Plitvická jezera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plitvická jezera
Světové dědictví UNESCO
Logo parku
Logo parku
Smluvní státChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Souřadnice
Typpřírodní dědictví
Kritériumvii, viii, ix
Odkaz98 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1979 (3. zasedání)
V ohrožení1992–1997

Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masivy Mala Kapela a Plješevica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložená a spojená průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha, z toho 200 ha hladina jezer. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovićem, Kněz název odvodil z názvu jedné z řek, na kterých krasová oblast leží, a která na konci parku ústí do řeky Korany. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v roce 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté jim byl park zpřístupněn. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.[1]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený[2], turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. Je na výběr 6 variant prohlídkových tras, které trvají od 3-6 hodin. K nejvýše položenému jezeru (Prošćanské jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parník[3].

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Největší a nejhlubší je jezero Kozjak s plochou 81,5 hektarů a nejvýše položené je Prošćanské jezero s nadmořskou výškou 636,6 m n. m. Celková rozloha jezer je 217 ha. Celkem se nacházejí na 5 řekách. Park leží ve vápencové proláklině, která vznikla mimo jiné i erozí travertinových bloků. Ke vzniku teras přispívají unikátní bakterie žijící v mechu a trávě. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové po tmavě modrou v závislosti na množství minerálů a organismů ve vodě.[4]

Voda v jezerech však v poslední době (2018) již není pitná díky fekálnímu znečištění z nadměrného turismu a ilegální výstavby (nulová kanalizace/žumpy) kolem jezer. Kvůli současnému stavu UNESCO zvažuje odebrání statutu světového dědictví.[5]

jezero rozloha
(ha)
skupina délka
(m)
šířka
(m)
maximální
hloubka (m)
nadmořská
výška
(m)
Prošćanské jezero[7] 68 horní 2500 ? 37 636
Ciginovac 6,8 horní ? ? 11 620
Okrugljak 4,1 horní ? ? 15 613
Batinovac 0,9 horní ? ? 5 610
Veliki Jovinovac[8] 1,6 horní ? ? 8 607
Mali Jovinovac[9] 1,0 horní ? ? 10 605
Vir[10] 0,6 horní ? ? 4 598
Galovac 12,0 horní ? ? 24 582
Milino jezero 0,12 horní ? ? ? 576
Gradinské jezero[11] 8,3 horní ? ? 10 553
Burget 0,77 horní ? ? ? 557
Kozjak 83,0 horní 3000 ? 46 534
Milanovac 3,0 dolní ? ? 18 523
Gavanovac 1,4 dolní ? ? 10 519
Kaluđerovac 2,1[12] dolní ? ? 13 505
Novakovića-brod 0,29 dolní ? ? 3 503

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Lesní porost je mezi odborníky[13] pokládán za jeden z nejzachovalejších svého druhu v Evropě.[14] V parku rostou i vzácné rostliny, které jsou přísně chráněné. V rámci národního parku jsou nepřístupná místa, kde rostou endemity, např. louka s 42 druhy orchidejí a 16 druhů lilií. V lesích žijí velké šelmy, jako jsou medvědi, vlci nebo rysi, ale také vysoká a černá zvěř. Dále žijí v jezerech různé druhy ryb a raci. Jejich lovení je zakázáno.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Na Plitvických jezerech byly natočeny některé scény pro film Poklad na Stříbrném jezeře podle románu Karla Maye. Dokonce si v národním parku lze nechat uspořádat svatební obřad.[15]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Plitvická jezera - popis , historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  2. http://www.np-plitvicka-jezera.hr/en/plan-your-visit/operating-hours-and-prices/
  3. S.R.O, Cestovní kancelář Novalja. Plitvická jezera, Plitvice | NOVALJA. www.novalja.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  4. Článek o NP Plitvická jezera
  5. (WWW.DW.COM), Deutsche Welle. Croatia: Pristine Nature in Peril | DW | 24.05.2018. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  6. http://www.dzs.hr/Hrv_Eng/ljetopis/2009/PDF/01-bind.pdf
  7. také nazývané Prošće
  8. také nazývané Veliko Jezero
  9. také nazývané Malo jezero
  10. také nazývané Veliki Burget
  11. také nazývané Jezerce
  12. opraveno podle hr wiki - ve zdroji dat je evidentně chyba
  13. S.R.O, Cestovní kancelář Novalja. Plitvická jezera, Plitvice | NOVALJA. www.novalja.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  14. Památky UNESCO v Chorvatsku. www.invia.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  15. Svatba v Chorvatsku. http://www.svatbavchorvatsku.cz/ [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]