Praha-Vyšehrad (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha-Vyšehrad
Kolejiště a nádražní budova v únoru 2008
Kolejiště a nádražní budova v únoru 2008
Souřadnice
nádraží Praha-Vyšehrad
nádraží Praha-Vyšehrad
nádraží Praha-Vyšehrad, Praha
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 583666f
Tratě 011, 122, 171, 221
V provozu od 1872–1960
Zabezpečovací zařízení Elektronické zabezpečovací zařízení
Dopravních kolejí 3
Nástupišť (hran) 0
Prodej jízdenek ne
Kód památky 50534/1-2274 (PkMnMISSezObr)

Praha-Vyšehrad (do roku 1942 Vyšehrad) byla železniční stanice v pražské čtvrti Vyšehrad, u hranice s Novým Městem, na tzv. Pražské spojovací dráze mezi hlavním a smíchovským nádražím. Roku 1960 byla změněna na výhybnu; po rekonstrukci zabezpečovacícho zařízení v roce 2014 zde byla zrušena i výhybna a kolejiště připadlo do obvodu železniční stanice Praha-Smíchov.

Secesní hlavní budova bývalého nádraží na adrese Svobodova 86/2, která byla vyhlášena kulturní památkou[1], již řadu let chátrá, stejně jako památkově chráněné stavědlo 2[1]. Památkově chráněná dřevěná čekárna[1] byla v roce 2008 protizákonně zbourána.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pražská spojovací dráha pochází z roku 1872, roku 1882 byla dobudována spojka od Vyšehradu do nádraží Nusle-Vršovice vedoucí Nuselským údolím podél Botiče. (Roku 1883 byl Vyšehrad připojen k Praze.) Do roku 1888 jezdily po trati pouze nákladní vlaky. Začátkem 20. století byla trať zdvojkolejněna.[2]

Nádraží na přelomu let 19041905 nahradilo dosavadní zastávku na základě požadavku Císařsko-královského ředitelství státních drah.[3]

V roce 1948 se osobní vlak po odjezdu z Vyšehradu srazil ve Vinohradském tunelu s posunujícím dílem, kvůli čemuž několik osob zemřelo. V roce 1964 se u nádraží stala nehoda, jejímž následkem vlak vjel do zahrady kamenické dílny.[4]

V roce 1960[2] přestalo nádraží sloužit jako železniční stanice, nově se jednalo o výhybnu.

V roce 2014 byla provedena rekonstrukce zabezpečovacího zařízení ve výhybně, která tímto pozbyla status výhybny. Nově se jedná o součást stanice Praha-Smíchov. Obvod Vyšehrad je ovládán dálkově z dopravní kanceláře ŽST Praha-Smíchov.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Střední část uličního průčelí nádražní budovy v roce 2008.

Autor secesní dvoupatrové nádražní budovy není známý, ale předpokládá se, že jím byl Antonín Balšánek.[3] Zdeněk Lukeš za pravděpodobného autora nádraží považuje architekta Jana Vejrycha.

V budově je bývalá dopravní kancelář, technologická zařízení a byty.[4] Kancelář výpravčího byla v pohledu z ulice v 1. patře, v pohledu z nástupiště v přízemí.[2]

Obvod Praha-Vyšehrad leží na dvoukolejné trati spojující stanice Praha hlavní nádraží a Praha-Smíchov a odbočuje z ní jednokolejná trať do Prahy-Vršovic. V obvodu se nacházejí tři dopravní koleje.

Mezi dnešní první a třetí staniční kolejí byl původně (v době výstavby nádraží) hrázděný přístřešek kryjící vyústění podchodu na ostrovní nástupiště.[4] Podchod v této stanici byl prvním nádražním podchodem v Praze.[2]

Vedle nádražní budovy stál do ledna 2008 památkově ceněný přízemní domek bývalé čekárny z hrázděného zdiva.[3]

Součástí objektu bývala socha lva z umělého kamene, malá kašna a postavy vodníka a medvěda. Vytvořila je na přelomu 40. a 50. let 20. století kamenická dílna poblíž stavědla 1 (u Nuselského mostu) a v roce 2001 zmizely, podle některých informací je kamenická dílna na nádraží jen zapůjčila a dnes jsou umístěny opět v její zahradě.[2][3]

Osud budovy po zrušení stanice[editovat | editovat zdroj]

Stavědlo 2, na smíchovském zhlaví. V roce 2009 stále ještě obsazené signalistou.
Stav nádraží budovy v roce 2008.

Po roce 1980 (1988?[4]) byla secesní budova opravena, byla položena nová střešní krytina a byly zrekonstruovány některé vnější architektonické prvky, ale oprava se nezdařila a pod fasádu vnikla voda, která ji značně poškodila.[3] V roce 2000 byly náklady na nutno opravu odhadovány na 25 milionů Kč.[4]

V roce 2000 jednaly ČD se dvěma vážnými zájemci o koupi budovy, jedna z firem obchodovala uměleckými předměty a nábytkem a druhá bylo nakladatelství, které mělo provozovat i antikvariát.[4]

V roce 2001 ministerstvo kultury vyhlásilo objekt nádraží kulturní památkou.[3]

V roce 2001 se objevila společnost Nádraží s. r. o. a její představitel Ivan Mečl s projektem vybudovat zde multifunkční kulturní centrum s galerií, knihkupectvím, restaurací, barem, klubem a kinosálem. S Českými drahami s. o. uzavřela nájemní smlouvu a začala s přípravnými pracemi (stavebně-technické průzkumy, čištění kanalizace, úklid, projektová dokumentace…). Při transformaci Českých drah v roce 2003 došlo ke sporu, zda budova patří Českým drahám nebo Správě železniční dopravní cesty a kdo z nich má podepisovat smlouvy na pronájem.[3] V závěru roku 2004 ČD společně se SŽDC oznámily, že nájemní smlouvu pokládají za neplatnou, protože nájemce nesplnil termíny, ke kterým se zavázal.[5] Společnost Nádraží podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na České dráhy i na SŽDC žaloby, v nichž žádá náhradu škod pro maření nájemní smlouvy. Ještě v roce 2007 nebyly žaloby rozhodnuty.[2] Kolem roku 2006 bylo potvrzeno, že budova patří Českým dráhám,[3] resp. že pozemky pod nádražím patří Českým dráhám a budovy SŽDC.[5]

Uvažuje se o obnovení stanice. Protože však nynější nádraží stojí v oblouku, uvažuje se o zřízení zastávky v rovném úseku blíže Ostrčilovu náměstí.[3]

O objekt usilovala v roce 2007 městská část Praha 2, nabízela Českým drahám bezúplatný převod.[2] Chtěla zde vybudovat kulturní a společenské centrum.

Rada městské části také chtěla podat stížnost na nečinnost drážního úřadu, který jako speciální stavební úřad měl dohlížet, aby České dráhy budovu nenechaly zchátrat.

Do konce května 2007 bylo možno podávat Českým drahám nabídky do výběrového řízení na prodej nádražní budovy. Zadavatel nekladl žádné podmínky ohledně využití budovy. Údajně ve výběrovém řízení figurovala částka 40 milionů Kč.[6]

Podle znaleckého posudku byla cena objektu 41 milionů Kč, náklady na opravy odhadovala městská část Praha 2 na 100 milionů Kč. Radní Prahy 2 vyjádřili názor, že za těchto podmínek nemůže koupit nádraží solidní kupec, ale spíše někdo, kdo v něm zřídí například kasino. Praze 2 bylo nabídnuto, aby se přihlásila do výběrového řízení, ale vzhledem k tomu, že nabízená částka by musela být předem odsouhlasena, čímž by vešla ve známost, Praha 2 by tak byla mezi ostatními účastníky soutěže znevýhodněna. Nový majitel měl z výběrového řízení vzejít někdy na přelomu srpna a září 2007.[7]

V roce 2007 budovu a okolní areál koupila za 42,5 milionu Kč firma TIP Estate se sídlem ve Vraném nad Vltavou, jejímž vlastníkem je Wall Street Commercial Bank z malého městečka Veneta v Oregonu.[8] Firma nezveřejnila svůj záměr s budovou a novinářům na dotazy neodpovídala.[9]

V polovině února 2008 firma zbourala bez projednání s památkáři i s Drážním úřadem památkově chráněnou hrázděnou čekárnu na ostrůvku mezi kolejemi.[8] Památkový odbor Magistrátu hl. m. Prahy jí za to začátkem června 2008 udělil pokutu v nejvyšší možné výši, tedy 100 000 Kč, vlastník budovy se proti rozhodnutí odvolal k ministerstvu kultury.[10] Policie vyšetřuje zbourání čekárny pro podezření z trestného činu zneužívání vlastnictví (§ 258 trestního zákona).[11]

Neoprávněné kácení keřů a stromů včetně vzrostlých lip a topolů šetřila v roce 2008 Česká inspekce životního prostředí a škodu odhadovala na půl milionu Kč, za poškození chodníku hrozila pokuta až 300 000 Kč.[8][9]

31. března 2008 se vlastník budovy dohodl na spolupráci s ateliérem Omikron-K, který zastupuje architekt Martin Kotík. Koncem dubna měl být hotový první návrh studie na rekonstrukci a využití objektu, do konce července 2008 měla být hotová koncepční studie, která následně měla být projednávána s městskou částí, s městskými památkáři a s Národním památkovým ústavem.[11] Praha 2 odmítla v roce 2009 plány na dostavbu budov kolem památkově chráněného bývalého nádraží. Budova nádraží by dle studie architekta Martina Kotíka ztratila svůj solitérní charakter a investor by nevybudoval byty.[12]

V roce 2009 se o nádraží Vyšehrad hovořilo[kdo?] jako o možném útočišti squatterů vystěhovaných z vily Milada; squatteři zde vyvěsili transparent, o nastěhování se však nepokusili.[13]

V listopadu 2014 byla provedena náhrada původního elektromechanického zabezpečovacího zařízení moderním elektronickým zařízením. V souvislosti s touto změnou dopravna Praha-Vyšehrad zanikla a kolejiště bývalého nádraží připadlo do obvodu železniční stanice Praha-Smíchov.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-03-14]. Katalogové číslo 163733 : železniční stanice Vyšehrad, z toho jen: hlavní budova, čekárna a strážní domek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b c d e f g Praha-Vyšehrad, prahamhd.vhd.cz
  3. a b c d e f g h i Pomalá smrt vzácné památky pod taktovkou ČD, 22. 12. 2006, idnes.cz, Petr Švarc + tom
  4. a b c d e f Ivo Štecha: Nádraží Vyšehrad má novou naději týdeník Železničář, 13/2000
  5. a b Tomáš Johánek: Vyšehradské nádraží snad zachrání nový investor, Stavební fórum, 4. 12. 2007
  6. Historická budova nádraží Vyšehrad jen na prodej, Novinky.cz, 10. 5. 2007, ČTK
  7. Radní Prahy 2 kritizují prodej nádraží Vyšehrad, archiweb, 16. 5. 2007, ČTK
  8. a b c Magda Hettnerová: Praha je chudší o jednu památku, MF Dnes, 28. února 2008, příloha Praha, str. C1
  9. a b Jan Puci: Oprava nádraží Vyšehrad začala nelegálním kácením, Pražský deník.cz, 26. 2. 2008
  10. Za zbourání čekárny pokuta sto tisíc, MF Dnes, 5. 6. 2008, příloha Praha, str. D1, ČTK
  11. a b Nádraží Vyšehrad se možná brzy dočká rekonstrukce, České noviny, 2. 4. 2008, ČTK
  12. Praha 2 nesouhlasí s návrhem zástavby u bývalého nádraží Vyšehrad, Novinky, 22. 4. 2009
  13. ZVĚŘINOVÁ, Alena. Pražští squateři si možná našli dům, na nádraží Vyšehrad visí jejich heslo. iDnes.cz [online]. 2009-09-02 [cit. 2009-09-21]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]