Gustav Heinemann
| Gustav Heinemann | |
|---|---|
 | |
| 3. prezident Spolkové republiky Německo | |
| Ve funkci: 1. července 1969 – 30. června 1974 | |
| Předchůdce | Heinrich Lübke |
| Nástupce | Walter Scheel |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťanskodemokratická unie Gesamtdeutsche Volkspartei Sociálnědemokratická strana Německa Christlich-Sozialer Volksdienst (CSVD) |
| Narození | 23. července 1899 Schwelm |
| Úmrtí | 7. července 1976 (ve věku 76 let) Essen |
| Místo pohřbení | municipal park cemetery of Essen |
| Choť | Hilda Heinemann |
| Rodiče | Otto Heinemann |
| Děti | Uta Ranke-Heinemann Peter Heinemann Christa Delius |
| Alma mater | Marburská univerzita Mnichovská univerzita |
| Profese | politik, advokát a teolog |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | medaile Theodora Heusse (1968) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1969) čestný rytíř velkokříže Řádu lázně (1972) velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku čestný občan Berlína … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Gustav Heinemann |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Walter Heinemann (23. července 1899, Schwelm – 7. července 1976, Essen) byl německý politik. V letech 1969–1974 byl spolkovým prezidentem Spolkové republiky Německa, prvním za Sociálnědemokratickou stranu (SPD).
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Heinemann byl od roku 1926 ženatý s Hildou roz. Ordemann. Manželé měli spolu čtyři děti, nejprve tři dcery, z nichž nejstarší Uta se narodila v roce 1927. Poté přišly Christa (* 1927), Barbara (* 1933) a jediný syn Peter (* 1936). Vnučka Christina, dcera Christy, se později provdala za Johannese Raua, rovněž politika SPD, který byl ministerským předsedou spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a posléze spolkovým prezidentem.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
V letech 1949–1950 byl Heinemann ministrem vnitra SRN, v letech 1966–1969 ministrem spravedlnosti. Začínal jako regionální politik, v letech 1946–1949 byl starostou města Essen.
Během svého života prošel napříč politickým spektrem. Ve Výmarské republice byl členem konzervativní strany Christlich-Sozialer Volksdienst (1929–1933). Po druhé světové válce vstoupil do CDU (1945–1952). Pak působil v Gesamtdeutsche Volkspartei, která spojovala křesťanskodemokratickou orientaci s přísným pacifismem. Heinemann byl jejím spoluzakladatelem (1952–1957). Pak přestoupil do sociálnědemokratické SPD. Jako spolkový prezident svoje členství ve straně přerušil.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Heinemann na Wikimedia Commons 
Osoba Gustav Heinemann ve Wikicitátech- Profil na Bundespraesident.de
- Profil na stránkách Friedrich Ebert Stiftung
