Kluczbork

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kluczbork
Kluczborská radnice
Kluczborská radnice
Kluczbork – znak
znak
Kluczbork – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresKluczbork
GminaKluczbork
Kluczbork
Kluczbork
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,4 km²
Počet obyvatel23 480
Hustota zalidnění1 893,5 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané, Němci
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaJarosław Kielar
Oficiální webwww.kluczbork.pl
Adresa obecního úřaduul. Katowicka 1
46-200 Kluczbork
Telefonní předvolba+48 77
PSČ46-200, 46-303
Označení vozidelOKL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámecká věž – vodojem
Evangelický kostel Krista Spasitele
Vlakové nádraží

Kluczbork (slezsky a polsky historicky Kluczborek, německy Kreuzburg) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kluczbork. Leží v severní části Horního Slezska[1] na řece Stobravě. V roce 2019 mělo 23 480 obyvatel.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Počátky města jsou spojeny s klášterem řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dnešní polský název Kluczbork vznikl zkomolením původního německého Kreuzburg – „křížový hrad“. Magdeburská městská práva mu udělil 26. února 1253 vratislavský kníže Jindřich III. Bílý.

Ve středověku měnil Kluczbork mnohokrát svou územní příslušnost v rámci Dolního Slezska. Do roku 1293 patřil Vratislavsku, později Hlohovsku, Olešnicku, Lehnicku a dalším feudálním útvarům. Nejdéle byl přitom součástí Břežského knížectví, kde piastovská dynastie vládla nejdéle ze všech slezských panství – až po smrti Jiřího Viléma, posledního Piastovce vůbec, v roce 1675 připadlo jako odúmrť přímo českým králům.

Po první slezské válce v roce 1742 připadl Kluczbork Prusku. Stal se okresním městem provincie Slezsko zpočátku ve vratislavském departementu a po správní reformě v roce 1815 ve vládním obvodu Opolí. Od té doby bylo původně dolnoslezské sídlo politicky spojeno s Horním Slezskem a dnes se vnímá jako hornoslezské.

V druhé polovině 19. století se město stalo železničním uzlem, což přispělo k rozvoji průmyslu. Vznikly mj. strojírenské závody, na něž po druhé světové válce navázal podnik FAMAK (Fabryka Maszyn Kluczbork).

Podle pruského sčítání lidu z roku 1910 byla mateřským jazykem pro 88 % obyvatel němčina a pro 7,2 % „vasrpolština“.[3] Z náboženského hlediska převažovali s náskokem luteráni.[4] V hornoslezském plebiscitu po první světové válce se 96,1 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.[5]

Po druhé světové válce byl Kluczbork spolu s většinou Slezska připojen k socialistickému Polsku. Část německých autochtonů byla odsunuta, nicméně ještě v roce 2002 se 9,98 % obyvatel gminy Kluczbork hlásilo k německé národnosti[6] a ve městě jsou aktivní organizace německé menšiny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • evangelický kostel Krista Spasitele – gotický, původně hlavní katolický farní kostel, od roku 1527 protestantský, interiér převážně z 18. století;
  • katolický kostel Panny Marie Pomocné – novogotický z roku 1913;
  • radnice – postavená v barokním stylu uprostřed náměstí v letech 1738–1741, přestavěná po požáru v roce 1925, kdy vyhořel též špalíček budov zvaný Dvanáct apoštolů;
  • pozůstatky hradeb v jižní části historického jádra;
  • Muzeum Johanna Dzierzona – městské muzeum umístěné do budovy bývalého zámku přestavěného v 19. století a v letech 1931–1932 pro administrativní účely; dokumentuje dějiny města a také odkaz Johanna Dzierzona, „otce moderního včelařství“, který pocházel z nedaleké obce Łowkowice;
  • vodojem – někdejší zámecká věž přestavěná roku 1907 na vodojem;
  • domy a veřejné stavby z 19. století, např. budova gymnázia (1876), Krugova vila (1892) či alžbětinský klášter (1903);

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kluczbork je důležitým železničním uzlem. Protínají se zde tratě ze směru Lubliniec/Katovice, Opolí, Olešnice/Vratislav a Ostrów Wielkopolski/Poznaň. Regionální vlaky spojují město s Vratislaví, Opolím, katovickou konurbací a jižním Velkopolskem. Také zde zastavují dálkové rychlíky mj. do Štětína, Krakova, Zakopaného a dalších destinací. V minulosti též existovala trať ve směru Fosowskie, na níž byl provoz zastaven v roce 2004.

Městem prochází státní silnice č. 11 spojující katovickou konurbací s Poznaní a Kolobřehem, č. 45, jež vede od českých hranic u Bohumína směrem k Lodži, a č. 42 NamysłówStarachowice. Jejich společným úsekem je obchvat Kluczborku dokončený v roce 2020.

Autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnik PKS Kluczbork a minibusový dopravce LUZ.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V moderním pojetí od 19. století, historicky bylo součástí dolnoslezských knížectví, viz sekce Dějiny
  2. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu
  3. Výsledky sčítání, stránka 25
  4. Článek Kreuzburg v Meyers-Lexikon, 1907
  5. Výsledky plebiscitu v ruském okrese Kreuzburg podle obcí. home.arcor.de [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Hlavní statistický úřad PR: Národnostní deklarace podle obcí

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]