Cyprián Lelek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cyprián Lelek
Cyprián Lelek
Cyprián Lelek
Narození 20. září 1812
Dolní Benešov
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí 26. dubna 1883 (ve věku 70 let)
Hlubčice
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Místo pohřbení Wódka
(Opolské vojvodství)
PolskoPolsko Polsko
Povolání katolický kněz, pedagog, slezský buditel, poslanec
Funkce poslanec Frankfurtského parlamentu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cyprián Lelek (20. října 1812 Dolní Benešov[1]5. dubna 1883, Hlubčice) byl katolický kněz a slezský buditel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny kožešníka a měšťana Jiřího z Dolního Benešova a Barbory, rozené Kladivové, jakožto prvorozený syn. V roce 1822 nastoupil na přání rodičů na hlavní školu do Opavy, aby si zde osvojil němčinu kvůli pozdějšímu studiu na gymnáziu. Na gymnáziu v Opavě studoval šest let, načež v roce 1830 přestoupil do katolického gymnasia v Hlubčicích, kde o dva roky později odmaturoval. Následně studoval v katolickém semináři ve Vratislavi, kde jej v oblasti národního uvědomění velmi ovlivnil Jan Evangelista Purkyně. V roce 1835 byl v Poznani vysvěcen katolickým knězem. Po svém vysvěcení působil zprvu jako kaplan v Bavorově, později v Oldřišově a v letech 1839 až 1849 rovněž v Hlučíně.

V roce 1848 byl zvolen, jakožto mluvčí Moravců za ratibořský okres, do pruského sněmu v Berlíně. Mimo to byl v doplňujících volbách (po zabití Felixe Lichnovského) zvolen poslancem Frankfurtského parlamentu. Vzhledem k jeho politické aktivitě byl přeložen z Hlučína do Bavorova. Arcibiskupská konzistoř v Olomouci jej podezírala, že se podílel na vyvolání nepokojů v roce 1848. Až po dvaceti letech činnosti kaplana se v roce 1855 stal správcem expozitury nasiedlské farnosti ve Wódce. Díky poloze Wódky mohl Lelek spolupracovat s Janem Lepařem a Antonínem Vaškem. Jeho další činností bylo publikování článků „Z pruského Slezska“ v periodikách Opavský besedník, Opavský týdenník, Národní listy a Hlasy. Díky možnostem pruských školských zákonů vyučoval slovanský jazyk a této možnosti využil i jako školní inspektor pro děti Moravců. Byl autorem „Slabikáře a čítanky pro menší dítky“ (1844), „Čítanky pro dospělejší mládež“, rukopisu (1852) či „Opisu Slezska“ (1846). V roce 1846 publikoval pro pruské Moravce sešit časopisu „Holubice“.

Cyprián Lelek byl mimo jiné též sběratelem slezských národních písní a zvyků. František Sušil otiskl z celkových 600 písní celkem 20.[2]

V Dolním Benešově je po něm pojmenováno hlavní náměstí s historickou zástavbou.[3]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Slabikář a čítanka pro menší dítky (1844)
  • Opis Slezska (1846)
  • Čítanka pro dospělejší mládež (1852)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENA, Jan Vojtěch. Cyprián Lelek: nejpřednější kněz - buditel, učitel a zastánce Moravců. In: JASNÍN, V. Slezská knihovnička. [s.l.]: Matice opavská, 1922. Svazek 5. S. 34.
  • ŽÁČEK, V. Cyprián Lelek: Život a dílo. In: Slezský studijní ústav v Opavě. Přispěvek k dějinám českého lidu ve Slezsku. [s.l.]: SPN, 1953. Svazek 2.
  • SOLNICKÝ, Pavel (ed.). Kněz a národní buditel Moravců P. Cyprián Lelek a jeho doba: sborník příspěvků z konference konané dne 26. listopadu 2013 v Branici. Stěbořice : Matice slezská, místní odbor Stěbořice, 2013. ISBN 978-80-260-5380-4.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Životopis Cypriána Lelka na stránkách Statutárního města Opava. www.opava-city.cz [online]. [cit. 2012-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01. 
  3. Náměstí Cypriána Lelka na Google Maps

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]