Evropská silnice E67

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mezinárodní silnice E67
Tabliczka E67.svg
Mapa
E67 route.svg
Základní údaje
ZačátekPraha (Česko)
KonecHelsinky (Finsko)
Celková délka1 630 km
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
LitvaLitva Litva
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
EstonskoEstonsko Estonsko
FinskoFinsko Finsko
Geodata (OSM)OSM, WMF
ViaBaltica001.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní silnice E67 je evropská mezinárodní silnice vedoucí z PrahyČesku do Helsinek ve Finsku přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Je dlouhá 1630 km a prochází pěti hlavními městy. Patří mezi nejdelší a nejvýznamnější evropské silnice mimo páteřních.

970 km dlouhý úsek mezi městy Varšava a Tallinn je znám jako Via Baltica. Je páteřním silničním spojením baltských států. Závěrečný úsek mezi Tallinnem a Helsinkami je veden trajektem (se zhruba 10 odjezdy denně v každém směru[1]). Převážně je vedena po rychlostních silnicích různého typu, částečně též po dálnicích nebo naopak po obyčejné dvouproudé silnici.

Ve většině délky (z Piotrkowa Trybunalského až do Helsinek) slouží E67 jako alternativní trasa k páteřní silnici E75, která je přerušena Baltským mořem. V tomto úseku se zároveň silnice vymyká pravidlům číslování evropských silnic, neboť liché trasy v rozmezí E67–E73 by se měly nacházet mezi páteřními silnicemi E65 a E75. Silnice E67 je však z větší části vedena východně od E75 a v Litvě dokonce protíná i silnici E85.

Trasa[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní silnice E67 nedaleko Bříství, Česko
E67 nedaleko Ādaži, Lotyšsko

ČeskoČesko Česko

PolskoPolsko Polsko

LitvaLitva Litva

LotyšskoLotyšsko Lotyšsko

EstonskoEstonsko Estonsko

trajekt Estonsko Tallinn – Finsko Helsinky

FinskoFinsko Finsko

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Via Baltica se stala středem pozornosti v roce 2007, když měla její plánovaná rekonstrukce v dálnici zasáhnout mnohá chráněná přírodní území v Polsku. Nejkontroverznějším úsekem byl obchvat města Augustov, který by vedl skrz mokřady Rospudského údolí, které jsou posledním územím tohoto typu v Evropě a také územím chráněným evropským projektem Natura 2000. Tehdejší polský ministr životního prostředí Jan Szyszko souhlasil s pokračováním stavby silnice, ačkoliv 28. února 2007 obdržel varování Evropské komise, že v případě pokračující výstavby bude Polsko pokutováno. Po urgenci Evropské komise nařídil v červenci 2007 polský premiér Jarosław Kaczyński zastavení prací na obchvatu.[2] Pod vlivem lokálních, domácích i zahraničních protestů byl obchvat nakonec přetrasován tak, že se přírodně cennému území zcela vyhnul.

E67 v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Praze E67 začíná společně se začátkem dálnice D11, u křižovatky s dálnicí D0 (Pražským okruhem), kde je navázána na páteřní evropské silnice E50, E55 a E65. Pak je vedena po celé dálnici D11 do Hradce Králové, kde se kříží s evropskou silnicí E442. Odsud je E67 vedena po silnici I/33 na hraniční přechod Náchod, odkud pokračuje do Polska. V tomto úseku je dosud vedena skrz některé obce, včetně měst Jaroměř a Náchod. V budoucnu bude E67 pravděpodobně přetrasována na dokončenou dálnici D11, která povede (výhledově od roku 2028) od Jaroměře podél silnice I/37 a I/16 přes Trutnov a hraniční přechod Královec/Lubawka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E67 na anglické Wikipedii.

  1. Viking Line Archivováno 1. 1. 2011 na Wayback Machine Tallink Eckerö Line Archivováno 10. 3. 2007 na Wayback Machine
  2. EASTON, Adam. Poland halts wetlands road plan. BBC News. BBC, 2007-07-31. Dostupné online [cit. 2008-08-30]. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]