Chořov
| Chořov Chorzów | |
 Chořovská radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 50°18′ s. š., 18°57′ v. d. |
| Stát |
 Polsko |
| vojvodství | Slezské |
| okres | městský okres |
| Administrativní dělení | 5 městských částí |
  Chořov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 33,5 km² |
| Počet obyvatel | 107 807[1] |
| Hustota zalidnění | 3218,11 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci a další |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Andrzej Kotala |
| Vznik | 1934 |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | +48 32 |
| PSČ | 41-500 až 41-506 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chořov (dříve Králova Huť, polsky Chorzów 
[ˈxɔʐuf] IPA, dříve Królewska Huta, slezsky Chorzōw / Chorzůw [ˈxɔʐuf], německy Königshütte) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na historickém území Horního Slezska ve středu dvoumilionové katovické konurbace mezi Bytomí a Katovicemi. V samotném Chořově žilo ke konci roku 2019 107 807 osob. Při posledním sčítání lidu (2011) se 33,8 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti.
Město Chořov v současné podobě existuje od roku 1934, kdy byly ke Králově Huti připojeny obce Chořov, Maciejkowice a Nové Hajduky (Nowe Hajduki). Současné přejmenování nově vzniklého celku mělo ideologický důvod – šlo o projev polonizace Horního Slezska, neboť název Králova Huť odkazoval na pruského panovníka Fridricha II. Velikého. Takto nechal Friedrich Wilhelm von Reden pojmenovat hutnický závod zprovozněný zde v roce 1799, který podnítil vývoj celé oblasti, a následně to jméno převzala dělnická osada, jež získala status města roku 1868. Po rozdělení regionu v roce 1922 se Králova Huť ocitla na polské straně v bezprostřední blízkosti hranice s Německem. V roce 1939 došlo k přičlenění obce Velké Hajduky (Hajduki Wielkie / Bismarckhütte).
Dnes je Chořov rozdělen na čtyři městské části: Centrum a Chorzów II – bývalá Králova Huť a Nové Hajduky, Chorzów Stary – bývalé vesnice Chořov a Maciejkowice, Chorzów-Batory – bývalá obec Velké Hajduky přejmenována podle železáren Batory. Status páté městské části má areál Slezského parku o rozloze 620 ha, kde se nachází mj. Slezský stadion, Slezská zoologická zahrada, Slezské planetárium, Slezský lunapark a Hornoslezský etnografický park.
Na území města jsou dosud v provozu dvoje železárny – Huta Królewska (funguje nepřetržitě od roku 1799) patřící koncernu ArcelorMittal a Batory v majetku společnosti Alchemia SA. V Chořově se rovněž vyrábějí železniční vozidla, zejména tramvaje a vozy metra – továrna Alstom Konstal (tramvaje Konstal byly za socialismu nejrozšířenějším typem tramvaje v Polsku).
Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Dřevěný katolický kostel sv. Vavřince v Králově Huti (z 16. století),
- Náměstí sv. Jana, a ulice Bożogrobców ve Starém Chořově (staré venkovské jádro, budový z 18. stoleti),
- Evangelický kostel Alžběty v Králově Huti (z 1844 roku),
- Katolický kostel sv. Barbory v Králově Huti (z 1852 roku),
- Katolický kostel sv. Hedviky Slezské v Králově Huti (z 1874 roku),
- Katolický kostel sv. Máří Magdalény ve Starém Chořově (z 1892 roku),
- Novogotická pošta na ulici Wolności v Králově Huti (z 1892 roku),
- Evangelický kostel Martina Luthera v Králově Huti (z 1898 roku),
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Velkých Hajdúcích (z 1901 roku),
- Budova tržnice v Králově Huti (z 1905 roku) – první moderní tržnice ve Slezsku,
- Katolický kostel sv. Josefa v Králově Huti (z 1907 roku),
- Katolický kostel sv. Antonína Paudánského v Králově Huti (z 1934 roku).
Kina a divadla[editovat | editovat zdroj]
- Teatr Rozrywki (Divadlo zábavy),
- Kino „Panorama“.
Slezský park[editovat | editovat zdroj]
Do roku 2012 Vojvodský park kultury a oddechu gen. Jerzego Ziętka, se nachází na rozloze 520 ha (některé prameny uvádějí 620 ha) je jedním z největších městských parků v Evropě.
- Slezský stadion (Stadion Śląski) – největší stadion polské části Horního Slezska,
- Slezské planetárium (Planetarium Śląskie) – největší planetárium v Polsku, součástí je i hvězdárna,
- Hornoslezský etnografický park (Górnośląski Park Etnograficzny),
- Slezská zoologická zahrada (Śląski Ogród Zoologiczny),
- Slezské veselé městečko (Śląskie Wesołe Miasteczko) – největší stálý lunapark Horního Slezska,
- Lanová dráha „ELKA“,
- Rosarium.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Chořov je také důležité sportovní středisko. Známý je především výše zmíněný dříve největší polský stadion – Slezský stadion. Ve městě působí týmy (mimo jiné)[2]:
- KS "Ruch" Chorzów – mužský fotbalový tým (14 × mistr Polska, vítěz Polského poháru v letech: 1951, 1974, 1996),
- AKS "Wyzwolenie" Chorzów – mužský fotbalový tým,
- NKS "Dynamit" Chorzów – lyžařský tým,
- KS "Królewscy" – mužský basketbalový tým,
- SP "Clearex" Chorzów – mužský futsalový tým (vítěz Polského poháru v roce 2004),
- SCS "Sokół" Chorzów – dívčí volejbalový tým.
Katastrofy[editovat | editovat zdroj]
Na území Chořova se nacházely objekty bývalé společnosti Mezinárodní katovický veletrh (Międzynarodowe Targi Katowickie), kde se 28. ledna 2006 zřítila střecha největší výstavní haly, pod níž zemřelo 65 lidí.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Park Śląski na polské Wikipedii.
- ↑ Statistické údaje GUS k 31.12.2019
- ↑ USER, Super. www.chorzow.eu [online]. www.chorzow.eu [cit. 2016-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-11.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Hornoslezská průmyslová oblast (Górnośląski Okręg Przemysłowy)
- Mezinárodní letiště Katovice (Międzynarodowy Port Lotniczy Katowice-Pyrzowice)
- Slezská zoologická zahrada
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Chorzów ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chorzów ve Wikimedia Commons
- Stránky městského úřadu
- Městský internetový servis
- Městská internetová galerie
