Klimkovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klimkovice
Účel stavby

dříve šlechtické sídlo, od poloviny 20. století radnice, muzeum aj.

Základní informace
Slohrenesanční, barokní a novobarokní úpravy
Výstavba1578–1579 (tvrz před 1513)
Přestavba1725–1730, 1854, 1946–1951
Poloha
AdresaKlimkovice, ČeskoČesko Česko
UliceLidická
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky34281/8-1601 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Klimkovice je modernizovaný renesanční zámek v centru města Klimkovice v Moravskoslezském kraji. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o středověké tvrzi v Klimkovicích pochází z roku 1513.[2] Klimkovice byly tehdy sídlem samostatného panství, k němuž vedle tvrze náležel také dvůr, fojtství, mlýn a několik blízkých vesnic. V roce 1573 celé panství získal Ondřej Bzenec z Markvartovic, který v letech 1578–1579 nechal tvrz přestavět na honosný renesanční zámek. Na stavbě se podílel např. stavitel italského původu Antonín Vlach.[3] Ve stejné době byl přestavěn i blízký kostel svaté Kateřiny, který je se zámkem propojen nadzemní chodbou na čtyřech arkádách.

V druhé polovině 16. století na zámku jako host Ondřeje Bzence nějaký čas pobýval polský genealog a spisovatel Bartoloměj Paprocký.[4]

Po vymření markvartovické větve rodu Bzenců přešlo na počátku 17. století celé panství i se zámkem do vlastnictví Jana staršího Vlčka a tomuto rodu (od 18. století titulovanému jménem Wilczek)[5] náleželo více než 300 let až do první pozemkové reformy ve 20. letech 20. století. Za jejich panování zámek v roce 1854 vyhořel a následně byl hrabětem Janem Nepomukem Wilczkem s využitím služeb novojičínského stavitele Ignaze Klosse přestavěn v novobarokním slohu.[6] Wilczkům bylo v důsledku pozemkové reformy zestátněno mnoho pozemků, zámek byl však ze záboru vyjmut a zůstal rodu až do další konfiskace majetku v roce 1945.[2] Během osvobozovacích bojů v roce 1945 zámek zapálili ustupující němečtí vojáci. Nákladnou rekonstrukcí v letech 1946–1951 se podařilo obnovit vzhled zámku z období první republiky.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Okázalý čtyřkřídlý zámek s uzavřeným čtvercovým nádvořím vystavěný v renesančním slohu měl původně tři patra a na každém rohu věžičku. K výrazné proměně podoby zámku došlo v rámci novobarokních úprav po jeho vyhoření v roce 1854, kdy byl zámek snížen o jedno patro a přišel o všechny věžičky.[2] Po dalším požáru v roce 1945 se zachovaly jen zdi do výšky korunní římsy, neporušené zůstaly dva kamenné zdobené portály v patře a renesanční dvouramenné schodiště s toskánskými sloupy, patrně vytvořené italskými kameníky, jejichž účast na výstavbě zámku je doložena. Dochovaly se také masivní pilíře na severozápadním a jihovýchodním rohu zámku.

Zámek Klimkovice

Do nádvoří vede klenutý průjezd hlavním (západním) průčelí, nad nímž se dochoval renesanční arkýř na krakorcích s bosovanými rohy. Podle archeologického výzkumu z roku 2006 do zámku vedl kamenný most přes příkop, jenž byl v novověku zasypán.[7] Poslední zbytky hradeb u zámku byly odstraněny v roce 1948.

Interiér zámku má typickou renesanční dispozici s chodbami po obvodu nádvoří, z nichž se vchází do jednotlivých místností. Otevřený arkádový ochoz v přízemí byl zazděn mezi lety 1725–1730, kdy byly realizovány barokní stavební úpravy respektující renesanční rozvrh.

V roce 2018 byla při rekonstrukci nádvoří objevena 15 m hluboká studna s vnitřní kamennou vyzdívkou z období vzniku zámku.[8]

Ze zámecké zahrady v jižním svahu pod zámkem se v roce 1949 stal park Petra Bezruče se dvěma rybníky.

Na prostranství před zámkem byl v roce 1960 obětem druhé světové války postaven Památník osvobození, jehož autorem je sochař Zdeněk Němeček.[9] Na podstavci památníku je umístěna deska se jmény místních rodáků zemřelých v koncentračních táborech a při válečných událostech a se jmény vojáků Rudé armády padlých při osvobozovací operaci.

Ze zámku údajně vede 900 m dlouhá podzemní chodba, která byla po válce[kdy?] zazděná a místy zasypána.[2][10]

Prostranství před zámkem (2012)

Využití[editovat | editovat zdroj]

Zámek po několik staletí sloužil jako šlechtická rezidence. Wilczkové zde měli rodinný archív, velkou knihovnu a zbrojírnu. V letech 1929–1938 (možná i dříve) na zámku sídlil Okresní soud Klimkovice, za okupace v něm úřadoval starosta. Po válce byly v zámku zřízeny kanceláře národního výboru a část budovy využívala i místní základní škola. V současnosti (2024) je zámek sídlem radnice, nachází se zde stálá expozice muzea (o historii Klimkovic, stálá výstava obrazů Heleny Salichové), informační centrum a služebna městské policie. Prostory po bývalé uhelné kotelně v suterénu zámku byly v roce 2008 přeměněny na vinný sklep.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Památkový katalog: zámek Klimkovice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d TICHÁNEK, Jiří; ŠERÝ, Zdeněk. Šlechtická sídla na Novojičínsku. Opava: Butterfly, 2003. 483 s. ISBN 80-239-1707-2. S. 119. 
  3. Kolektiv autorů. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - Severní Morava. [s.l.]: Svoboda, 1983. 360 s. S. 122. 
  4. RENDEK, Jan; BRYCH, Vladimír. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2007. 655 s. ISBN 80-85983-08-7. S. 193. 
  5. BARVÍKOVÁ, Veronika. Bakalářská práce: Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714 [online]. Univerzita Karlova v Praze, 2013 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  6. Galerie osobností: Ignaz Kloss [online]. Muzeum Novojičínska [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  7. KRASNOKUTSKÁ, T., TERYNGEROVÁ, H. Záchranné archeologické výzkumy realizované v prostoru zámku v Klimkovicích v letech 2006 a 2007. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2008.
  8. Na rekonstruované nádvoří klimkovického zámku se vrací středověká studna. Rej.cz [online]. 2022-06-18 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  9. Sochy a města: Památník obětem druhé světové války [online]. Univerzita Pardubice, VŠCHT Praha [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  10. Zámek [online]. Kulturní a informační středisko Klimkovice [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PILICH, Jiří. Klimkovice - Dny zkázy a nové naděje (období let 1938-1946). [s.l.]: Repronis, 2014. 125 s. ISBN 978-80-7329-404-5. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1. díl). [s.l.]: Libri, 1997. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]