Mikulov (Polsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mikulov
Mikołów
Hlavní náměstí s radnicí
Hlavní náměstí s radnicí
Mikulov – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresMikulov
Gminaměstská gmina
Administrativní dělení6 městských částí a 11 sídlišť
Mikulov
Mikulov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha79,21 km²
Počet obyvatel40 423[1]
Hustota zalidnění516,32 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané a další
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaStanisław Piechula
Oficiální webwww.mikolow.eu
Telefonní předvolba+48 32
PSČ43-190 až 43-197
Označení vozidelSMI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikulov (polsky Mikołów výslovnost [mʲi'kɔu̯uf]IPA, německy Nikolai) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Mikulov. Leží na historickém území Horního Slezska v jižní části dvoumilionové katovické konurbace. V samotném Mikulově žilo v prosinci 2017 40 423 obyvatel. Mikulovský okres měl při posledním sčítání lidu (2011) druhý největší podíl slezské národnosti – 40,5 %.

První písemná zmínka o Mikulově pochází z roku 1222. Městská práva získal v roce 1547. Náležel Pštinskému panství a spolu s ním byl součástí Koruny království českého a Habsburské monarchie, než po slezských válkách v roce 1742 připadl Prusku. Rozvoj průmyslu v 19. století byl zde méně intenzivní, než v ostatních městech dnes tvořících katovickou konurbaci. Několik v té době v Mikulově založených dolů a hutí záhy zaniklo. Většího úspěchu dosáhla třeba továrna na parní kotle Heinricha Koetze (1872), která funguje dodnes pod názvem Mifama, nebo papírna Carla Gustava Dittricha (později Mikulovské papírenské závody, 1862–2007). Přestože v hornoslezském plebiscitu se 55,6 % hlasujících v Mikulově vyslovilo pro setrvání v Německu, město i s okolím bylo v roce 1922 připojeno k Polsku. Při správní reformě v roce 1978 byly připojeny Borowa Wieś, Mokre, Paniowy, Śmiłowice, a při další roku 1998 se Mikulov stal okresním městem. Od roku 1994 patří k městu též Bujaków.

V Mikulově je podstatně méně dělnických kolonií s familoky a panelových sídlišť, než ve zbytku aglomerace. Naopak převažuje rodinná zástavba, která se v posledních desetiletích výrazně rozrůstá v důsledku suburbanizace Katovic.

Památky Mikulova jsou seskupeny v oblasti zachovalého historického jádra s hlavním náměstím – Rynkem. Patří k nim pozdněgotický farní kostel Panny Marie Sněžné, novorenesanční radnice z roku 1872, novogotický evangelický kostel sv. Jana postavený v roce 1862, nebo židovský hřbitov s více než třemi sty dochovaných hrobů (nejstarší z roku 1728). Městem protéká říčka Jamna, podél níž se táhnou městské sady zvané Planty. V městské části Mokre se nachází Slezská botanická zahrada (Śląski Ogród Botaniczny).

Prochází tudy železniční trať z Katovic do Rybniku a Bohumína – nádraží Mikołów a zastávka Mikołów Jamna –, a také dvě státní silnice: č. 44 spojující Tychy a Hlivice a č. 81 z Katovic přes Žárov do Visly na Těšínsku. Městskou dopravu zajišťují autobusy v rámci integrovaného systému katovické aglomerace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]