Furlansko-Julské Benátsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Autonomní oblast
Furlansko-Julské Benátsko
Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia
Vlajka
Vlajka
Geografie
lokalizace oblasti
lokalizace oblasti
Hlavní město Terst/Trieste
Souřadnice
Rozloha 7 862,3 km²
Nejvyšší bod Monte Coglians (2 780 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 224 284 (2015)
Hustota zalidnění 155,72 ob./km²
Správa regionu
Nadřazený celek Itálie
Druh celku Oblast
Podřízené celky • 4 provincie (Gorizia, Pordenone, Trieste, Udine)
• 216 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 IT-36
NUTS ITD4
Oficiální web http://www.regione.fvg.it

Furlansko-Julské Benátsko nebo Furlansko a Julské Benátsko (italsky Friuli-Venezia Giulia, furlandsky ☀Friûl–Vignesie Julie, slovinsky Furlanija-Julijska krajina, německy Friaul-Julisch Venetien) je autonomní oblast, skládající se ze čtyř provincií, ležící na severu Itálie. Jejím hlavním městem je Terst.

Charakter oblasti[editovat | editovat zdroj]

Friuli-Venezia Giulia je, stejně jako většina italských oblastí, přímořskou oblastí. V Itálii hraničí s Benátskem na západě, s Rakouskem na severu a se Slovinskem na východě. Jeho území je na jihu u pobřeží nížinné, na severu jsou potom Alpy (Julské Alpy, Dolomity), dosahující nadmořské výšky až 3 000 metrů. V nížině je rozvinuté zemědělství i průmysl; hlavními průmyslovými centry jsou velká města (Terst, Udine, Gorizia, Pordenone).

Obyvatelé jsou hlavně Italové, existuje tu ale i slovinská a německá menšina. Kromě italštiny se tu pak mluví ještě furlanštinou, která patří mezi rétorománské jazyky.

Dopravní síť je zde velmi rozvinutá; všechna větší města jsou spojena dálnicemi i železnicí. V oblasti jsou také přímořská letoviska, mezi nejznámější patří např. Lignano Sabbiadoro.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Mapa autonomní oblasti 'Friuli-Venezia Giulia' (rozdělení 4 provincií)

Region se skládá z několika částí – Furlanska, k němu přiléhající nepatrné části historických Korutan; a Julského Benátska (italsky Venezia Giulia), v současnosti zahrnujícího bývalou Zónu A Svobodného území Terstu (dnešní provincie Terst).

Furlansko náleželo ze dvou třetin do roku 1797Benátské republice. Tato část od roku 1815 tvořila součást rakouské korunní země Království lombardsko-benátské, od roku 1866 součást italské oblasti Venezia/Benátsko. Gorické Furlansko a Julské Benátsko náležela do roku 1918 Rakousku-Uhersku[1], v jehož rámci bylo spravováno jako Rakouské přímoří. Od konce roku 1918 do roku 1920 byla Dalmácie a většina Přímoří okupována Itálií. Podle Saint-germainské mírové smlouvy pak Itálie 16. července 1920 získala celou Gorici a Gradišku, většinu poloostrova Istrie, Město a území Terst a západní část Kraňska. Gorice a Gradiška, Terst a část západního Kraňska se staly součástí provincie Udine; zatímco Istrie a zbytek západní části Kraňska součástí nově vytvořené provincie Pola (česky a chorvatsky Pula).

Obě provincie náležely k oblasti Venezia. 12. listopadu 1920 pak Rapallskou smlouvou získala Itálie také ostrovy Cres, Lošinj, jakož i malé ostrovy Ilovik, Male Srakane, Susak, Unije, Vele Srakane a Zeča, naopak musela předat většinu Dalmácie (z níž jí zůstal pouze Zadar s okolím a ostrovy Palagruža, Sušac a Lastovo s přilehlými ostrůvky) Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tato území včetně italské části Dalmácie byla začleněna do provincie Pola. Roku 1923 byla provincie Udine rozdělena na provincie Friuli (česky Furlansko) a Trieste (česky Terst), italská část Dalmácie byla vyčleněna jako nová provincie Zara (česky a chorvatsky Zadar). 16. března 1924 získala Itálie většinu území Svobodného státu Fiume-Rijeka včetně samotné Rijeky, která se spolu s východní částí provincie Pola stala novou provincií Fiume. Roku 1927 dochází ke vzniku provincie Gorice. Roku 1935 dochází k rozdělení Benátska na oblasti Venezia Euganea a Venezia Giulia e Zara (česky Julské Benátsko a Zadar), z nichž poslední (jejíž centrem byl Terst) zahrnovala provincie Fiume, Gorice, Pola, Trieste a Zara. Od roku 1937 se provincie Pola nazývala Istria.

Jazyková situace v regionu ('Dialetti parlati in Italia', 2012)

Území celého moderního regionu Friuli-Venezia Giulia, Istrie a jihozápadní část Kraňska byly od 10. září 1943 do 1. května 1945 okupovány nacistickým Německem, které je v rámci celku Adriatisches Küstenland administrativně spojilo s Korutanskem. Terst s okolím pak byl od 1. května 1945 okupován vojsky Velké Británie, USA a Jugoslávie. Po 2. světové válce podepsala 10. února 1947 Itálie mírovou smlouvu, podle níž byla většina území oblasti Julské Benátsko a Zadar začleněna do Jugoslávie, v jejímž rámci byla rozdělena mezi Chorvatsko (Rijeka, provincie Zadar, a jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie a Slovinsko (severní část markrabství Istrie, většina území Gorice a Gradišky, a celá italská část Kraňska). Zbytek Julského Benátska (bez Terstu) byl začleněn do oblasti Venezia Euganea. Od 15. září 1947 do roku 1954 byl pak vyčleněn jako „stát“ Svobodné území Terst existující pod mandátem OSN. Jeho území bylo rozděleno na dvě části: Zónu A, obsazenou jednotkami VB a USA, a Zónu B, obsazenou jednotkami Jugoslávie. 11. května 1952 byla Zóna A navrácena do správy Itálie. Od 26. října 1954 je Svobodné území Terst rozděleno mezi Itálii (celá Zóna A) a Jugoslávii (dnes Chorvatsko - jižní část Zóny B, a Slovinsko - severní část Zóny B).

31. ledna 1963 byla oblast Venezia Euganea rozdělena na Benátsko (italsky Veneto) a dnešní autonomní oblast Friuli-Venezia Giulia, zahrnující v té době provincie Gorice, Trieste a Udine (včetně území moderní provincie Pordenone, která se osamostatnila roku 1969).

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

  • Počet obyvatel: 1 191 588 (15. v rámci Itálie)
  • hustota: 152 obyvatel/km²
  • Rozloha: 7 856 km² (17. v rámci Itálie)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Friuli-Venezia Giulia, s. 17.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]