Opolské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o současném vojvodství. O dřívějším vojvodství pojednává článek Opolské vojvodství (1975–1998).
Opolské vojvodství
Województwo opolskie
Opolskie logo.png
Opolské vojvodství – znak
znak
Opolské vojvodství – vlajka
vlajka
Geografie
Opolskie in Poland (+rivers).svg
Hlavní město Opolí
Status Vojvodství
Souřadnice
Rozloha 9 411,87 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 980 771 (2020[1])
Hustota zalidnění 104,2 obyv./km²
Jazyk polština
němčina (v některých obcích)
slezština (není úředním)
Národnostní složení Poláci: 81,64 %
Slezané: 10,49 %
Němci: 7,73 %[2]
Správa regionu
Nadřazený celek Polsko
Podřízené celky Okresy
 • městské: 1
 • venkovské: 11
Gminy
 • městské: 3
 • městsko-vesnické: 33
 • vesnické:35
Vznik 1999
Vojvoda Adrian Czubak (PiS)
Maršálek Andrzej Buła (PO)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 PL-16
NUTS PL52
Označení vozidel O
Oficiální web www.opolskie.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opolské vojvodství (polsky Województwo opolskie, německy Woiwodschaft Oppeln) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou. Hlavním městem je Opolí. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2. Téměř celé jeho území leží v historickém Slezsku.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Do konce druhé světové války leželo celé území dnešního vojvodství v Pruském Slezsku. Bylo součástí vládního obvodu Opolí s výjimkou okresu Namslau (Namysłów) a Břeh, které spadaly pod vládní obvod Vratislav.

V roce 1945 došlo k připojení většiny Slezska k socialistickému Polsku a bývalý vládní obvod Opolí byl spojen s předválečným polským dílem Slezska a Dąbrowskou pánví (Zagłębie Dąbrowskie) v rámcí Slezského vojvodství se sídlem v Katovicích, kdežto bývalý vládní obvod Vratislav nově spolutvořil Vratislavské vojvodství.

První Opolské vojvodství vzniklo v roce 1950 vydělením ze Slezského dvanáctí západních okresů a dvou měst s postavením okresu (Opolí a Ratiboř), k nimž byly přičleněny dva vratislavské okresy Namysłów a Břeh. Druhé Opolské vojvodství existující mezi lety 1975 až 1998 bylo oproti prvnímu zmenšeno o Ratiboř s přilehlým okresem, která přešla do Katovického vojvodství, a okres Olesno, jenž byl připojen k Čenstochovskému vojvodství.

Správní reforma roku 1998 počítala původně s nahrazením dosavadních 49 „malých“ vojvodství dvanácti „velkými“. Opolsko mělo být spojeno v rámci jedné územní jednotky s východním Slezskem, Dąbrowskou pánví a oblastí Čenstochové.[3] Vlna občanských protestů (mj. devadesátikilometrový „Řetěz naděje“ uspořádaný 7. června 1998 či petice Občanského výboru na obranu Opolska) a také lobbování společenských organizací, včetně politické reprezentace německé menšiny, nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze staré devětačtyřicítky v novém členění.[4][5][6] Byl k němu navíc zpátky připojen okres Olesno rozšířený o oblast Dobrodzieně/Guttentagu dříve spadající pod okres Lubliniec a Praszky z okresu Wieluń.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Opolské vojvodství má rozlohu 9 411,87 km². Je nejmenším polským vojvodstvím a s 980 771 obyvatel (červen 2020)[1] také nejméně lidnatým. Míra urbanizace činí 64 %.[7]

Nachází se na jihu Polska a sousedí:

Z hlediska geomorfologického členění se většina území vojvodství rozkládá na Slezské nížině (Nizina Śląska). Na východě okrajově zasahují mezoregiony Slezské vrchoviny (Wyżyna Śląska) a Woźnicko-wieluńské vrchoviny (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska) a na jihozápadě mezoregiony Krkonošsko-jesenického podhůří (Przedgórze Sudeckie). Středem vojvodství a jeho hlavním městem protéká Odra. Jejími nejdůležitějšími přítoky jsou Kladská Nisa, Malá Pěna, Osoblaha a Stobrava. Nejvyšší bod představuje vrchol Biskupské kupy (890 m n. m.)

Téměř celé území vojvodství leží v historickém Slezsku, z toho většina se řadí k Hornímu Slezsku, zatímco okresy Namysłów a Břeh jsou považovány za dolnoslezské. Oblast Kluczborku, Grodkowa a Nisy byla původně součástí dolnoslezských knížectví, ale od roku 1815 patřila k pruskému vládnímu obvodu Opolí, od jehož hranic se odvíjí moderní pojetí Horního Slezska. Gminy Praszka a Rudniki se z historicko-kulturního hlediska nachází na Wieluńsku, které bylo součástí Velkopolské provincie v Republice obou národů a potom Kongresového Polska.

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Administrativní mapa vojvodství
Města v Opolském vojvodství

Opolské vojvodství je rozděleno na 11 okresů a jedno město s postavením okresu (městský okres) – Opolí (128 035 obyvatel[8]). Třetím stupněm administrativního členění je 71 gmin, z toho 3 městské, 33 městsko-vesnických a 35 vesnických.

Okres Sídlo Počet obyvatel (2019)
POL powiat brzeski (województwo opolskie) COA.svg Okres Břeh (Powiat brzeski) Břeh 89 804
POL powiat głubczycki COA.svg Okres Hlubčice (Powiat głubczycki) Hlubčice 45 552
POL powiat kędzierzyńsko-kozielski COA.svg Okres Kandřín-Kozlí (Powiat kędzierzyńsko-kozielski) Kandřín-Kozlí 93 880
POL powiat kluczborski COA.svg Okres Kluczbork (Powiat kluczborski) Kluczbork 65 470
No coats of arms.svg Okres Krapkowice (Powiat krapkowicki) Krapkowice 63 747
POL powiat namysłowski COA.svg Okres Namysłów (Powiat namysłowski) Namysłów 42 634
POL powiat nyski COA.svg Okres Nisa (Powiat nyski) Nisa 135 948
POL powiat oleski COA.svg Okres Olesno (Powiat oleski) Olesno 64 239
POL powiat opolski COA.svg Okres Opolí (Powiat opolski) Opolí 123 726
POL powiat prudnicki COA.svg Okres Prudník (Powiat prudnicki) Prudník 55 237
POL powiat strzelecki COA.svg Okres Strzelce (Powiat strzelecki) Strzelce Opolskie 74 300

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Údaje Hlavního statistického úřadu PR
  2. Národnostní a etnická struktura – výsledky sčítání lidu 2011
  3. MISZCZUK, Andrzej. Przeszłość i przyszłość regionalizacji Polski. Res Publica Nova [online]. 25.6.2018 [cit. 31.12.2020]. Dostupné online. 
  4. ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  5. 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  6. KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN 2391-6737. (polsky) 
  7. Stav životního prostředí v Opolském vojvodství – zpráva 2020 (stránka 119)
  8. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR za rok 2019

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]