Dąbrowská pánev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dąbrowská pánev v užším smyslu (žlutě) na pozadí historických hranic

Dąbrowská pánev[1][2][3] (polsky Zagłębie Dąbrowskie, často zkráceně jen Zagłębie, slezsky Altrajch) je region v jižním Polsku. V úzkém pojetí se jedná o tu část katovické konurbace, která byla v 19. století součástí Kongresového Polska a v meziválečném období patřila ke Kieleckému vojvodství: města Będzin, Czeladź, Dąbrowa Górnicza (od něhož je odvozen název celé oblasti), Sosnovec, Sławków a Wojkowice, dále také přilehlé venkovské obce v okrese Będzin a v gmině Ożarowice z okresu Tarnovské Hory (včetně obce Pyrzowice, kde se nachází mezinárodní letiště pro katovickou konurbaci). V širším slova smyslu bývá k Dąbrowské pánvi připočítáváno rovněž okolí měst Myszków, Olkusz a Zawiercie, ovšem zagłębská identita tamních obyvatel je diskutabilní.[4][5][6] Z hlediska zemského členění se Zagłębie řadí k Malopolsku.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Będzińský hrad – ikonická památka regionu
Dąbrowská pánev v roce 1843
Nálepka Zagłębie Dąbrowskie – vždy polské, nikdy slezské

Prvním územním celkem, který částečně odpovídal dnešní Dąbrowské pánvi, bylo Seveřské knížectví. Vzniklo při dělení slezského Bytomska v roce 1312. Roku 1443 bylo odprodáno krakovským biskupům a tím končí jeho příslušnost ke Slezsku a Zemím Koruny české. Při třetím dělení Polska v roce 1795 připadla tato oblast krátce Prusku, které zřídilo provincii Nové Slezsko tvořenou bývalým Seveřskem a také oblastí Zawiercie a Myszkówa, po Vídeňském kongresu byla však přiřčena Kongresovému Polsku v rámci Ruského impéria.

Vývoj Dąbrowské pánve jako hustě zalidněné aglomerace souvisí s objevením ložisek černého uhlí na konci 18. století. První důl Reden (od jména pruského ministra Friedricha Wilhelma von Redena) byl zprovozněn v obci Dąbrowa (nyní Dąbrowa Górnicza) v roce 1796. Zásadním faktorem podporujícím rozvoj regionu byla výstavba Varšavsko-vídeňské dráhy v letech 1844–1848, která ve vsi Maczki (nyní městská část Sosnovce) překračovala tehdejší rusko-rakouskou hranici.

Dąbrowská pánev byla na přelomu 19. a 20. století jednou z nejvýznamnějších průmyslových oblastí Ruského impéria (zajišťovala 22,5 % těžby černého uhlí a byla třetím hlavním metalurgickým centrem)[1] s rozvinutým dělnickým hnutím. Během první ruské revoluce v roce 1905 existovala deset dnů tzv. Zagłębská republika řízená představiteli socialistické a komunistické strany. Do tamté doby sahá původ přezdívky Rudé Zagłębie (Czerwone Zagłębie), která se díky popularitě ze Sosnovce pocházejícího prvního tajemníka Edwarda Gierka, nadprůměrné podpoře levicových politických uskupení a na polské poměry velmi nízké míře religiozity používá dodnes.[7][8][9]

Po první světové válce a vzniku moderního polského státu byla Dąbrowská pánev součástí Kieleckého vojvodství. Trojmezí tří císařů na soutoku Černé a Bílé Přemše mezi Sosnovcem, haličským Jaworznem a slezskými Myslovicemi se po změně hranic stalo jen trojmezím tří polských vojvodství: Kieleckého, Krakovského a autonomního Slezského. Sosnovec byl v meziválečném období desátým největším městem Polska.

Po německém útoku na Polsku v roce 1939 byla Dąbrowská pánev poprvé spojena s částí Horního Slezska v rámci jedné správní jednotky, a to vládního obvodu Katovice v provincii Slezsko (od roku 1941 provincie Horní Slezsko). Zawiercie a Myszków naopak patřily k vládnímu obvodu Opolí.

Po roce 1945 bylo spojení Dąbrowské pánve s industriální části Horního Slezska zachováno v rámci prvního Slezského vojvodství (1945–1950), prvního Katovického vojvodství (1950–1975), druhého „malého“ Katovického vojvodství (1975–1998) a od roku 1998 v dnešním Slezském vojvodství. Zagłębie se propojilo se sousedními slezskými městy, s nimiž vytvořilo jednotnou katovickou konurbaci. Zároveň nezohlednění odlišné minulosti a kulturní identity regionu v názvu a symbolice administrativní jednotky („Slezské“ vojvodství se slezskou orlicí ve znaku), jakož i v Polsku rozšířený stereotyp „uhlí = Slezsko“, vedou k chybnému vnímání Dąbrowské pánve jako součásti Slezska, proti čemuž se ohrazují zagłębští politici a aktivisté.[10][11][12] Existuje také rivalita mezi hornoslezskou a dąbrowskou částí konurbace, kterou v humoristické úrovni zpopularizoval například seriál Święta wojna (Svatá válka).

Od roku 2017 jsou obce Dąbrowské pánve v užším smyslu sdružené v Metropoli Horní Slezsko–Zagłębie (Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GONĚC, Vladimír. K prehistorii pojmu tzv. hospodářského svazku sovětských republik. In: Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity. Brno: Brněnská univerzita, 1987. Dostupné online. S. 11.
  2. Wander Book: Městské muzeum „Sztygarka“ Dąbrowa Górnicza
  3. KRŮČKOVÁ, Pavla. Pracovní koncentrační tábor už připomíná jen pamětní deska [online]. Karvinský deník, 21.1.2018 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  4. Forum Zagłębia Dąbrowskiego (Fórum pro Dąbrowskou pánev): území a hranice
  5. Kwestia zasięgu terytorialnego Zagłębia Dąbrowskiego. Geneza [online]. Sosnowiec Online, 29.3.2018 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  6. Článek Hranice Dąbrowské pánve na wikizaglebie.pl
  7. KRZYK, Józef. Zagłębie czerwone i niepodległe [online]. Gazeta Wyborcza, 12.11.2006 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  8. BEHR, Valentin. When Local Memory Confronts State Historical Policy: Staging Edward Gierek’s Life in Sosnowiec. Cultures of History Forum [online]. Imre Kertész Kolleg Jena, 3.9.2018 [cit. 1.1.2021]. Dostupné online. 
  9. Volební preference Poláků – prezentace
  10. Zagłębie Dąbrowskie wita w Sosnowcu [online]. Onet.pl, 9.1.2013 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  11. Blog Łowcy Felerów vypichující špatné používání výrazu Slezsko v polských médiích
  12. SZYMCZYK, Tomasz. Województwo śląskie, a dominuje w nim Małopolska. Ale w nazwie jej nie ma. Dziennik Zachodni [online]. 1.9.2017 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]