Tatra RT6S
| Tatra RT6S | |
|---|---|
 Tramvaj Tatra RT6S v liberecké vozovně | |
| Typ | RT6S |
| Výrobce | ČKD Tatra |
| Prototyp(y) | 1996 |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Technické údaje | |
| Délka (bez spřáhel) | 26 280 mm |
| Šířka | 2 440 mm |
| Výška skříně | 3 200 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 32 600 kg |
| Max. rychlost | 70 km/h |
| Rozchod | 1435 mm |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 64 |
| Míst k stání | 161 (5 os./m²) |
| Motory a elektrická výzbroj | |
| Počet a výkon motorů | 4×120 kW |
| Elektrická výzbroj | tranzistorová Siemens |
| Napájecí napětí | 600 V |
 multimediální obsah na CommonsNěkterá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatra RT6S je typ částečně nízkopodlažní tramvaje, která byla vyrobena v ČKD Tatra jako prototyp v roce 1996. Sériová výroba tohoto modelu nebyla zahájena, jediný vůz byl v provozu v Liberci, kde je od roku 2003 dlouhodobě odstaven.
Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]
První česká nízkopodlažní tramvaj byla vyrobena v ČKD Tatra v roce 1993, jednalo se o prototyp vozu Tatra RT6N, který během následujících let prodělal různé zkušební a předváděcí jízdy po celém Česku a rovněž i v Polsku. Na tento model navázala tramvaj RT6S, která se měla stát modernějším pokračovatelem RT6N1.[1] Prototyp byl vyroben v roce 1996, vzhledem k potížím výrobce, na kterého byl v roce 2000 vyhlášen konkurz, ale další vozy RT6S již nevznikly.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Mechanická část tramvaje RT6S vychází z předchozího typu RT6N. Jedná se o jednosměrný šestinápravový, částečně nízkopodlažní motorový tramvajový vůz. Vůz je usazen na třech podvozcích. Oba krajní, které jsou hnací, se nachází pod středněpodlažní částí předního a zadního článku. Vyrobila je německá firma Duewag a díky kolům s menším průměrem bylo možné snížit výšku podlahy z 900 mm nad temenem kolejnice (TK; hodnota u RT6N1) na 560 mm nad TK.[1] Střední pojezd je tvořen čtyřmi samostatnými koly na výkyvných ramenech.[2] Krátký prostřední článek (se sedačkami umístěnými podélně) společně s částmi krajních článků jsou nízkopodlažní s výškou podlahy 370 mm nad TK. Do nízkopodlažní části, která zabírá přibližně 2/3 délky vozidla,[3] vedou čtvery dvoukřídlé dveře (dvoje v předním a dvoje v zadním článku), středněpodlažní část tramvaje je přístupná jednak přes schůdek v interiéru, jednak jednokřídlými dveřmi, které jsou umístěny v přední i zadní části vozidla. Přední i zadní čela tramvaje jsou totožná.[2] Design vozu (stejně jako u RT6N1) navrhl Ing. arch. Patrik Kotas.
V obou krajních podvozcích se nachází dva asynchronní trakční motory, každý pohání jednu nápravu.[2] Bezkontaktní elektrická výzbroj založená na IGBT tranzistorech pochází od firmy Siemens AG. Motory v podvozku jsou spojeny paralelně a jsou napájeny z trakčního měniče s digitálním řízením.[1]
Provoz tramvaje Tatra RT6S[editovat | editovat zdroj]
Vůz byl dokončen v září 1996 (vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně),[4] zprovozněn byl vzhledem k problémům v srpnu 1997. V letech 1997–1998 pod číslem 0031 absolvoval zkušební jízdy v Praze. Následně byl prodán do Liberce (viz článek Tramvajová doprava v Liberci), kde obdržel evidenční číslo 85. Po zkušebním provozu bez cestujících v prosinci 1998 byl do provozu s cestujícími zařazen 31. prosince 1998.[1] Vzhledem k různým problémům (brzda středního podvozku, elektrická výzbroj) byl často odstaven, kvůli čemuž nebyl Drážním úřadem schválen do pravidelného provozu.[5] Kvůli těmto závadám a rychle se sjíždějícím obručím kol (důsledek použití kol menšího průměru) byl v listopadu 2003 definitivně odstaven v liberecké vozovně.[5]
V roce 1998 objednal liberecký dopravní podnik šest upravených tramvají RT6SM (později označených jako LT36), které však nebyly vzhledem k problémům výrobce ČKD Dopravní systémy vyrobeny ani dodány.[5]
Prototypový vůz měl být podle plánů ze 2. desetiletí 21. století využit jako exponát pro chystané liberecké tramvajové muzeum, k jehož realizaci ale nedošlo. Nakonec byl na konci roku 2013 odprodán a 13. prosince toho roku opustil na železničních vagónech Liberec. Převezen byl do Herlíkovic, kde stojí pod širým nebem na krátkém kusu položené koleje.[6] Tramvaj měla být v interiéru upravena a měla sloužit jako bar a půjčovna lyží, neboť se nachází v blízkosti lyžařského areálu.[7] Tento záměr se ale neuskutečnil a začátkem roku 2018 byl vůz RT6S nabízen k odprodeji.[8][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ČERNÝ, Martin, a kol. Malý atlas městské dopravy 2002. Praha: Gradis Bohemia, 2002. ISBN 80-902791-5-5. S. 80.
- ↑ a b c HOIDEKR, Jan Hoidekr. Tatra RT6S [online]. Czechtrams.wz.cz [cit. 2009-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA TRAMVAJOVÉHO VOZU RT6S [online]. Skd.cz [cit. 2009-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-25.
- ↑ Chris. Strassenbahn-online.de [cit. 2009-02-27]. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c O tramvajích, které dlouhou dobu nemohly jezdit, aneb příběh vozů RT6 [online]. Bmhd.cz, 2006-07-08, rev. 2009-08-28 [cit. 2009-10-01]. Dostupné online.
- ↑ ROČŇÁK, Michal. Leden 2014: Kapitola tramvaje ČKD RT6S v Liberci uzavřena [online]. Spz.logout.cz [cit. 2014-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
- ↑ HINČICA, Libor, a kol. Tramvaj RT6S zamířila z Liberce do Vrchlabí. Československý dopravák. 2014, čís. 1, s. 80–91.
- ↑ HRUBEŠ, Ondřej Matěj. Dopravní podcast (28): Bude mít Brno muzejní tramvaj RT6N1? [online]. Mhd86.cz, 2018-02-08 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online.
- ↑ STRATILÍK, Ondřej. Krkonošská tramvaj je na prodej. Majiteli došla trpělivost [online]. Euro.cz, 2018-2-12 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HINČICA, Libor, a kol. Tramvaj RT6S zamířila z Liberce do Vrchlabí. Československý dopravák. 2014, čís. 1, s. 80–91.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra RT6S na Wikimedia Commons - O tramvajích, které dlouhou dobu nemohly jezdit, aneb příběh vozů RT6, bmhd.cz
- Fotografie vozu RT6S v liberecké vozovně, ustecketramvaje.com
