Chořov

Chořov Chorzów
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°18′ s. š., 18°57′ v. d.
Nadmořská výška	352 m n. m.
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Administrativní dělení	5 čtvrtí
Chořov (Králova Huť)
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	33,5 km²
Počet obyvatel	109 541 (2016)
Hustota zalidnění	3 292 obyv./km²
Správa
Vznik	1257
Oficiální web	www.chorzow.um.gov.pl
Telefonní předvolba	+48 32
PSČ	41-500 až 41-516
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chořov, také Králova Huť (polsky Chorzów, výslovnost [ˈxɔʒuf] IPA), do roku 1934 Królewska Huta [krulevska huta]; německy Königshütte) je významné historické město regionu Horní Slezsko v jižním Polsku severozápadně od Katovic. Je součástí katovické aglomerace. Žije zde přibližně 110.000 obyvatel.

Město na severu hraničí s městem Bytom, městem Piekary Śląskie a městem Siemianowice Śląskie, na západě s městem Świętochłowice, na jihozápadě s městem Ruda Śląska a na východě a jihovýchodě s městem Katovice. Městem protéká řeka Rawa.

Těží se zde černé uhlí, zpracovává železo a neželezné kovy, je zde koksárenský a chemický průmysl a těžké strojírenství. Ve městě jsou univerzity a vysoké školy neuniverzitního typu (Uniwersytet Śląski, Wyższa Szkoła Bankowa, Wyższa Szkoła Przedsiębiorczości, Śląska Wyższa Szkoła Informatyki).

Město náleží od roku 1999 ke Slezskému vojvodství, do roku 1999 bylo součástí Katovického vojvodství. Je také součástí Hornoslezské průmyslové oblastí (Górnośląski Okręg Przemysłowy).

Historie

První znamínka o vesnici Chořov (Starý) pochází z roku 1136, na jejímž území v roce 1791 byl založen první uhelný důl a v roce 1799 huť s průmyslovou obcí Králova Huť, ktera v roce 1868 (společně s jinými průmyslovými obci) byla povýšena na město. Po slezských povstáních, v roce 1922 se město stalo součástí 2. polské republiky. V roce 1934 do města Králova Huť byla připojena vesnice Chořov a obec Nowe Hajduki (Nové Hajdúky). Pak zvětšená město bylo přejmenováno na Chorzów (Chořov). V 1939 roce, před druhou světovou válkou, do města byla připojena průmyslová obec Wielkie Hajduki (Velké Hajdúky).

Město vzkvétalo díky bohatým zásobám nerostných surovin – zejména černého uhlí. Tento rozvoj byl odstartován průmyslovou revolucí a závisel na těžbě uhlí a ocelářském průmyslu. V posledních letech je však díky ekonomickým reformám patrný posun od těžkého průmyslu ke službám.

Městské části

• Centrum (město Králova Huť, jižní část),
• Chorzów II (město Králova Huť, severní část),
• Chorzów Stary (Starý Chořov, bývalá vesnice Chořov a Maciejkowice),
• Chorzów Batory (Velké Hajdúky, něm. Bismarckhütte, bývalá vesnice a průmyslová obec),
• Wojewódzki Park Kultury i Wypoczynku (Vojvodský park kultury a oddechu).

Turistické zajímavosti

Kostel sv. Barbory (1852)

Památky

Pošta na ulici Wolności (1892)

Pěší zóna na ulici Wolności (svobody)

• Dřevěný katolický kostel sv. Vavřince v Králově Huti (z 16. století),
• Náměstí sv. Jana, a ulice Bożogrobców ve Starém Chořově (staré venkovské jádro, budový z 18. stoleti),
• Evangelický kostel Alžběty v Králově Huti (z 1844 roku),
• Katolický kostel sv. Barbory v Králově Huti (z 1852 roku),
• Katolický kostel sv. Hedviky Slezské v Králově Huti (z 1874 roku),
• Katolický kostel sv. Máří Magdalény ve Starém Chořově (z 1892 roku),
• Novogotická pošta na ulici Wolności v Králově Huti (z 1892 roku),
• Evangelický kostel Martina Luthera v Králově Huti (z 1898 roku),
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Velkých Hajdúcích (z 1901 roku),
• Budova tržnice v Králově Huti (z 1905 roku) – první moderní tržnice ve Slezsku,

• Katolický kostel sv. Josefa v Králově Huti (z 1907 roku),
• Katolický kostel sv. Antonína Paudánského v Králově Huti (z 1934 roku).

Kina a divadla

• Teatr Rozrywki (Divadlo zábavy),
• Kino „Panorama“.

Slezský park

Do roku 2012 Vojvodský park kultury a oddechu gen. Jerzego Ziętka, se nachází na rozloze 520 ha (některé prameny uvádějí 620 ha) je jedním z největších městských parků v Evropě.

• Slezský stadion (Stadion Śląski) – největší stadion polské části Horního Slezska,
• Slezské planetárium (Planetarium Śląskie) – největší planetárium v Polsku, součástí je i hvězdárna,
• Hornoslezský etnografický park (Górnośląski Park Etnograficzny),
• Slezská zoologická zahrada (Śląski Ogród Zoologiczny),
• Slezské veselé městečko (Śląskie Wesołe Miasteczko) – největší stálý lunapark Horního Slezska,
• Lanová dráha „ELKA“,
• Rosarium.

Sport

Chořov je také důležité sportovní středisko. Známý je především výše zmíněný dříve největší polský stadion – Slezský stadion. Ve městě působí týmy (mimo jiné):

• KS "Ruch" Chorzów – mužský fotbalový tým (14 × mistr Polska, vítěz Polského poháru v letech: 1951, 1974, 1996),
• AKS "Wyzwolenie" Chorzów – mužský fotbalový tým,
• NKS "Dynamit" Chorzów – lyžařský tým,
• KS "Królewscy" – mužský basketbalový tým,
• SP "Clearex" Chorzów – mužský futsalový tým (vítěz Polského poháru v roce 2004),
• SCS "Sokół" Chorzów – dívčí volejbalový tým.

Katastrofy

Na území Chořova se nacházely objekty bývalé společnosti Mezinárodní katovický veletrh (Międzynarodowe Targi Katowickie), kde se 28. ledna 2006 zřítila střecha největší výstavní haly, pod níž zemřelo 65 lidí.

Partnerská města

• Zlín, Česko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Park Śląski na polské Wikipedii.

Související články

• Hornoslezská průmyslová oblast (Górnośląski Okręg Przemysłowy)
• Mezinárodní letiště Katovice (Międzynarodowy Port Lotniczy Katowice-Pyrzowice)
• Slezská zoologická zahrada

Externí odkazy

• Galerie Chorzów ve Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chorzów ve Wikimedia Commons
• Stránky městského úřadu
• Městský internetový servis
• Městská internetová galerie

Autoritní data: GND: 4249342-0 | VIAF: 149524197

Portály: Polsko | Slezsko