Patrik Kotas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
doc. Ing. arch. Patrik Kotas
Narození 1. září 1964 (52 let)
Praha
Povolání pedagog a architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Patrik Kotas (* 1. září 1964, Praha) je český architekt specializující se na návrhy dopravních staveb a designér prostředků hromadné dopravy.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Stanice metra Rajská zahrada v Praze, oceněná jako Stavba roku 1999

V roce 1988 absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, následně i odbornou stáž na architektonické škole ve Versailles.

Do roku 1991 byl samostatným projektantem, poté vedoucím projektantem Metroprojektu Praha, v 90. letech působil jako externí designér v ČKD Dopravní systémy Praha. Vyučuje na Fakultě architektury a Fakultě dopravní ČVUT. Je členem České komory architektů, v roce 2005 se stal docentem.

V roce 1993 založil vlastní architektonické studio Patrik Kotas – atelier designu a architektury, zaměřené na dopravní stavby. V ateliéru působí např. architekti Karel Hájek, Jan Malec, Marek Prchal, Jaroslav Smola, Martin Smrž, Tibor Csukás nebo Štěpán Koníček. Veškerá díla tohoto ateliéru bývají zpravidla prezentována jako díla architekta Patrika Kotase.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Architekt Kotas je kritizován například architektem a novinářem Adamem Gebrianem za zbytečně předražené, nepotřebné (zbytečně velkorysé) a draze udržitelné řešení staveb, jako například zastávky na trati Hlubočepy–Barrandov nebo stanice metra Střížkov.[1]

Publicistka, teoretička a kritička Karolína Jirkalová z časopisu Art & Antiques kritizuje například slova Kotase, že chce svými monumentálními stavbami utvářet městský dojem („městotvorné stavby“), který ale podle Jílkové neutváří monumentální stavby, ale především služby, infrastruktura a rozmanitost funkcí.[2] Poukazuje dále například na to, že stavba zastávky by měla plnit jednoduché funkce ochránění lidí před deštěm a větrem. Kotasovy stavby podle ní funkci plní mnohem složitě a také za mnohonásobnou cenu.[3]

Obyvatelé města Hradce Králové kritizují křižovatku Korunu v městském centru. Sloupky jsou ostré a při nehodě by se mohli cyklisté nebo chodci lehce zranit, později město přidalo na sloupky tenisové míčky jako „bezpečností prvky“.[4] Kotas reagoval s argumentem, že jsou sloupky odvrácené od cyklostezky a stejně se člověk může zranit o cokoliv.[5]

Nejvýznamnější díla[editovat | editovat zdroj]

Patrik Kotas je autorem celé řady dopravních staveb v Praze, Liberci či v Hradci Králové. Jím navržená stanice metra Rajská zahrada v Praze obdržela v roce 1999 titul Stavba roku.

Realizované stavby[editovat | editovat zdroj]

Navržené stavby[editovat | editovat zdroj]

Dopravní prostředky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gebrien versus: Tramvajová trať Barrandov [online]. Stream.cz, [cit. 2016-09-22]. Dostupné online.  
  2. JIRKALOVÁ, Karolína. Zde je Kotasovo. Art & Antiques [online]. 2008. Dostupné online.  
  3. 10 nenáviděných staveb: Labská bouda, Palladium i tunel Blanka. Lidovky.cz [online]. 2010-02-20 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online.  
  4. Východočeské zprávy › 03.08.2016 › 18:00. Východočeská televize [online].  [cit. 2016-09-22]. Dostupné online.  
  5. Trny Koruny jsou trnem v oku cyklistů. Architekt je brání. Deník.cz [online]. 2016-07-30 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online.  
  6. Na křižovatku Koruna se vrátila auta, podle kritiků je drahá a zbytečná. iDNES.cz [online]. 2016-08-01 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]