Uroševac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uroševac
Ferizaj2.JPG
Poloha
Souřadnice
Stát KosovoKosovo Kosovo
Uroševac
Uroševac
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
Oficiální web kk.rks-gov.net/ferizaj/
Telefonní předvolba 0290
PSČ 70000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uroševac (albánsky Ferizaj, srbsky Урошевац/Uroševac, před rokem 1912 Феризовићи/Ferizovići) je město v jihovýchodní části Kosova.[1] Nachází se 38 km jižně od Prištiny. Po kosovské metropoli a Prizrenu je třetí největší v zemi (podle posledních odhadů má 68 000 obyvatel. Protéká ním říčka Nerodimka, nadmořská výška města je 573 m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V období mezi 12.14. stoletím bylo okolí dnešního města jedním z centrálních částí středověkého srbského státu. Nacházela se zde řada sídel tehdejších správců (Nerodimlje, Svrčin, Petrič, Pauli).[2]

Město se rozvíjelo podél železniční tratě, která zároveň tvoří i jeho osu. Ta byla otevřena v roce 1873 a spojovala Ferizaj s Bělehradem (na severu) a Soluní (na jihu). Do té doby se jednalo pouze o obyčejnou vesnici. Nejvýznamnější stavbou v něm byl zájezdní hostinec (tzv. han), jehož majitelem byl Feriz Šašivari. Jeho jméno dalo rozvíjející se osadě jméno. Nejprve se sem stěhovali Srbové a Albánci z Prizrenu a později i Arumuni z Bitoly.[3] Roku 1891 byla v centru města zbudována mešita, která se dochovala do dnešních časů. Na počátku 20. století zde stálo již 400 domů. Město bylo rozděleno na jednotlivé čtvrti, kde dominovaly různé národnosti.

Poté, co Srbové získali město do své správy (po balkánských válkách) změnili jeho název na Uroševac, podle Štěpána Uroše V. Město bylo přejmenováno po porážce místních povstalců a obsazení srbskou armádou dne 25. ledna 1912.[3]

V období existence meziválečné Jugoslávie ji doplnil pravoslavný chrám sv. Štěpána Uroše V. (1933). Zbudován byl přímo vedle mešity, na jejím pozemku. Podle jugoslávského sčítání lidu z roku 1921 mělo město 3529 obyvatel (728 domů), o deset let později už 5193 (1026 domů). Po začlenění do srbského státu začal jeho rozvoj; v roce 1924 byl schválen první urbanistický plán města a vybudována i první základní škola evropského stylu.[3]

Město bylo dne 17. listopadu 1944 osvobozeno jednotkami jugoslávských partyzánů[3], nicméně již v únoru 1945 bylo město předmětem střetů mezi jugoslávskými partyzány a ozbrojenými skupinami Balli Kombëtar, bojujícími o moc.[4]

Po druhé světové válce se uskutečnila industrializace Uroševace, v rámci níž byly vybudovány různé továrny, například na výrobu nábytku a na zpracování arašídů. Zatímco v roce 1948 mělo město jen 6685 obyvatel, roku 1981 to bylo již 37 659 lidí.[3] Od druhé poloviny 80. let až do konce let devadesátých docházelo ve městě ke změnám etnické struktury obyvatelstva. Místní srbská komunita se značně zmenšila ve prospěch albánské většiny. V roce 2011 se k srbské národnosti přihlásily již jen jednotky osob.

V roce 1999 byly v rámci bombardování SRJ některé objekty na území města poničeny. V blízkosti Uroševace byla zřízena také základna Camp Bondsteel, sloužící mezinárodním jednotkám.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Pod město Uroševac spadají ještě do stejné opštiny následující sídla: Babljak, Balić, Biba, Burnik, Varoš Selo, Gatnje, Gornje Nerodimlje, Grebno, Grlica, Doganjevo, Donje Nerodimlje, Dramnjak, Zaskok, Zlatare, Jezerce, Jerli Prelez, Jerli Talinovac, Kamena Glava, Kosin, Košare, Laškobare, Manastirce, Mirosavlje, Muhadžer Prelez, Muhadžer Talinovac, Muhovce, Nekodim, Novi Miraš, Papaz, Plešina, Pojatište, Raka, Rahovica, Sazlija, Svrčina, Slivovo, Sojevo, Softović, Srpski Babuš, Stari Miraš, Staro Selo, Stojković, Tankosić, Trn, a Crnilo.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na významné dopravní křižovatce tahů Priština - Skopje (severo-jižní, silniční i železniční spojení) a Gnjilane - Prizren (pouze silniční). Východním směrem obchází Uroševac silniční obchvat.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí několik sportovních klubů: FK Ferizaj, KF Vullnetari i UÇK-së a KF Vizioni. Místní uzavřená hala byla pojmenována po americkém prezidentovi Billu Clintonovi.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. rks-gov.net Welcome to Ferizaj
  2. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Uroševac, s. 243. (srbština)  
  3. a b c d e STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd : Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Uroševac, s. 244. (srbština)  
  4. PETRANOVIĆ, Branko. Istorija Jugoslavije 1918-1978. Bělehrad : Nolit, 1981. Kapitola Socijalistička Jugoslavija, s. 435. (srbochorvatština)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]