Bytomské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bytomské knížectví
Herzogtum Beuthen
Księstwo Bytomskie
 Opolsko-ratibořské knížectví 12811498 Opolské knížectví 
Kozelské knížectví 
Hlivické knížectví 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa slezských knížectví v letech 12841287, Bytomské knížectví vyznačeno růžově.
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Opolsko-ratibořské knížectví Opolsko-ratibořské knížectví
následující:
Opolské knížectví Opolské knížectví
Kozelské knížectví Kozelské knížectví
Hlivické knížectví Hlivické knížectví

Knížectví bytomské (polsky Księstwo Bytomskie, německy Herzogtum Beuthen), také Bytomsko, bylo jedno z mnoha knížectví ve Slezsku. Hlavní město byla Bytom.

Založeno bylo roku 1281 oddělením od Knížectví opolského. Opolsko bylo tehdy rozděleno na tři díly a Knížectví bytomské získal spolu s částí Kozelska kníže Kazimír Bytomský.[1] Již roku 1289 se stalo českým lénem, když se Kazimír kvůli sporům se svými bratry obrátil s žádostí o ochranu na Václava II. Po vymření piastovských knížat došlo k válkám o následnictví, Karel IV. přiřkl knížectví Přemyslu Těšínskému. V roce 1430 Bytomsko dobyli husité, ale již v roce 1433 je vyhnal Mikuláš Ratibořský a územní zisk pak ubránil před opolskými knížaty. Bytomsko pak měnilo často majitele, zprvu přešlo na Konráda Olešnického. Roku 1475 připadlo Matyáši Korvínovi, který je zastavil Janovi ze Žerotína. Roku 1498 se opět spojilo s Opolským knížectvím a roku 1526 je získal Jiří z Brandenburku-Ansbachu. Jan Jiří Krnovský je pak ztratil kvůli podpoře českého povstání.[1] V roce 1623 je získal Lazar Henckel z Donnersmarcku. Součástí Zemí koruny české zůstalo až do roku 1742, kdy bylo zabráno Pruskem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HONZÁK, František; PEČENKA, Marek; STELLNER, František. Evropa v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 766 s. ISBN 80-7277-025-X. S. 141. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]