Hans Christoff Königsmarck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hans Christoff Königsmarck
Hans Christoff Königsmarck
Hans Christoff Königsmarck
Narození 12. prosinec 1605
Kötzlin, Altmark
Úmrtí 20. únor 1663
(ve věku 57 let)
Stockholm
Vojenská kariéra
Hodnost Polní maršál
Války Třicetiletá válka
Bitvy Švédské obléhání Prahy

Hans Christoff Königsmarck, vévoda Tjustský (12. prosinec 1605 – 20. únor 1663[1]) byl generál Švédských vojsk za třicetileté války. V Čechách proslul především obléháním Prahy na samotném konci války (31. 7. - 1. 11. 1648).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kötzlinu (nyní Kyritz), Altmark na území Braniborska jako syn Conrada von Königsmarcka a Beatrix von Blumenthal. Za třicetileté války proslul rychlými výpady a drancováním. Roku 1640 dosáhl hodnosti generála, v roce 1645 se stal guvernérem Brém, v roce 1645 pak člen Švédské státní rady a roku 1655 dosáhl hodnosti polního maršála. V roce 1655 nechal postavit hrad v Lieth a pojmenoval ho po své ženě Agathenburg. Jméno hradu pak nahradilo původní název obce.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vojenskou kariéru zahájil v císařské armádě, ze které v roce 1629 odešel v hodnosti kapitána.

Po vylodění krále Gustava II. Adolfa v Německu roku 1630 vstoupil do švédských služeb. Pod velením generálů Lennarta Torstensona a Carla Gustava Wrangela mu bývalo svěřováno velení samostatně operujícího sboru. S ním pak v Německu drancoval a verboval posily.

Ve službách generála Torstenssona byl neocenitelný pomocník, který mimo jiné hrál hlavní roli ve vítězství v bitvě u Jüterbogu a dobytí arcibiskupství v Brémách. Byl ustaven do role guvernéra Brém, kterou zastával až do své smrti. V roce 1641 spolu s Wrangelembitvě u Wolfenbüttelu porazili Rakušany vedené Leopoldem Habsburským.[2] Königsmarck také přinutil v roce 1645 Jana Jiřího I. Saského, významného císařského spojence, k půlročnímu příměří. V témže roce ale vystřídal Wrangel ve velení nemocného Torstenssona. Königsmarck měl problémy podřítit se velení mladšího Wranglera a jednal nezávisle na jeho rozkazech.

V roce 1648 se jeho vojska rychle přemístila k Praze. Díky znalosti slabiny v opevnění, kterou Königsmarck získal od císařského zběha podplukovníka Arnošta Ottowalského[3], obsadila Malou Stranu a Pražský hrad a vyrabovala jej. Na přímou žádost královny Kristýny nechal Königsmarck zabavit velmi cenné sbírky císaře Rudolfa II. na Pražském hradě a nechal je převézt do Švédska. Následovalo dlouhé ostřelovaní opevněného zbytku Prahy, přičemž obránci podnikali protiútoky, ale z důvodu nedostatku střelného prachu začali obránci Prahy vyjednávat o příměří. Švédské požadavky byly však natolik potupné, že je obránci odmítli. Mezi 10. a 11. říjnem 1648 byl podepsán Vestfálský mír, ale Švédové v nevědomí dále podnikali útoky na Prahu. Dne 1. listopadu dostal následník švédského trůnu Karel X. Gustav zprávu o podepsání míru. Königsmarck byl donucen ukončit obléhání a stáhnout se. Tato bitva byla poslední velkou bitvou třicetileté války.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://id.loc.gov/authorities/names/n85088555.html
  2. http://aleph.nkp.cz/F/4ATE3F6MP8XYC5JR61B35JHIRIFFPLDGS393NE5186SDNYRRCE-30186?func=find-word&scan_code=WRD&rec_number=003588827&scan_word=konigsmarckem
  3. http://www.national-geographic.cz/detail/svedske-drancovani-prahy-46327

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REBITSCH, Robert. Matyáš Gallas (1588–1647), Císařský generál a Valdštejnův "dědic". [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4778-1.  
  • DOSTÁL, Alois. Königsmark, vůdce Švédů před Prahou : dějepisný obraz roku 1648. Praha : Rohlíček a Sievers, 1877. 103 s. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]