Kalábrie
| Kalábrie Regione Calabria | |
|---|---|
 Hrad Reggio Calabria | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Catanzaro |
| Souřadnice | 39° s. š., 16°30′ v. d. |
| Rozloha | 15 221,9 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 947 131 (2019) |
| Hustota zalidnění | 127,9 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Itálie |
| Nadřazený celek | Itálie |
| Druh celku | region |
| Podřízené celky | 5 provincií (Catanzaro, Cosenza, Crotone, Reggio Calabria, Vibo Valentia) 409 obcí |
| Guvernér | Roberto Occhiuto (FI) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | IT-78 |
| NUTS | ITF6 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kalábrie (italsky Calabria [kaˈlaːbrja]IPA) je region na jihu Itálie. Na severu sousedí s regionem Basilicata, na západě je obklopen Tyrhénským mořem a na východě Jónským mořem. Za Messinskou úžinou na západě leží Sicílie. Region má rozlohu 15 079 km² a žijí zde téměř 2 milióny obyvatel. Dělí se na 5 provincií. Hlavním městem oblasti je od roku 1970 Catanzaro, ale v bývalém hlavním městě Reggio di Calabria stále sídlí místní zastupitelstvo.
Kalábrie, resp. Kalábrijský poloostrov, patří mezi nejchudší regiony Evropy. Chybí zde průmysl a větší množství památek. Má ale dlouhé pobřeží a jsou zde výborné podmínky pro milovníky potápění. Historická pitoreskní městečka a vynikající kuchyně začínají lákat turisty.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prehistorie[editovat | editovat zdroj]
První stopy lidské přítomnosti v Kalábrii sahají až do paleolitu, jak o tom svědčí nálezy v jeskyních Praia a Mare a graffit Bos primigenius z Grotta del Romito v Papasidero, kde byla nalezená postava Bovid vyryté do skály před 12 000 roky. Důležité archeologické nálezy jsou uloženy v Reggio Calabria v Národním muzeu Magna Grecia.
Řecké období[editovat | editovat zdroj]
Mezi 8. a 9. stoletím př. n. l. tu vzkvétala významná města patřící do Magna Graecia, jako Rhegion, Krotonu, Locri Epizephyrii, Metauros a Sybaris, a několik dílčích kolonií založených samotnými koloniemi, jako například: Kaulon, Hipponion, Medma Terina a Scolacium.
Římské období[editovat | editovat zdroj]
Ve 3. století př. n. l. toto území dobyli Římané.
Středověk[editovat | editovat zdroj]
S pádem Západořímské říše byla Kalabrie zpustošena válkou mezi Ostrogóty a Byzantinci. Následně, v důsledku invaze Langobardů, Byzantinci ztratili většinu Itálie včetně severní Kalábrie.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Kalábrie je převážně hornatá. Hory a horské masívy tvoří 42 % rozlohy, vrchoviny a kopcovitá krajina 49 %, nížiny a roviny pouze 9 %. Jednotlivá pohoří náleží do Jižních Apenin, do podskupiny Kalábrijských Apenin. V severní části kraje tvoří hranici s Basilicatou pohoří Pollino (Massiccio del Pollino) s nejvyššími horami Kalábrie Serra Dolcedorme (2 267 m) a Monte Pollino (2 248 m). Na severozápadě, podél pobřeží Tyrhénského moře, se rozkládá úzké horské pásmo Catena Costiera, s nejvyšším bodem v 1 541 metrech.[1] Ve střední části kraje, nad Catanzárskou šíjí, leží náhorní plošina Sila s celkovou rozlohu téměř 2 000 km², nejvyšší bod je Monte Botte Donato (1 928 m). Pod šíji na jihu kraje, ve střední části území, se rozkládá pásmo hor Serre Calabresi, nejvyšší bod 1 423 m. Na úplném jihu Apeninského poloostrova u Messinského průlivu pak leží pohoří Aspromonte, nejvyšší vrchol Montalto (1 955 m). Většina rovin a nížin leží při pobřeží obou moří. Kalábrie má díky svému protáhlému tvaru dlouhé pobřeží, na západě leží Tyrhénské moře, na východě Jónské moře. K největším kalábrijským řekám náleží Crati (91 km), Neto (80 km), Tacina (58 km) a Amato (56 km). V oblasti náhorní plošiny Sila se nachází také několik jezer, např. Lago Ampollino (5,6 km²).
Zemědělství[editovat | editovat zdroj]
V primárním sektoru, zemědělství, je rozvinuto především pěstování olivovníků (kraj je na druhém místě v Itálii z hlediska výroby oleje), vinná réva a citrusy (jedním z nich je bergamot, který je základem mnoha parfémů nebo k dochucení čaje Earl Grey[2]). Hlavní zemědělský trh sídlí v Catanzaro. Důležitý je také rozvinutý rybolov.
Politika[editovat | editovat zdroj]
V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá ze sedmi ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Roberto Occhiuto za stranu Forza Italia.[3]
Legislativním sborem je Regionální zastupitelstvo (Consiglio Regionale), které má 31 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let. Jedno křeslo v zastupitelstvu je rezervováno pro guvernéra regionu.
Výsledky posledních voleb do regionálního zastupitelstva (říjen 2021)[editovat | editovat zdroj]
| ||||||
| Koalice | Strana | Hlasy | Mandáty | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | |||||
| CDX | Forza Italia | 131 882 | 17.3 | 8 | ||
| Bratři Itálie | 66 277 | 8.7 | 4 | |||
| Liga severu | 63 459 | 8.3 | 4 | |||
| Forza Azzurri | 61 828 | 8.1 | 2 | |||
| Coraggio Italia | 43 159 | 5.7 | 2 | |||
| Unie středu | 34 923 | 4.6 | 1 | |||
| My s Itálií | 23 138 | 3.0 | 0 | |||
| Středopravice celkem | 424 666 | 55.7 | 21 | |||
| CSX–M5S | Demokratická strana | 100 437 | 13.2 | 6 | ||
| Hnutí pěti hvězd | 49 414 | 6.5 | 2 | |||
| Ostatní strany | 59 129 | 7.8 | 0 | |||
| Středolevice celkem | 208 980 | 27.4 | 8 | |||
| Luigi De Magistris | De Magistris guvernérem | 39 338 | 5.2 | 2 | ||
| Ostatní strany | 76 276 | 10.0 | 0 | |||
| Levice celkem | 115 614 | 15.2 | 2 | |||
| Mario Oliverio guvernérem | 12 838 | 1.7 | 0 | |||
| Celkem | 762 098 | 100 | 31 | |||
Administrativní uspořádání[editovat | editovat zdroj]
zvaný Cattolica ve Stilu
Region se dělí na 5 provincií. Hlavním městem celého regionu je nyní Catanzaro. Je zde 409 obcí.
- Provincie Catanzaro, 15,9 % regionální oblasti a 80 obcí
- Provincie Cosenza, 44,1 % regionální oblasti a 155 obcí
- Provincie Crotone, 11,4 % regionální oblasti a 27 obcí
- Provincie Reggio Calabria, 21,1 % regionální oblasti a 97 obcí
- Provincie Vibo Valentia, 7,6 % regionální oblasti a 50 obcí
Gastronomie[editovat | editovat zdroj]
Orecchiette (ouška), ručně vyráběné těstoviny tvarem zdáleně připomínající ucho.[2]
Strascinati nebo lucane chiappute, dlouhé široké nudle podobné těstovinám tagliatelle.[2]
Lucanica di Picerno, klobása, jejíž název je rovněž chráněným zeměpisným označením. Vyrábí se z vepřového masa, ochucuje divokým fenyklem a existují i varianty se sladkou nebo chilli paprikou.[2]
Soppressata, sušený vepřový salám, který je díky jihoitalským emigrantům dodnes velmi oblíbený i v některých částech USA.[2]
Peperoni cruschi, doslova „křupavé papriky“, o kterých se někdy mluví jako o „červeném zlatu z Basilicaty“. Suší se ve svazcích na slunci. Používají se smažené v olivovém oleji jako příloha, případně drcené jako koření k dochucení nejrůznějších pokrmů.[2]
Peperoncino calabrese, sušené pálivé papričky. V Kalábrii pěstovaná odrůad Diavolicchio patří k nejpálivějším v Itálii. Její pálivost se většinou pohybuje na Scovillově stupnici v rozmezí 100 000–150 000 SHU, což odpovídá třeba známé odrůdě Habanero.[2]
ʼnduja, pomazánka z vepřového masa, opražených paprik a koření.[2]
Fileja alla ʼnduja, základem jsou speciální ručně připravované těstoviny z kalábrijské provincie Vibo Valentia (fileja), které se podávají s omáčkou připravenou z cipolla rossa di Tropea neboli slavné červené cibule z Tropey (IGP), passaty (v italské kuchyni téměř všudypřítomná pasírovaná rajčata) a ʼnduji, na závěr posypané nastrouhaným ovčím sýrem pecorino z Basilicaty (známý je např. Pecorino di Filiano s chráněným označením původu – DOP).[2]
Spaghetti al bergamotto e pistacchi, špagety s bergamotem a pistáciemi.[2]
Turismus – hlavní centra v regionu[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LEČÍKOVÁ, M.: Itálie - jih. 4. české vyd., Freitag a Berndt 2010. 191 s. ISBN 80-7316-027-7. S. 143.
- ↑ a b c d e f g h i j SUCHA, Marian. Jak chutná jih. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 66–67. Dostupné online.
- ↑ GIUNTA REGIONALE DELLA CALABRIA. Regione Calabria [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (v italštině)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalábrie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Kalábrie ve Wikislovníku- Oficiální stránka regionu Archivováno 22. 1. 1998 na Wayback Machine.
- Mapa Kalábrie
