Meziobratlová ploténka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohled na ploténku, která je vyznačena modře

Meziobratlová ploténka či méně často meziobratlová destička (discus intervertebralis) je elastická tkáň, která je hlavním odpružujícím systémem páteře (vedle esovitého tvaru páteře). Ploténka, spolu s párovými klouby po svých stranách, spojuje páteřní obratle. Ploténku tvoří dvě části - jádro (nucleus pulposus) a prstenec (anulus fibrosus).

Ploténka je avaskulární tkáň, tzn. není vyživována cévami. Vlivem neustálého tlakového působení v ní však dochází k absorbci míšní tekutiny, což ji potřebným způsobem výživuje.[1]

Zdravé ploténky jsou uzpůsobeny pro odpružení vzpřímené polohy člověka. Ta představuje zátěž až 100 kg ve stoji, cca 140 kg v sedě, a až 250 kg v předklonu. V horizontální poloze (v leže) tento tlak klesá na cca 25 kg. Právě pro tyto tlaky je významný správný postoj a držení těla.[1] Svůj význam má i správný dechový stereotyp - brániční dech, který svou expanzí břišní dutiny ploténkám ulevuje.[2]

Struktura plotének[editovat | editovat zdroj]

Ploténka se skládá z elastického rosolovitého jádra (nucleus pulposus) a vrstev, chrupavčitých prstenců (anulus fibrosus),[1] které tvoří vnější vazivový prstenec.[3] Míra elasticity ploténky je závislá na obsahu vody v ploténce. Čím je ploténka objemnější, tím lépe tlumí tlakovou zátěž na postranní meziobratlové klouby a její odpružení je účinnější.

MRI snímek vyklenuté ploténky

Časté úrazy[editovat | editovat zdroj]

Vyklenutí ploténky[editovat | editovat zdroj]

Při dlouhodobém nesprávném držení těla dochází k negativním klínovitým deformacím. V 98 % dochází k těmto vyklenutím mezi 4. a 5. bederním obratlem nebo mezi 5. obratlem a 1. obratlem křížové kosti.[1]

Měkké rosolovité jádro se při vyklenutí ploténky posunuje různými směry, což má za následek namáhání a protahování vláken prstence. Pokud se ploténka vyklenuje směrem k míše, může dojít k útisku míchy, resp. k radikulárnímu dráždění, projevujícímu se bolestí zad,[1] poruchou citlivosti či brněním na vnější straně stehna a bérce.[1]

Výhřez ploténky[editovat | editovat zdroj]

V určitých případech může dojít až k prasknutí prstence obklopujícího rosolovité jádro a jádro je vytlačeno ven. V závislosti na míře vyhřeznutí ploténky může docházet k dráždění nervů, které se projevuje vyzařováním bolesti nebo vystřelováním do dolních končetin. Tento stav může v případě vážného zranění způsobit znehybňující bolest a člověk musí zaujmout úlevovou polohu. Pokud výhřez utlačuje míchu, může působit znehybnění dolních končetin[3] a je třeba vyčkat na úlevu v leže při dostatečném příjmu tekutin a prohloubené ventilaci. Někdy je třeba podstoupit operativní zákrok.[1]

Prevence postižení[editovat | editovat zdroj]

Stav plotének velmi závisí na pohybové aktivitě člověka, způsobu dechu a zaujímání správných poloh při namáhavých činnostech a sportu. Zvýšená zátěž, zejména při nadváze a chybných pohybových vzorcích přispívá značně k výhřezu plotének. Pro prevenci postižení, např. u sedavého způsobu života (počítač, dlouhé řízení) jde hlavně o časté vstávání a prohýbání, prodýchání, chůzi, jemné vyvěšení páteře apod.[4] Do jisté míry pomáhají myorelaxační léky, avšak příčinnou terapii skýtá spíše kineziologické vyšetření a manuální fyzioterapie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Poškození meziobratlových plotének [online]. [cit. 2008-10-19]. Dostupné online. 
  2. VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
  3. a b Vlivy vyhřezlé meziobratlové ploténky [online]. [cit. 2008-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-28. 
  4. VÉLE, ČUMPELÍK, BORTLÍKOVÁ, V. Cvičení a prevence civilizačních chorob (1980)