Goleniów

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Goleniów
Kostel svaté Kateřiny
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo UTC+1
Stát Polsko Polsko
Vojvodství západopomořanské
Okres Goleniów
Goleniów
Goleniów
Goleniów, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 11,78 km²
Počet obyvatel 22 776 (2014)
Hustota zalidnění 1 933,4 obyv./km²
Správa
Vznik 1268
Telefonní předvolba (+48) 91
PSČ 72-100
Označení vozidel ZGL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Goleniów (po druhé světové válce Gołonóg, německy Gollnow) je město ve stejnojmenném okreseZápadopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. Protéká jím řeka Ina. V roce 2014 ve městě žilo 22 776 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Wolińská brána

Okolí města bylo osídleno již v době kamenné. Z období 4200–3500 př. n. l. jsou známé nálezy z okruhu kultury s lineární keramikou a na přelomu doby bronzovédoby železné zde sídlil lid lužické kultury. Četnost nálezů svědčí o soustavném osídlení až do období raného středověku.

První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy zde v zákrutu řeky stála obchodní osada a strážní hrad. Obyvatelé dodávali med, ryby a pryskyřici do Štětína. Rozvoj města nastal po roce 1268, kdy osada obdržela od knížete Barnima I. městská práva magdeburského typu. Město mimo jiné získalo právo volné plavby k ústí Odry. V roce 1317 město získalo lübecká městská práva a roku 1368 se stalo členem obchodního svazu hanzovních měst. Obchodní zájmy vedly ke sporům s blízkým Štětínem, který se snažil ovládnou obchod podél Odry. Konflikt se podařilo urovnat ve prospěch Goleniówa a jeho spojence Stargardu až roku 1397.

V pozdním středověku se město úspěšně rozvíjelo, což se projevilo na jeho podobě. Město obepnula hradba z kamene a cihel prolomená čtveřicí bran, z nichž se zachovala pouze brána Wolińská. Od roku 1386 smělo město razit vlastní mince, tzv. bílé goleniówské groše. Objevovaly se a pokračovaly obchodní spory se Stargardem a zejména se Štětínem, které definitivně skončily až v roce 1618.

V roce 1529 město postihl ničivý požár, ale obyvatele postihovaly také epidemie nemocí a menší požáry. Velký úpadek způsobila třicetiletá válka. Po jejím skončení město připadlo Švédsku, kterému patřilo až do roku 1679. Od roku 1720 se Goleniów stal součástí Pruska a začal znovu presperovat. Vznikla nová předměstí, radnice, nemocnice a školy. V roce 1830 byla postavena silnice do Štětína a o čtyřicet let později také železnice. Od roku 1882 mělo město železniční spojení s Gryficemi a o několik let později se SvinoústíKolobřehem.

Na počátku dvacátého století se ve městě rozvíjela výroba nábytku. Během druhé světové války ve městě pracovalo mnoho německých politických vězňů, polských zajatců a nuceně nasazených. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. března 1945, ale 60–65 % jeho rozlohy bylo zničeno včetně mnoha významných budov.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1900 1925 1939 1946 1960 1970 1980 1990 2002
Obyvatelé 8 539 11 627 13 754 1 713 10 300 14 641 19 100 22 500 22 327

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Kateřiny postavený v patnáctém století
  • Městské opevnění s Wolińskou brána vysokou 26 metrů
  • Třípodlažní hrázděná sýpka u bývalého říčního přístavu

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goleniów na polské Wikipedii.

  1. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 167. (polsky) 
  2. Goleniów 1268-2008. 740-ta rocznica nadania praw miejskich. 2.. vyd. Goleniów: Urząd Gminy i Miasta w Goleniowie, 2012. 32 s. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]