Hlubčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlubčice
Głubczyce

Radnice a morový sloup na náměstí v Hlubčicích
Hlubčice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Opolské vojvodství Opolské
Hlubčice
Hlubčice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 12,52 km²
Počet obyvatel 13 333 (2008)
Hustota zalidnění 1 064,9 obyv./km²
Správa
Starosta Jan Krówka
Oficiální web www.glubczyce.pl
Adresa obecního úřadu ul. Niepodległości 14
48-100 Głubczyce
Telefonní předvolba +48 77
PSČ 48-100
Označení vozidel OGL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Historický snímek zdejší vypálené synagogy

Hlubčice (polsky: Głubczyce, slezsky: Gubczýcé, německy: Leobschütz[1]) jsou město v jižním Polsku, ve Opolském vojvodství v powiatu Głubczyckém ve gmině Głubczyce. Město Głubczyce leží v Opavské pahorkatině na řece Cině/Pštině. V roce 2008 měly Hlubčice 13 333 obyvatel.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlubčice jsou, jako osada Glubcici, poprvé zmíněny v roce 1107 a ležely na moravské straně řeky Pštiny, která od roku 1137 tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem.

V době mongolského vpádu byly Hlubčice zničeny Mongoly. Během následného znovuvybudování se Hlubčice rozšířily i na levý břeh Pštiny. V roce 1259 svěřil Přemysl Otakar II. správu farního hlubčického kostela johanitům, kteří měli komendu v nedaleké vsi Hrobníky. V roce 1275 byly Hlubčicím Přemyslem Otakarem II. potvrzena a rozšířena městská práva.[3] V roce 1298 Václav II. městská práva Hlubčicím rozšířil. Ve středověku sehrály Hlubčice významnou roli při rozvoji městského práva, vydávaly právní naučení pro řadu měst, zejména na Moravě. Během třicetileté války byly Hlubčice opět zničeny.

Jako součást Zemí Koruny české přešly Hlubčice pod rakouskou vládu. V roce 1743 se Hlubčice staly součástí Pruska a poté, do roku 1945, Německa.

Po druhé světové válce oblast nárokovalo Československo. V červnu 1945 československá armáda krátce oblast obsadila, nakonec byla ale celá sporná oblast přičleněna k Polsku. Dnes Hlubčice obývají Poláci.

Panorama Hlubčic

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města a obce[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 823.  
  2. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 173. [1]
  3. BAKALA, Jaroslav. Monopolizace tržních vztahů a mílové právo v městech severní Moravy a Opavska do počátku 15. století. In Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-08-X. S. 111-135.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kalendarz Głubczycki 2012
  • DZIEGIEĆ, Elżbieta; DZIEGIEĆ, Edward; PĄCZKA, Stanisław; ZAJĄC, Franciszek. Głubczyce jako ośrodek lokalny. Opole : Instytut Śląski, 1964.
  • MALER, Katarzyna. Dzieje Głubczyc do 1742 roku. Opole : Wydawnictwo Instytut Śląski, 2003.
  • MALER, Katarzyna. Dzieje Głubczyc w latach 1742-1945. Opole : Państwowy Instytut Wydawniczy : Instytut Śląski, 2006.
  • MALER, Katarzyna; PIECHACZEK, Barbara. Głubczyce - portret miasta. Racibórz : "WiG Art", 1998.
  • RAZIK, Mieczysław. Głubczyce przedwczoraj i jutro?. Branice : Oficyna Wydawnicza Zakładu Aktywności Zawodowej, 2008.
  • ROTH, Gunhild; HONEMANN, Volker. K stáří a původu hlubčického městského práva. Časopis Matice moravské. 2005, roč. 124, s. 509-521. ISSN 0323-052X.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]