Meziobratlová ploténka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na ploténku, která je vyznačena modře

Meziobratlová ploténka či méně často meziobratlová destička (discus intervertebralis) je elastická tkáň tvořící nárazníkovou zónu mezi dvěma sousedními obratli. Je tvořena dvěma částmi - nucleus pulposus a anulus fibrosus.

Ploténka není jako ostatní tkáně vyživována cévami, ale vlivem neustálého tlakového působení na ní dochází k procházení míšní tekutiny skrz ni, což vede k přijímání potřebné výživy pro tuto tkáň.[1]

Meziobratlové ploténky jsou uzpůsobeny na funkci při permanentní zátěži o různé intenzitě. Ležící člověk tlačí na ploténku tlakem přibližně okolo 25 kg, stojící člověk zvyšuje zátěž až na 100 kg, sedící na 140 kg a během předklánění může zátěž dosáhnout až 250 kg. Pro velikost působícího tlaku je velice významný správný postoj a držení těla při činnostech.[1]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Ploténka se skládá z elastického rosolovitého jádra (nucleus pulposus) ve středu, jež má schopnost přerozdělovat tlakovou zátěž na ostatní ploténky. Míra elasticity je závislá na obsahu vody v ploténce a platí, že čím je vody více, tím panuje lepší schopnost odpružit případnou zátěž. Kolem jádra se nachází vrstvy vláken a chrupavek uspořádáním připomínající slupky cibule (anulus fibrosus),[1] které dohromady tvoří vazivovou vnější vrstvu neboli prstenec.[2]

MRI snímek vyklenuté ploténky

Časté úrazy[editovat | editovat zdroj]

Vyklenutí ploténky[editovat | editovat zdroj]

Při dlouhodobém nesprávném držení těla dochází k tomu, že se ploténka nepravidelně na jedné straně deformuje. Měkké rosolovité jádro se posunuje mimo střední část, což má za následek větší namáhání a protahování vláken ve vnějším obalu. Jádro se časem vyklene směrem k míše, čímž nastává tzv. vyklenutí meziobratlové ploténky. Vyklenutí se následně projevuje bolestí v oblasti zad.[1]

V 98 % dochází k vyklenutí ploténky mezi 4. a 5. bederním obratlem.[1] V některých případech může dojít k vyklenutí mezi 5. bederním obratlem a 1. obratlem tvořící křížovou kost, což se projevuje často poruchou citlivosti v oblasti vnější strany stehna a bérce.[1]

Vyklenutí ploténky se léčí v závislosti na velikosti poškození buď podáváním léků či rehabilitací, ale v případě velkého výhřezu ploténky je potřeba vykonat operativní zákrok.[1]

Prasklá ploténka[editovat | editovat zdroj]

Při extrémní námaze může také dojít k tomu, že prstenec obklopující rosolovité jádro může prasknout, čímž dojde k tomu, že je jádro vytlačeno ven. Vytlačené jádro může v některých případech začít tlačit na kořen nervu, což začne způsobovat silnou bolesti zad, která se začne šířit dolů do dolních končetin. Často se projevuje také mravenčením nohou zvláště ve spodních partiích.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Poškození meziobratlových plotének [online]. [cit. 2008-10-19]. Dostupné online.  
  2. a b Vlivy vyhřezlé meziobratlové ploténky [online]. [cit. 2008-10-19]. Dostupné online.