Patra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Patra
Πάτρα

Centrální náměstí Jiřího I.
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0–10 m n. m.
Stát Řecko Řecko
kraj Západní Řecko
regionální jednotka Achaia
obec Patra
obecní jednotka Patra
Administrativní dělení 11 obvodů
Patra na mapě
obec na mapce Achaie
Pátra
Red pog.svg
Pátra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 124,71[1] km²
Počet obyvatel 168 034[2] (2011)
Hustota zalidnění 1375,06[3] obyv./km²
Etnické složení převážně Řekové
Náboženské složení převážně Pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta Andreas Furas
Oficiální web www.e-patras.gr
Telefonní předvolba 2610
PSČ 26X XX
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patra či Patras (novořecky Πάτρα, Pátra; starořecky Πάτραι, Pátrai; latinsky Patras; počeštěně Patry[4]) je třetí největší město v Řecku, významný přístav v Patraském zálivu, středisko kraje Západní Řecko a regionální jednotky Achaia na severním Peloponésu. Leží 215 km západně od Athén, na úpatí masivu Panachaiko. K roku 2011 žilo v obci Patra 213 984 obyvatel, což činí více než dvě třetiny z regionální jednotky Achaia a téměř třetinu z celého kraje Západní Řecko.

Členění obce a obecních jednotek[editovat | editovat zdroj]

Obec Patra od roku 2011 zahrnuje 5 obecních jednotek. Více než čtyři pětiny obyvatel žije v obecní jednotce Patra. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit.

Členění komunity[editovat | editovat zdroj]

  • Komunita Patra se skládá z vlastního města Patra (168034) a vesnic Mpalas (264), Skioessa (626) a Charadron (110).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město je rozděleno na dolní (Kato Poli) a horní (Ano Poli) část. Obě části jsou spojeny schodištěm. Ve městě se do moře vlévá řeka Glafkos na níž je vodní elektrárna s přehradou. V seismicky neklidné oblasti zde bývají občasná zemětřesení. Poslední větší otřesy o síle 6,2 stupňů Richterovy stupnice nastaly 15. června 1995 a ve městě poničily několik budov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bazilika sv. Ondřeje

Město bylo založeno již ve starověku a patřilo mezi 12 měst Achajského spolku, který byl ve 3. století př. n. l. v opozici zejména vůči Makedonii. Spolek zanikl po porážce Římany roku 146 př. n. l. a Patry se staly jedním z největších měst provincie Achaea a konkuroval jejímu středisku Korintu.

Podle legendy zde byl kolem roku 60 n. l. ukřižován apoštol Ondřej. Město se následně stalo arcibiskupstvím a epicentrem christianizace. Část ostatků svatého Ondřeje je dnes opět v Pátrách; je mu zde zasvěcena veliká pravoslavná bazilika, dominantní stavba ve městě, zbudovaná v letech 19081974.

Od roku 1207 spadalo město pod křižácké Achájské knížectví, posléze se dostalo do rukou Benátčanů a roku 1458 je dobyl sultán Mehmed II. a přičlenil k Osmanské říši.

Město bylo jedno z prvních řeckých měst, ve kterých vypukla Řecká revoluce v roce 1821. Od Turků bylo osvobozeno francouzskou armádou 7. října 1828. Začalo se rychle rozvíjet především díky přístavu, přes který byly exportovány zemědělské produkty Peloponésu. Počátkem 20. století se zde jako první v Řecku používaly tramvaje. První světová válka zbrzdila rozvoj města a to se muselo potýkat s nekontrolovatelným přílivem uprchlíků z Malé Asie. Za druhé světové války bylo cílem italských náletů.

V roce 2006 byly Patry Evropským městem kultury. V tomto roce mělo být otevřeno nové archeologické museum (co do rozsahu sbírek druhé největší v Řecku), jehož zprovoznění se nakonec opozdilo o tři roky. Každoročně zde probíhá jeden z nejmohutnějších karnevalů v Evropě.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Na východním okraji města byl v roce 2004 zbudován silniční most Rio-Antirio o délce 2880 m, který spojuje Peloponés se západořeckou pevninou. Je zde také stanice úzkorozchodné železnice, která je postupně přebudovávána na normální rozchod.

Pro hospodářství je důležitý zdejší přístav. Letiště Araxos, vzdálené 40 km, je využíváno spíše pro charterové lety.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Pohled na Patry z trajektu
Pohled na Patry z trajektu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. rozloha obecní jednotky je 124,71 km², rozloha celé obce 331,1 km²
  2. počet obyvatel města je 168 034, počet obyvatel obecní jednotky je 171 484, počet obyvatel celé obce 213 984 dle [1]
  3. hustota zalidnění obecní jednotky je 1375,06/km², celé obce 646,28/km²
  4. Viz např. české vydání Pausaniovy Cesty po Řecku (Praha: Svoboda 1974), kn. VII, kap. 18.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]