Čiovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čiovo
Typická pobřežní krajina ostrova, obec Okrug Gornji
Typická pobřežní krajina ostrova, obec Okrug Gornji
Croatia Ciovo.png
LokalizaceJižní část Jaderského moře
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
• župaSplitsko-dalmatská
Topografie
Rozloha28,12 km²
Zeměpisné souřadnice
Délka15.3 km
Šířka3.5 km
Délka pobřeží46.663 km
Nejvyšší vrcholRudine  (218 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel4 455 (2001)
Hustota zalidnění158,4 obyv./km²
Největší sídloTrogir (pouze část)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čiovo (italsky Bua) je chorvatský ostrovJaderském moři u pobřežní části Střední Dalmácie, západně od Splitu západním ústí zátoky Kaštela.

V nejdelším místě je ostrov dlouhý přibližně 15,3 km a široký až 3,5 km, což jej činí rozlohou 17. největším ostrovem Chorvatska. Nejvyšším bodem ostrova je Rudine s výškou téměř 220 m.

Na severozápadní straně je ostrov spojen s městem Trogir zvedacím mostem, který byl po dlouhou dobu jediným spojením ostrova s pevninou. 17. července 2018 byl východně od starého mostu zprovozněn zvedací most nový, téměř 550 m dlouhý, který znatelně ulevil dopravě ve městě.[1]

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Trvale na Čiovu žije asi 4500 obyvatel. Kromě části města Trogir na ostrově leží šest dalších obcí: Slatine, Arbanija, Mastrinka, Žedno, Okrug Gornji a Okrug Donji.

Název ostrova[editovat | editovat zdroj]

Navzdory rozšířenému mínění, že název ostrova Čiovo pochází z chorvatských slov „čí je to?“ (chorvatsky: „Čije je ovo?“), původ názvu je latinský. Pochází z výrazu caput Iovis, což lze přeloži jako „Hlava Jupiterova“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době Římské říše se ostrov nazýval Bavo, Boa, Boae nebo Bua. Zmiňuje ho Plinius ve své Naturalis historia 3.26. V době Římského císařství sloužil ostrov jako místo vyhnanstv pro lepratiky. V té době zde bylo několik menších osad. V zátoce Supetar poblíž vsi Slatine byly objeveny zbytky předrománského kostelíka sv. Petra. Mezi dochované stavby patří rovněž předrománský kostelík Panny Marie na pobřeží (Gospa pokraj mora) a středověký kostel sv. Mořice (Sv. Mavro) ve vsi Žedno.

V 15. století se počet obyvatelstva na Čiovu zvýšil díky přílivu uprchlíků před Turky.[2] Současně s tím se rovněž předměstí Trogiru rozšířilo až na Čiovo. Mezi další dochované památky patří dominikánský klášter s kostelem sv. Kříže založený v osadě Arbanija roku 1432.

K zajímavým místům ostrova patří rovněž poutní kostel Panny Marie Prizidnica ze 16. století v obci Slatine na východní straně ostrova, vystavěný na skalním ostrohu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RADAČIČIOVÁ, Simone. Dobrá zpráva pro turisty. V chorvatském letovisku Trogir otevřeli nový most, uleví velkým zácpám. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  2. Croatia by Robin and Jenny McKelvie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]