Zelená Hora (Polsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zelená Hora
Zielona Góra
Radnice a Staré náměstí
Radnice a Staré náměstí
Zelená Hora – znak
znak
Zelená Hora – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška154 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíLubušské
Okresměstský okres
Zelená Hora
Zelená Hora
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha278,3 km²
Počet obyvatel140 002 (2021)[1]
Hustota zalidnění503 obyv./km²
Správa
StarostaJanusz Kubicki
Oficiální webwww.zielona-gora.pl
Telefonní předvolba+48 68
PSČ65-001 až 65-950
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelená Hora[2][3][4][5][6] (polsky zvuk Zielona Góra, německy Grünberg in Schlesien) je město v jihozápadním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství. Má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Zelená Hora. Leží na historickém území Dolního Slezska, ale vazby na zbytek regionu a s tím i slezská identita v posledních desetiletích zeslábly a město je spíše vnímáno jako správní, kulturní a ekonomické centrum oblasti, pro kterou se vzhledem k názvu vojvodství vžilo nepřesné označení Lubušsko. Žije zde přibližně 140 tisíc[1] obyvatel.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

K městu byly v roce 1961 připojeny obce Jędrzychów a Chynów, v roce 1986 Raculka, od roku 2015 sestává z celkem osmnácti obcí a stala se tak rozlohou šestým největším městem Polska, z toho 55 % území tvoří lesy. Seznam obcí (v závorce německý název, dosud užívaný v německojazyčné historické a místopisné literatuře):

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Mapa Říše římské z roku 1645; Jan Blaeu, nizozemský Atlas Maior

Území patřilo od 8. století k slovanským doménám. První písemná zmínka o Zelené Hoře pochází z roku 1302, v roce 1323 získala městská práva. Byla součástí Hlohovského knížectví slezských Piastovců a patřila Koruně království českého. Roku 1524 byl připojena k Habsburské monarchii. Po první slezské válce roku 1742 připadla Prusku.

Do roku 1945 byla okresním městem provincie Slezsko a střediskem textilního průmyslu s počtem obyvatel kolem 15 až 25 tisíc, převážně protestantů.

Po druhé světové válce, v níž neutrpěla velké materiální škody, byla přičleněna k socialistickému Polsku. Autochtonní německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů a osadníci z centrálního Polska. Jako krajské město prošla Zelená Hora v éře socialismu rychlým hospodářským rozvojem, staré město obklopil prstenec nových sídlišť a počet obyvatel přesáhl v roce 1980 hranici 100 tisíc.

Do povědomí veřejnosti se město zapsalo Festivalem sovětské písně (Festiwal Piosenki Radzieckiej) pořádaným v letech 1965–1989.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zelenohorské vinice s Pavilonem palem a viniční kaplí

„Polské hlavní město vína“ je centrem jedné z nejsevernějších vinařských oblastí v Evropě, existence vinic je doložena už začátkem 14. století. Devítidenní zářijové Vinobraní (Winobranie) patří k nejdůležitějším kulturním a gastronomickým událostem ve městě, od 90. let také jako město kabaretů. Sportu slouží úspěšný plochodrážní klub Falubaz.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Zelenohorská univerzita (Uniwersytet Zielonogórski) vznikla v roce 2001 spojením Vysokého učení technického a Vysoké školy pedagogické, obojí bylo založeno v 60. letech.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Hedviky Slezské
Kostel Matky Boží Čenstochovské
Braniborská věž
  • Kostel sv. Hedviky- pozdně gotické síňové trojlodí se starším pravoúhlým závěrem a příčnou lodí, cihlová stavba s barokními klenbami a barokní věží na severní straně; vnitřní zařízení novogotické z konce 19. století; pozoruhodna raně barokní kruchta se 14 deskovými obrazy Krista a apoštolů; od roku 1972 slouží jako konkatedrála spojené diecéze Zelená Hora-Gorzów Wielkopolski.
  • Kostel matky Boží Čenstochovské - hrázděná stavba na křížovém půdorysu
  • Radnice a měšťanské domy starého města
  • Luteránský kostel augsburského vyznání
  • Wieża Braniborska - astronomická věž z roku 1859 v místní části Braniborskie, veřejnosti přístupná hvězdárna
  • ruina zámku Günthersdorf

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • regionální Muzeum Ziemi Lubuskiej
  • skanzen s kostelem Všech svatých v místní části Ochla (etnografické muzeum)

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online. [cit. 2022-10-04]
  2. V polské Zelené Hoře vybouchly desítky plynových sporáků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-11-10 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  3. Polské město chtělo být jako Hollywood. Peníze ale nevyšly na celý nápis. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-15 [cit. 2021-11-26]. Cit. V polském městě Zelená Hora to mělo být „jako v Hollywoodu“'. Dostupné online. 
  4. PODSKALSKÁ, Jana. Chuť zelenohorského vína a vikingové ve Wolinu. Vydejte se na výlet do Polska [online]. Deník.cz, 2018-09-08 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  5. Začalo Vinobraní v Zelené Hoře! [online]. Polish Tourism Organisation, 2020-09-05 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  6. ŠTENGL, Michal. Accolade rozšiřuje industriální park v polské Zelené Hoře. Prvním nájemcem je DHL [online]. transport-logistika.cz, 2021-03-04 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]