl mimo jiné obsahovat restaurace a čekárny I. až IV. třídy, poštu, prodejnu tabáku, policejní služebnu a samostatnou čekárnu pro dámy. Kvůli plánované stavbě byla dokonce přeložena část Radlické silnice, avšak k realizaci stavby nikdy nedošlo. Jako „dočasná“ náhrada za tuto budovu byla roku 1872 vystavěna v severozápadní části areálu nová jednopatrová nádražní budova, která v dnešní době slouží jako kancelářské prostory Správě železniční dopravní cesty. Nádražní budova byla rozdělena na čekárny I. až IV. třídy, restauraci a místnost k odbavování zavazadel. Oproti původním velkolepým plánům mělo nádraží pouze jednu kolej společnou pro příjezdy a odjezdy, naproti tomu však nákladní část zahrnovala téměř deset kolejí dnešního nákladového nádraží Praha-Smíchov a již zrušeného odstavného nádraží Praha-Na Knížecí.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti nevyužívaná nádražní budova severního nástupiště

Stanice disponuje pouze dvěma nástupišti se dvěma nástupními hranami a stavědlem používaným jako výpravní budova naproti původnímu objektu Buštěhradské dráhy. Zchátralá nádražní budova, vedle budovy původní také neslouží cestujícím a je v současné době neobsazená, neslouží tudíž k prodeji jízdenek, které jsou prodávány přímo ve vlaku. V roce 2010 byla uvedena do provozu nová zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí, na severním zhlaví bývalého nákladového nádraží v blízkosti zastávek tramvaje a stanice metra B Anděl, vestibul na Knížecí. Jelikož koleje na tuto zastávku vedou nalevo od jmenovaného stavědla, tak vlaky jedoucí na novou zastávku na severním nástupišti nezastavují. Zastavují zde pouze vlaky jedoucí z Prahy hlavního nádraží. Význam zastávky Praha-Smíchov severní nástupiště tak i přes renesanci železniční dopravy na trati 122 je malý.

Od r. 2010 byla zavedena taktová doprava linky Eska S65 v pracovních dnech v úseku Praha-Smíchov Na Knížecí – (mimo P.-Smíchov sev. n.) – Praha-Zličín (Řepy) – Hostivice. O víkendu jsou provozovány vlaky Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov severní nástupiště – Praha-ZličínHostivice, přičemž dva páry zajíždějí až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-ZličínHostivice. Celoročně o víkendu provozuje společnost KŽC Doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov severní nástupiště – Praha-Zličín.

V prosinci 2015 tudy byl zaveden jeden spěšný vlak linky S49 z Prahy-Vršovic do Středokluk na objednávku[zdroj?] firmy Amazon.

K 11. 12. 2016 byla stanice Praha-Smíchov Na Knížecí zrušena. Všechny vlaky linky S65 jsou tedy opět výchozí ze stanice Praha hlavní nádraží a zastavují opět ve stanici Praha-Smíchov severní nástupiště. Vlaky jsou vedené motorovými vozy 810.

Zastavují zde v hodinovém až dvouhodinovém taktu.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

K severnímu nástupišti nevede přístup přes hlavní nádražní budovu. Po mnoho let vedla oficiální přístupová cesta jen dlážděnou cestou z Nádražní ulice z prostoru mezi viadukty mezi tramvajovými zastávkami Na Knížecí a Plzeňka. Využívána byla rovněž pěšina po přechodech přes kolejiště k poslednímu nástupišti běžného osobního nádraží. Od roku 2007 k nástupišti vede schodiště z Radlické lávky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Musil, Stanislav. Vůně pražských nádraží. Editor: Matěj Barták. Praha: Plot, 2005.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Musil, Stanislav. Vůně pražských nádraží. Editor: Matěj Barták. Praha: Plot, 2005.
  • Polák, Milan. Praha a železnice: nádraží, nádražíčka a zastávky. Editor: Dagmar Broncová. Praha: Milpo Media, 2005.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]