Železniční trať Plzeň–Žatec

Plzeň–Žatec
	; Železniční stanice Blatno u Jesenice
Stát	Česko
Číslo	160
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	České dráhy, GW Train Regio
Technické informace
Délka	107 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Maximální sklon	14 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	40,177
	137,413
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Plzeň–Žatec, v jízdním řádu pro cestující uváděná pod číslem 160, je součástí celostátní dráhy. Spojuje města Plzeň a Žatec a je dlouhá 107 km a její převážná část vede okresem Plzeň-sever a okresem Louny.

Koncese na stavbu trati byla udělena 21. dubna 1870.^[1] Následně byla vybudována hlavní trať Plzeň – Březno u Chomutova, ze které ve stanici Žabokliky odbočovala trať do Žatce. Dne 1. července 1879 však byl provoz v úseku Žabokliky – Březno u Chomutova zastaven a koleje v roce 1882 sneseny.^[2]

Stavbu trati v květnu roku 1872 narušily také silné přívalové deště a následný sesuv půdy, který mezi stanicemi Mladotice a Potvorov způsobil zával části rozestavěného tělesa. Dno údolí, po kterém měla trať původně vést, bylo přehrazeno a na jeho místě vzniklo Odlezelské jezero. Zhruba 5 km dlouhý úsek byl následně přeložen do západnější polohy.^[3]

Zabezpečovací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Úsek Plzeň hl. n. seř. n. (mimo) – Žatec západ (mimo) je od 1. června 2006 zapojen do dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení ESA 11 s dispečerským pracovištěm v Blatně u Jesenice. Z tohoto pracoviště se tedy ovládají tyto železniční stanice: Třemošná u Plzně, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice, Žihle, Blatno u Jesenice, Petrohrad, Kryry, Vroutek, Podbořany, Kaštice a Žabokliky. Zařízení umožňuje místní ovládání z Kaznějova a Podbořan. Jako traťové zabezpečovací zařízení je mezi stanicemi instalováno automatické hradlo.

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

R25 (Most - Plzeň, GW Train Regio - jednotky 628 (CZ 845)

P4 (Plzeň - Žihle, ČD - jednotky 844)

Rekonstrukce trati[editovat | editovat zdroj]

Trať se postupně celá rekonstruuje, tak aby zde vznikly nové oblouky tratě, které zvládnou rychlost do 100 km/h. Prozatím jsou hotové úseky: Kaštice - Podbořany, Vroutek - Petrohrad a pár oblouků (např. mezi Blatnem u Jesenice a Žihlí). Letos (2023) od června do září je naplánována kompletní oprava úseku Petrohrad - Blatno u Jesenice. ^[zdroj?!]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Plzeň hlavní nádraží
Plzeň-Orlík
Třemošná u Plzně
Horní Bříza
Obora u Kaznějova
Plasy
Mladotice zastávka
Mladotice
Potvorov
Žihle
Blatno u Jesenice
Petrohrad
Kryry
Vroutek
Podbořany
Kněžice
Žabokliky
Libočany
Žatec západ
Žatec

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ text koncese (německy)
↑ JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 34.
↑ 160-Mladotice-Potvorov [online]. Zrušené a zaniklé železnice v ČR, 2010-01-15 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň–Žatec na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] text koncese (německy)

[2] JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 34.

[Zrus-zan-zel-3] 160-Mladotice-Potvorov [online]. Zrušené a zaniklé železnice v ČR, 2010-01-15 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]