Istrie (poloostrov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa poloostrova Istrie

Istrie (v jazyce lat Istria, chorvatsky Istra, slovinsky Istra, italsky Istria) je poloostrov vybíhající do Jaderského moře. Nachází se mezi Terstským a Kvarnerským zálivem a je rozdělen mezi Itálii (region Furlánsko-Julské Benátsko), Slovinsko (Pobřežně-krasový region) a Chorvatsko (Istrijská župa, Přímořsko-gorskokotarská župa).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozloha poloostrova činí 3 700 km². Povrch tvoří planina, která se zvedá z jihozápadu na severovýchod od nadmořské výšky 100 m do 600 m. Nejvyšším vrcholem je 1 396 m vysoká hora Učka.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Planina je tvořena převážně mezozoickými vápenci. Důsledkem toho jsou rozvinuté krasové jevy na celém území poloostrova.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je středomořské. Roste zde řídké středomořské rostlinstvo (šibljak, tráva) a dobře se tu daří vinné révě, především odrůdě Teran. Hojně se zde také vyskytují olivovníkové plantáže.

Přístavy a města[editovat | editovat zdroj]

Největšími přístavy na pobřeží jsou Terst v Itálii a Pula v Chorvatsku. Dalšími významnými městy jsou Koper ve Slovinsku nebo Poreč a Rovinj na chorvatském pobřeží.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Istrie bylo odedávna etnicky rozmanité. Ve starověku a v období Ilyrského království převažoval barbarský kmen Histrů, který dal poloostrovu jméno. Po vítězszví Římanů a proměně území v římskou provincii Ilyria se začaly kmeny Iapodů, Liburnů a Histerů mísit s Římany. Během středověkých a novověkých válek na Balkáně se zde usídlili také Dalmatinci, Rumuni, Albánci, Řekové a Osmanšrí Turci.

Podle rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 zde žilo 404 309 obyvatel, z toho 168 116 (41,6%) mluvilo srbochorvatsky, 147 416 (36,5%) italsky, 55 365 (13,7%) slovinsky, 13 279 (3,3%) německy, 882 (0,2%) rumunsky, 2 116 (0,5%) jiným jazykem a 17 135 (4,2%) byli cizinci, jejichž jazyk se nezaznamenával.

Podle chorvatského sčítání lidu z roku 2011 bylo 68,33% obyvatel Chorvati, 6,03% byli Italové, 3,46% Srbové, 2,95% Bosňáci, 1,15% Albánci a 1,96% neuvedlo národnost. Obyvatelé, kteří se prohlásili za Istrijce, tvořili 12,11%. Regionální identita je tedy dodnes silná a hranice mezi jednotlivými etnickými skupinami na Istrii jsou neostré. Istrijci bez ohledu na jazyk sdílí společnou kulturu.

Na Istrii také existují dva původní ohrožené románské jazyky: istrijština a istrorumunština. Místní albánská komunita až do 19. století hovořila zvláštním dialektem albánštiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na poloostrově Istrie byl v 90. letech 20. století objeven jediný druhohorní dinosaurus, známý dosud z území Chorvatska. V roce 1998 dostal vědecké jméno Histriasaurus boscarollii ("Histria" byl latinský název pro Istrii). Byl to menší sauropodní dinosaurus s dlouhým krkem, který žil v období spodní křídy (asi před 130 miliony let).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]