Vnitrozemí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vnitrozemí je geografická oblast zemského povrchu, která neobsahuje pobřeží zálivu, moře či oceánu. Opakem vnitrozemí jsou přímořské oblasti. Za vnitrozemí se mohou považovat oblasti, ve kterých již není patrný vliv moře či oceánu (prostřednictvím například jeho fauny, flóry, mořských proudů, (mikro)klimatu, salinity vodních par…). Význam pojmu vnitrozemí také přestupuje do přídavného jména vnitrozemské (podnebí, klima, počasí, rostliny, státy). Přibližným synonymem je slovo pevnina, vnitrozemím se však rozumí pevnina bez pobřežní oblasti.

Slovo vnitrozemí se též používá jako opak k pojmu pohraničí, nebo ve významu tuzemsko, tedy pro označení celého území daného státu nebo země. V takovém případě se tedy nevztahuje k zemi jakožto pevnině (kontitentu, ostrovu), ale k zemi jako státoprávnímu nebo etnografickému útvaru. Například vnitrozemským platebním či obchodním stykem se myslí styk v rámci jednoho státu. Ke vžitému adjektivu „vnitrostátní“ totiž neexistuje přesný substantivní ekvivalent.

Vnitrozemské státy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vnitrozemský stát.

Vnitrozemský stát je stát, který nemá pobřeží omývané nějakou částí světového oceánu (tedy např. Turkmenistán při pobřeží Kaspického moře je také vnitrozemský). Některé vnitrozemské státy však leží natolik blízko pobřeží, že jejich území nebo jeho část lze označit jako přímořské (např. San Marino, jihovýchodní Moldavsko). Naopak řada přímořských států, zejména těch rozlehlých, má většinu území charakteru ryze vnitrozemského (např. Konžská dem. rep., Alžírsko, Súdán, Irák, Rumunsko, ale v zásadě i Čína, Rusko nebo USA).

The World Factbook uvádí 44 zemí a států, které jsou vnitrozemské; téměř všechny jsou v Africe, Evropě nebo Asii, a dva v Jižní Americe. Dále existují dva státy, které jsou tzv. dvojnásobně vnitrozemské (tj. sousedí opět pouze s vnitrozemskými státy) – Lichtenštejnsko a Uzbekistán.