Jan Jiří Krnovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Jiří Krnovský
Johann Georg of Jägendorf.jpg
Narození 16. prosince 1577
Úmrtí 2. března 1624 (ve věku 46 let)
Manžel(ka) Eva Christina von Württemberg
Děti Ernst von Brandenburg
Rodiče Jáchym Fridrich Braniborský a Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Příbuzní Marie Eleonora Braniborská
Barbara Žofie Braniborská
Anna Kateřina Braniborská
Jan Zikmund Braniborský
Christian Wilhelm von Brandenburg
August von Brandenburg
Ernst, Markgraf von Brandenburg
Albert Friedrich von Brandenburg
Joachim von Brandenburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jiří Krnovský (německy Johann Georg von Jägerndorf; 16. prosince 1577 Wolmirstedt2. března[1] 1624 Levoča) byl krnovský vévoda a český vojevůdce, vrchní velitel armády slezských stavů během českého stavovského povstání z rodu Hohenzollernů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhorozený syn braniborského markraběte Jáchyma Fridricha a jeho první ženy Kateřiny Hohenzollernové, který mu v roce 1607 odevzdal Krnov, Bytom a Bohumín. Jan Jiří poté začal Krnovanům vnucovat Kalvinismus, a když měšťané odpírali, poslal na ně svých 150 žoldnéřů jako výstrahu. Později, když roku 1609 Rudolf II. vydal Majestát na svobodu víry - tj. vcetne te augšpurské (Confessio augustana - viz Augsburske vyznani), spokojil se simultanním užíváním farního kostela pro ritus augšpurský i helvetský (kalvinsky).

Když roku 1618 vypuklo stavovské povstání, účastnil se jej Jan Jiří jako vůdce slezských sborů proti císaři. Za to byl 22. ledna 1621 dán do říšské klatby spolu s Fridrichem Falckým, Kristiánem Anhaltským a Jiřím Fridrichem Hohenlohe. Spolu s tím byl prohlášen za zbaveného svých zemí; on však jako plnomocný komisař vypuzeného krále Fridricha, v čele nemalého vojska, opanoval hořejší Slezsko, hrozil i Moravě a Čechám a pak odtáhl do Uher ke Gabrielu Betlenovi, s nímž napadal Moravu. Po mikulovském míru Albrecht z Valdštejna s císařskými a pan Posenhausen se Sasy roku 1622 vypudili jeho posádky ze Slezska, a markrabě zemřel v Levoči 12. března 1624 jako bezzemek. Vévodství krnovské dal císař Ferdinand II. 15. března 1622 jako dědičné léno opavskému vévodovi Karlovi z Lichtenštejna.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Krnov, město v rakouském Slezsku“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je JVva.
  1. Tak dle ADB, Ottův slovník naučný uvádí 12. března
Předchůdce Jan Jiří Krnovský Nástupce
Jáchym Fridrich krnovský kníže
16071622
Karel I. z Lichtenštejna