Chořov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chořov
Chorzów
Chořovská radnice
Chořovská radnice
Chořov – znak
znak
Chořov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské
okres městský okres
Administrativní dělení 5 městských částí
Chořov
Chořov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 33,5 km²
Počet obyvatel 107 807[1]
Hustota zalidnění 3218,11 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta Andrzej Kotala
Vznik 1934
Oficiální web www.chorzow.eu
Telefonní předvolba +48 32
PSČ 41-500 až 41-506
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chořov (dříve Králova Huť, polsky Chorzów výslovnost [ˈxɔʐuf] IPA, dříve Królewska Huta, slezsky Chorzōw / Chorzůw [ˈxɔʐuf], německy Königshütte) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na historickém území Horního Slezska ve středu dvoumilionové katovické konurbace mezi Bytomí a Katovicemi. V samotném Chořově žilo ke konci roku 2019 107 807 osob. Při posledním sčítání lidu (2011) se 33,8 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti.

Město Chořov v současné podobě existuje od roku 1934, kdy byly ke Králově Huti připojeny obce Chořov, Maciejkowice a Nové Hajduky (Nowe Hajduki). Současné přejmenování nově vzniklého celku mělo ideologický důvod – šlo o projev polonizace Horního Slezska, neboť název Králova Huť odkazoval na pruského panovníka Fridricha II. Velikého. Takto nechal Friedrich Wilhelm von Reden pojmenovat hutnický závod zprovozněný zde v roce 1799, který podnítil vývoj celé oblasti, a následně to jméno převzala dělnická osada, jež získala status města roku 1868. Po rozdělení regionu v roce 1922 se Králova Huť ocitla na polské straně v bezprostřední blízkosti hranice s Německem. V roce 1939 došlo k přičlenění obce Velké Hajduky (Hajduki Wielkie / Bismarckhütte).

Dnes je Chořov rozdělen na čtyři městské části: Centrum a Chorzów II – bývalá Králova Huť a Nové Hajduky, Chorzów Stary – bývalé vesnice Chořov a Maciejkowice, Chorzów-Batory – bývalá obec Velké Hajduky přejmenována podle železáren Batory. Status páté městské části má areál Slezského parku o rozloze 620 ha, kde se nachází mj. Slezský stadion, Slezská zoologická zahrada, Slezské planetárium, Slezský lunapark a Hornoslezský etnografický park.

Na území města jsou dosud v provozu dvoje železárny – Huta Królewska (funguje nepřetržitě od roku 1799) patřící koncernu ArcelorMittal a Batory v majetku společnosti Alchemia SA. V Chořově se rovněž vyrábějí železniční vozidla, zejména tramvaje a vozy metra – továrna Alstom Konstal (tramvaje Konstal byly za socialismu nejrozšířenějším typem tramvaje v Polsku).

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Barbory (1852)

Památky[editovat | editovat zdroj]

Pošta na ulici Wolności (1892)
Pěší zóna na ulici Wolności (svobody)
  • Dřevěný katolický kostel sv. Vavřince v Králově Huti (z 16. století),
  • Náměstí sv. Jana, a ulice Bożogrobców ve Starém Chořově (staré venkovské jádro, budový z 18. stoleti),
  • Evangelický kostel Alžběty v Králově Huti (z 1844 roku),
  • Katolický kostel sv. Barbory v Králově Huti (z 1852 roku),
  • Katolický kostel sv. Hedviky Slezské v Králově Huti (z 1874 roku),
  • Katolický kostel sv. Máří Magdalény ve Starém Chořově (z 1892 roku),
  • Novogotická pošta na ulici Wolności v Králově Huti (z 1892 roku),
  • Evangelický kostel Martina Luthera v Králově Huti (z 1898 roku),
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Velkých Hajdúcích (z 1901 roku),
  • Budova tržnice v Králově Huti (z 1905 roku) – první moderní tržnice ve Slezsku,
  • Katolický kostel sv. Josefa v Králově Huti (z 1907 roku),
  • Katolický kostel sv. Antonína Paudánského v Králově Huti (z 1934 roku).

Kina a divadla[editovat | editovat zdroj]

  • Teatr Rozrywki (Divadlo zábavy),
  • Kino „Panorama“.

Slezský park[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2012 Vojvodský park kultury a oddechu gen. Jerzego Ziętka, se nachází na rozloze 520 ha (některé prameny uvádějí 620 ha) je jedním z největších městských parků v Evropě.

  • Slezský stadion (Stadion Śląski) – největší stadion polské části Horního Slezska,
  • Slezské planetárium (Planetarium Śląskie) – největší planetárium v Polsku, součástí je i hvězdárna,
  • Hornoslezský etnografický park (Górnośląski Park Etnograficzny),
  • Slezská zoologická zahrada (Śląski Ogród Zoologiczny),
  • Slezské veselé městečko (Śląskie Wesołe Miasteczko) – největší stálý lunapark Horního Slezska,
  • Lanová dráha „ELKA“,
  • Rosarium.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Stadion Ruchu Chorzów

Chořov je také důležité sportovní středisko. Známý je především výše zmíněný dříve největší polský stadion – Slezský stadion. Ve městě působí týmy (mimo jiné)[2]:

  • KS "Ruch" Chorzów – mužský fotbalový tým (14 × mistr Polska, vítěz Polského poháru v letech: 1951, 1974, 1996),
  • AKS "Wyzwolenie" Chorzów – mužský fotbalový tým,
  • NKS "Dynamit" Chorzów – lyžařský tým,
  • KS "Królewscy" – mužský basketbalový tým,
  • SP "Clearex" Chorzów – mužský futsalový tým (vítěz Polského poháru v roce 2004),
  • SCS "Sokół" Chorzów – dívčí volejbalový tým.

Katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Na území Chořova se nacházely objekty bývalé společnosti Mezinárodní katovický veletrh (Międzynarodowe Targi Katowickie), kde se 28. ledna 2006 zřítila střecha největší výstavní haly, pod níž zemřelo 65 lidí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Park Śląski na polské Wikipedii.

  1. Statistické údaje GUS k 31.12.2019
  2. USER, Super. www.chorzow.eu [online]. www.chorzow.eu [cit. 2016-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-11. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]