Chrupavka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hyalinní chrupavka; hematoxylin–eozinové barvení
Nejrůznější chrupavkové tkáně prasete a její poškození

Chrupavka (chondros-řec. cartillago-lat.) je pojivová tkáň, která slouží k pružnému spojení kostních tkání. Je součástí pohybového ústrojí, pokrývá například hlavice kostí v kloubech. Je velmi tuhá, ale i poměrně pružná a schopná vyrovnávat otřesy.[1]

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Jednoduchá bezbuněčná chrupavka se do jisté míry vyskytuje již u polostrunatců a primitivních strunatců.[2][3] Jisté monografie dokonce přisuzují chrupavku i některým bezobratlým prvoústým. Většina prací však nahlíží na chrupavku jako na evoluční novinku obratlovců.[4]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Chrupavka obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty (vlákna i amorfní složka), mimo to obsahuje buňkychondrocyty. Je buď zcela avaskulární (bez cév), anebo skrze ni cévy vedou ale nevyživují ji.[1]) Nemá též vlastní inervaci. Povrch chrupavek kryje perichondrium (vazivová vrstva) nebo tzv. synoviální membrána na povrchu kloubních chrupavek.

Na stavbě mezibuněčné hmoty se podílí zejména kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, ale i glykoproteiny a v elastické chrupavce také elastin.[1]

Druhy chrupavky[editovat | editovat zdroj]

Mezi základní typy chrupavek patří:

Dále se někdy uvádí:

Vývin[editovat | editovat zdroj]

Kostra dítěte je z velké části tvořena chrupavkou, ve které se věkem začínají tvořit tzv. osifikační jádra (proces, který se v některých kostech odehrává už prenatálně), která se rozrůstají chrupavkou. V těchto jádrech jsou specializované buňky zvané osteoblasty, které ukládají do hmoty budoucích kostí minerální látky, ze kterých je nejvíce zastoupen fosforečnan vápenatý. Proto se dětem doporučuje zvýšený přísun vápníku. Definitivní osifikace (zkostnatění) těchto „pre-osteálních“ chrupavek nastává v 18–23 letech biologického věku člověka.

Péče o chrupavku[editovat | editovat zdroj]

Hlavním požadavkem na chrupavku je její elasticita a kloubní kluznost. Elastická a kluzná chrupavka zůstává, pokud je tlak na ni rychlý a dočasný. Naopak, při dlouhém, statickém tlaku se chrupavka chová jako tvrdá guma, která se poddává tvrdým strukturám a v místech trvalého zatížení se ztenčuje.[5] Tento jev revmatologie popisuje jako artrotické změny v kloubu a pokud je dlouhodobý, může u jedince dojít až k bolestem kloubů a omezené hybnosti.[6]

Předpokladem zdravé chrupavky je tak zdravý kloub, kloubní pouzdro produkující synoviální maz, jenž chrupavku za pohybu lubrikuje,[7] vyvarování se přetížení chrupavek dlouhými, strnulými pozicemi, fyziologická váha těla, pohybový režim v plných rozsazích, chůze, plavání, cvičení, masáže, myoskeletální terapie apod.[8]

Potravní doplňky[editovat | editovat zdroj]

Součástí doplňků stravy určených na obnovu chrupavek bývají (v poměru 5 : 3 : 2):[zdroj?]

Dosud však nevyšla jediná studie, která by přesvědčivě dokazovala účinnost těchto doplňků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online. 
  2. RYCHEL, Amanda L, Shannon E Smith, Heather T Shimamoto, Billie J Swalla. Evolution and development of the chordates: collagen and pharyngeal cartilage. Molecular Biology and Evolution. 2006-03, roč. 23, čís. 3, s. 541-549. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 0737-4038. DOI:10.1093/molbev/msj055. 
  3. RYCHEL, Amanda L, Billie J Swalla. Development and evolution of chordate cartilage. Journal of Experimental Zoology. Part B, Molecular and Developmental Evolution. 2007-05-15, roč. 308, čís. 3, s. 325-335. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 1552-5007. DOI:10.1002/jez.b.21157. 
  4. HALL, Brian Keith. Bones and cartilage: developmental and evolutionary skeletal biology. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. 
  5. LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
  6. ROLF, Ida P., "Rolfing: reestablishing the natural alignment and structural integration of the human body for vitality and well-being", Healing arts press, Vermont (1977), ISBN 978-089281335-3
  7. KŘÍŽ, V., Kybernetická a mechanická teorie vertebrogenních potíží, Časopis rehabilitace a fyzikálního lékařství 1998, č.3, s.101-106
  8. VÉLE, ČUMPELÍK, BORTLÍKOVÁ, V. Cvičení a prevence civilizačních chorob (1980)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ELIŠKOVÁ, Miloslava; NAŇKA, Ondřej. Přehledová anatomie. Praha: Karolinum, 2006. 309 s. ISBN 80-246-1216-X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]