Přeskočit na obsah

Kostlíni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKostlíni
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Infratřídamnohokostnatí (Holostei)
Řádkostlíni (Lepisosteiformes)
O. P. Hay, 1929
Čeleď
Sesterská skupina
kaprouni
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lebka kostlína floridského
Ganoidní šupiny fosilního zástupce řádu kostlínů Pliodetes nigeriensis

Řád kostlíni (Lepisosteiformes, v širším pojetí dříve též Semionotiformes)[1] je nepočetná skupina mnohokostnatých paprskoploutvých ryb s bohatým fosilním záznamem zastoupená dnes asi sedmi druhy kostlínů rodů Lepisosteus a Atractosteus žijících v Severní a Střední Americe a na Kubě. Jsou to ryby s nápadně protaženými ozubenými čelistmi, dlouhým tělem, velmi pevnými kosočtverečnými ganoidními šupinami a zkrácenou heterocerkní ocasní ploutví. Jejich hřbetní i řitní ploutev je posunuta vzad – kostlíni tak celkově poněkud připomínají např. nepříbuzné štiky, s nimiž sdílejí styl lovu: kolem plující kořist loví náhlým výpadem. Kostlín obrovský dosahuje délky až 3 m.[1][2][3][4]

Plynový měchýř kostlínů je dobře prokrven a má zvětšený vnitřní povrch (má plástvovitou, voštinovitou strukturu) a je přídatným dýchacím orgánem. Obratle jsou tzv. opistocelní (vzadu vydudé, vpředu vypouklé), což je u paprskoploutvých ryb velmi neobvyklé. Čelistní kloub se nachází před očnicí. Kostlíni mají v zadní části střeva vyvinutou spirální řasu zvětšující povrch pro vstřebávání.[2][1][4] Jejich jikry jsou toxické.[3]

Fosilní druhy kostlínů jsou známy hlavně z křídy a eocénu a vyskytovaly se i na dalších kontinentech: v Jižní Americe, Evropě, Asii i Africe. Do čeledi kostlínovitých jsou řazeny i další fosilní rody a do řádu kostlínu je řazena ještě fosilní čeleď Obaichthyidae z rané křídy Brazílie a několik bazálních fosilních rodů (např. Lepidotes nebo Scheenstia).[5][6] Blízce příbuzný fosilní řád Semionotiformes známý od triasu do křídy býval někdy spojován s kostlíny do jediného řádu zvaného právě Semionotiformes, někdy i Lepisosteiformes.[2] Kostlíni a Semionotiformes tvoří evoluční linii Ginglymodi, kam patří všechny ryby bližší kostlínům nežli kaprounům (ti zastupují sesterskou linii Halecomorphi). Spolu s kaprouny a vymřelým příbuzenstvem tvoří kostlíni skupinu mnohokostných ryb.[2][5]

  1. a b c HANEL, Lubomír, 1998. Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí. 1. vyd. Praha: Albatros. 150 s. (Svět zvířat; sv. VIII). ISBN 80-00-00599-9, ISBN 978-80-00-00599-7. OCLC 40090835 S. 30–32. 
  2. a b c d NELSON, Joseph S.; GRANDE, Terry; WILSON, Mark V. H. Fishes of the world. Fifth edition. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, 2016. 707 s. ISBN 978-1-118-34233-6. Kapitola Division GINGLYMODI, s. 122–124. 
  3. a b HELFMAN, Gene S., et al. The Diversity of Fishes. 2. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2494-2. S. 255, 256. 
  4. a b GAISLER, Jiří; ZIMA, Jan, 2007. Zoologie obratlovců. 2. vyd. Praha: Academia. 692 s. s. ISBN 978-80-200-1484-9, ISBN 80-200-1484-5. OCLC 190752410 Kapitola Kostlíni (Ginglymodi), s. 281. 
  5. a b LÓPEZ-ARBARELLO, Adriana. Phylogenetic Interrelationships of Ginglymodian Fishes (Actinopterygii: Neopterygii). PLoS ONE. 2012-07-11, roč. 7, čís. 7, s. e39370. Dostupné online [cit. 2023-11-04]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0039370. PMID 22808031. (anglicky) 
  6. CAVIN, Lionel; DEESRI, Uthumporn; OLIVE, Sébastien. Scheenstia bernissartensis (Actinopterygii: Ginglymodi) from the Early Cretaceous of Bernissart, Belgium, with an appraisal of ginglymodian evolutionary history. Journal of Systematic Palaeontology. 2020-03-18, roč. 18, čís. 6, s. 513–527. Dostupné online [cit. 2023-11-04]. ISSN 1477-2019. DOI 10.1080/14772019.2019.1634649. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]