Kostlíni
 Kostlíni | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Infratřída | mnohokostnatí (Holostei) |
| Řád | kostlíni (Lepisosteiformes) O. P. Hay, 1929 |
| Čeleď | |
| Sesterská skupina | |
| kaprouni | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řád kostlíni (Lepisosteiformes, v širším pojetí dříve též Semionotiformes)[1] je nepočetná skupina mnohokostnatých paprskoploutvých ryb s bohatým fosilním záznamem zastoupená dnes asi sedmi druhy kostlínů rodů Lepisosteus a Atractosteus žijících v Severní a Střední Americe a na Kubě. Jsou to ryby s nápadně protaženými ozubenými čelistmi, dlouhým tělem, velmi pevnými kosočtverečnými ganoidními šupinami a zkrácenou heterocerkní ocasní ploutví. Jejich hřbetní i řitní ploutev je posunuta vzad – kostlíni tak celkově poněkud připomínají např. nepříbuzné štiky, s nimiž sdílejí styl lovu: kolem plující kořist loví náhlým výpadem. Kostlín obrovský dosahuje délky až 3 m.[1][2][3][4]
Plynový měchýř kostlínů je dobře prokrven a má zvětšený vnitřní povrch (má plástvovitou, voštinovitou strukturu) a je přídatným dýchacím orgánem. Obratle jsou tzv. opistocelní (vzadu vydudé, vpředu vypouklé), což je u paprskoploutvých ryb velmi neobvyklé. Čelistní kloub se nachází před očnicí. Kostlíni mají v zadní části střeva vyvinutou spirální řasu zvětšující povrch pro vstřebávání.[2][1][4] Jejich jikry jsou toxické.[3]
Fosilní druhy kostlínů jsou známy hlavně z křídy a eocénu a vyskytovaly se i na dalších kontinentech: v Jižní Americe, Evropě, Asii i Africe. Do čeledi kostlínovitých jsou řazeny i další fosilní rody a do řádu kostlínu je řazena ještě fosilní čeleď Obaichthyidae z rané křídy Brazílie a několik bazálních fosilních rodů (např. Lepidotes nebo Scheenstia).[5][6] Blízce příbuzný fosilní řád Semionotiformes známý od triasu do křídy býval někdy spojován s kostlíny do jediného řádu zvaného právě Semionotiformes, někdy i Lepisosteiformes.[2] Kostlíni a Semionotiformes tvoří evoluční linii Ginglymodi, kam patří všechny ryby bližší kostlínům nežli kaprounům (ti zastupují sesterskou linii Halecomorphi). Spolu s kaprouny a vymřelým příbuzenstvem tvoří kostlíni skupinu mnohokostných ryb.[2][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c HANEL, Lubomír, 1998. Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí. 1. vyd. Praha: Albatros. 150 s. (Svět zvířat; sv. VIII). ISBN 80-00-00599-9, ISBN 978-80-00-00599-7. OCLC 40090835 S. 30-32.
- ↑ a b c d NELSON, Joseph S.; GRANDE, Terry; WILSON, Mark V. H. Fishes of the world. Fifth edition. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, 2016. 707 s. ISBN 978-1-118-34233-6. Kapitola Division GINGLYMODI, s. 122-124.
- ↑ a b HELFMAN, Gene S., et al. The Diversity of Fishes. 2. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2494-2. S. 255, 256.
- ↑ a b GAISLER, Jiří; ZIMA, Jan, 2007. Zoologie obratlovců. 2. vyd. Praha: Academia. 692 s. s. ISBN 978-80-200-1484-9, ISBN 80-200-1484-5. OCLC 190752410 Kapitola Kostlíni (Ginglymodi), s. 281.
- ↑ a b LÓPEZ-ARBARELLO, Adriana. Phylogenetic Interrelationships of Ginglymodian Fishes (Actinopterygii: Neopterygii). PLoS ONE. 2012-07-11, roč. 7, čís. 7, s. e39370. Dostupné online [cit. 2023-11-04]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0039370. PMID 22808031. (anglicky)
- ↑ CAVIN, Lionel; DEESRI, Uthumporn; OLIVE, Sébastien. Scheenstia bernissartensis (Actinopterygii: Ginglymodi) from the Early Cretaceous of Bernissart, Belgium, with an appraisal of ginglymodian evolutionary history. Journal of Systematic Palaeontology. 2020-03-18, roč. 18, čís. 6, s. 513–527. Dostupné online [cit. 2023-11-04]. ISSN 1477-2019. DOI 10.1080/14772019.2019.1634649. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostlíni na Wikimedia Commons 
Taxon Lepisosteiformes ve Wikidruzích
