Gazeta Wyborcza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gazeta Wyborcza
výtisk deníku GW
Zakladatel Adam Michnik
Vznik 8. května 1989
Typ mediální instituce
Účel zpravodajství
Sídlo Varšava, PolskoPolsko Polsko
Oficiální web wyborcza.pl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova deníku Gazeta Wyborcza ve Varšavě

Gazeta Wyborcza [gazeta vyborča] (česky Volební noviny) jsou celopolské noviny, druhý nejprodávanější polský deník, který vydává mediální koncern Agora S. A. (akciová společnost). I přes drastický pokles popularity a nákladu v posledních letech je Gazeta Wyborcza stále považována nejen za nejvýznamnější liberální polský deník, ale i za jeden z nejvlivnějších a nejvýznamnějších tiskových orgánů v Polsku.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznikla na základě dohod u kulatého stolu na jaře 1989 jako deník reprezentující opozici (Solidaritu) v období předvolební kampaně (proto ten název). První osmistránkové číslo vyšlo 8. května 1989 v nákladu 150 tisíc výtisků. Připravilo ho 20 novinářů spojených se samizdatovým týdeníkem Tygodnik Mazowsze [mazovše]. Po roce a půl již činil průměrný náklad 500 tisíc výtisků. V roce 2005, kdy byla GW na vrcholu, se náklad pohyboval okolo 450 tis. a odhadovalo se, že noviny čte na 5,5 mil. lidí. Od roku 2007 ovšem začal náklad setrvale klesat a na počátku roku 2016 se pohyboval okolo 170 tisíc výtisků.

Od počátku existence je šéfredaktorem Adam Michnik. Redakční tým má asi 780 novinářů po celé zemí a 5 korespondentů v zahraničí.

V září 1990 v důsledku stále větších rozporů v bývalém táboře Solidarity odňal tehdejší předseda NSZZ „S“ (Nezávislý samosprávný odborový svaz Solidarita) Lech Wałęsa právo používat logo odborů a heslo Není svobody bez Solidarity (Nie ma wolności bez Solidarności).

V roce 2003 obvinila Agora, vydavatel Gazety Wyborczé, čelního filmového producenta Lwa Rywina z pokusu vymámit z Agory úplatek výměnou za změnu tzv. „mediálního zákona“. Změna zákona měla Agoře umožnit koupit Polsat, jednu z celopolských televizních stanic. Případ známý jako Rywinova aféra vedl ke zřízení sejmové vyšetřovací komise, jejímž vyvrcholením bylo odsouzení Lwa Rywina za napomáhání při úplatné protekci Agory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]